Látka bisfenol S, která je v plastech i účtenkách, ohrožuje plodnost. Popsali to čeští vědci

Látka bisfenol S, která je prakticky všudypřítomná, může způsobovat řadu problémů. Popsali to čeští vědci v nové studii.

Čeští vědci zjistili, že látka bisfenol S, která je často obsažená například ve výrobcích z plastů, ohrožuje plodnost. Ve své studii, kterou vydal renomovaný vědecký časopis Scientific Reports, vědci dokládají, že bisfenol S poškozuje vajíčka prasat podobně závažně jako jeho škodlivý předchůdce bisfenol A, známý jako BPA. Sdělil to mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Josef Beránek.

Vědci z ČZU, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Výzkumného ústavu živočišné výroby zkoumali působení bisfenolu S na vajíčka prasnic, která se svými vlastnostmi podobají vajíčkům žen. Zjistili, že látka vajíčko velmi poškodí.

„Bisfenol S naruší dělení dědičné informace vajíček takovým způsobem, že z nich už prakticky nemůže vzniknout životaschopné embryo,“ uvedla jedna z vedoucích výzkumu Tereza Žalmanová z ČZU.

S bisfenolem jste v kontaktu denně

Bisfenol S nahradil v mnoha výrobcích svého předchůdce bisfenol A neboli BPA, který materiálu dodával pevnost a trvanlivost. Obsažen je ale nejen ve výrobcích z plastů, které jsou často označeny „BPA free“, ale třeba i v bankovkách, tištěných účtenkách nebo v recyklovaném papíru. O negativních účincích náhradní látky na zdraví se podle vědců ví jen málo.

Spektrum defektů, které bisfenol S ve vajíčku vyvolává, je zřejmě širší. „Odchylky od normálu jsme pozorovali ve většině prověřovaných vlastností vajíček,“ uvedla další z autorek studie Kristýna Hošková. Defekty podle ní vyvolávají i množství bisfenolu S, která jsou běžně naměřena v krvi obyvatel ekonomicky vyspělých zemí, jako je například Japonsko.

V nedávné době se objevily první studie popisující škodlivé efekty bisfenolu S na ryby a červy. Vědci upozorňují, že důkazy o škodlivosti bisfenolu S se začínají objevovat na celém světě a vyzývají proto k vymezení jasných pravidel, za jakých by se tato látka mohla používat.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...