Některé americké státy legalizovaly v uplynulých letech marihuanu. Výsledkem je nejen velký zisk, ale také problémy, které se týkají životního prostředí.
Legalizace marihuany přináší nečekané problémy. Vědci varují před environmentálními dopady
Státy, které v USA pěstování marihuany legalizovaly, mají většinou velmi pozitivní odezvu, zejména ekonomickou. Například v Coloradu již státní příjmy z marihuany přesáhly jednu miliardu dolarů ročně, což je suma srovnatelná s příjmy z obilí. Očekává se, že do 2020 zisky ještě výrazně narostou a jen v Coloradu překonají příjmy z celé americké National Football League.
Pěstírna marihuany (zdroj: ČT24)
Přitom kriminalita ani další stránky spojené s užíváním rekreačních drog se nijak nezvýšily. První výsledky přišly devět měsíců po legalizaci: například data FBI o kriminalitě vůbec neprokázala jakékoliv její zvýšení. Má to však i stinnou stránku, na niž upozornili ve zprávě vědci v odborném časopise Environmental Science and Technology.
Bez údajů se nic neví
Vyzývají v ní americké federální agentury, aby se pokusily minimalizovat škody, které pěstování marihuany způsobuje a jež budou v dalších letech zřejmě ještě mnohem větší než nyní. Hlavní autor práce William Vizuete vatuje, že dopad pěstování marihuany na životní prostředí je enormní. Ve studii zdůrazňuje, že konopí, z něhož se droga získává, je rostlina velmi náročná na podmínky i péči.
Rostlinky potřebují vysokou teplotu (25–30 stupňů, aby mohly být pěstovány pod střechou), silné světlo, vysoce úrodnou půdu a především obrovské množství vody – asi dvojnásobek toho, co spotřebují například hrozny. Podle autorů má marihuana i další environmentální dopady způsobené velkou spotřebou vody a energií i kontaminací okolí hnojivy.
- Marihuana se získává z konopí. Zejména díky psychoaktivní látce THC (tetrahydrocannabinol) má analgetické účinky, pomáhá například lidem s roztroušenou sklerózou zmírňovat svalové napětí a třes a osobám s Tourettovým syndromem snižuje četnost tiků.
- Ulevuje i lidem po chemoterapii větší chutí k jídlu a snížením pocitu nevolnosti. Velmi slibné jsou pak nejnovější práce, které prokazují její léčebné účinky při tlumení symptomů Alzheimerovy choroby.
Vědci ale podotýkají, že doposud mají jen malé množství faktických údajů: protože zatím nebylo pěstování marihuany legální, nemohli studovat podmínky přímo v praxi, jak vlastně tento proces probíhá. Ale existuje několik dílčích studií, které popsaly fungování ilegálních marihuanových farem. V jejich blízkosti byly nalezeny v půdě vysoké úrovně pesticidů, herbicidů a fungicidů, jež se dostaly z pěstíren do volné přírody.
Kolik energie takové pěstírny marihuany spotřebují, se neví, ale autoři práce to srovnávají s tím, kolik elektřiny odebírají masivní datová centra společnosti Google. Neznámé jsou také důsledky na zdraví zaměstnanců i míra znečištění, která kvůli tomu v okolí vzniká.
Co s tím?
Pro vědce je nesmírně obtížné získat údaje, jež by mohli popisovat nebo analyzovat; doposud ilegální povaha systému bránila tomu, aby soubory takových dat vznikly. Právě proto vyzývají vědci k předběžné opatrnosti. Státy, které marihuanu legalizovaly a nyní mohou očekávat zvýšení jejího pěstování, si mohou zahrávat s problémy, jejichž rozsah úplně nedokáží odhadnout.
Česká mládež drží první příčku v konzumaci hašiše a marihuany (zdroj: ČT24)
Autoři článku vyzývají americké federální agentury EPA (Environmental Protection Agency), NIH (National Institutes of Health) a OSHA (Occupational Safety and Health Administration), aby začaly co nejrychleji financovat rozsáhlý výzkum dopadu tohoto průmyslu na životní prostředí.