Korejci tvrdí, že objevili supravodivý materiál schopný změnit svět. Fyzici jsou zatím skeptičtí

Minulý týden oznámila skupina jihokorejských fyziků překvapivé výsledky. Ve dvou článcích, které nahráli na preprintový server arXiv, popsali, že vytvořili materiál, který „otevírá novou éru pro lidstvo“. Mohl by vést elektřinu bez odporu při pokojové teplotě. Tvrzení je však ještě nutné ověřit.

V obou studiích informovali o nové hmotě, která dostala jméno LK-99. Jedná se o sloučeninu na bázi olova, která by podle tohoto výzkumu měla být supravodičem při pokojové teplotě a okolním tlaku. Takový materiál je už desítky let snem moderních fyziků. 

Představte si sítě vyrobené z drátů, které by dokázaly vést elektřinu bez jakéhokoliv odporu. To znamená, že se v nich při přenosu neztrácí žádná energie přeměnou na teplo. To by pak mělo zásadní dopad nejen na výrobu, přenos a ukládání energie, ale také pro výpočetní techniku nebo dopravu a mnoho dalších oborů techniky. Kdyby takový materiál vznikl, a byl přitom dostatečně levný, změnilo by to většinu lidské civilizace.

Výsledky korejského týmu proto vyvolaly na internetu bouřlivé nadšení a několik pokusů o replikaci. Zároveň se ale objevily zprávy o sporech mezi korejskými vědci, kteří se nedokázali shodnout, jestli měl být výzkum v této podobě vůbec zveřejněný.

Troška fyziky

Když obyčejným vodičem, jako je měděný drát, protéká elektrický proud, elektrony při pohybech narážejí do atomů. V důsledku toho elektrony ztratí část energie a vodič se zahřeje.

V supravodiči se ale elektrony pohybují bez odporu. Supravodivé dráty mohou přenášet elektřinu bez ztráty energie a například supravodivé magnety jsou díky tomu dostatečně silné, aby levitovaly celé vlaky a zadržovaly divoké plazma ve fúzních reaktorech.

Věda už dokázala vytvořit spoustu supravodičů, od té doby, co tento fenomén poprvé před 112 lety popsal nizozemský fyzik Heike Kamerlingh Onnes. Všechny známé supravodiče ale vyžadují velmi nízké teploty (obvykle nižší než -100 ℃) anebo naopak extrémně vysoké tlaky (více než stotisícinásobek běžného atmosférického tlaku). Kvůli tomu je tato technologie velmi drahá, a tedy nepraktická pro běžný život.

Jihokorejští vědci tvrdí, že LK-99 lze vyrobit procesem, v němž se zkombinují minerály lanarkit (Pb₂SO₅) a fosfid mědi (Cu₃P). Výsledný materiál podle nich vykazuje dva klíčové znaky supravodivosti při normálním tlaku vzduchu a teplotě až 127 ℃: nulový odpor a magnetickou levitaci.

Co s tím?

Vlastnosti supravodičů jsou natolik zajímavé, že je zkoumá spousta vědeckých týmů po celém světě. A rovnou několik z nich už v minulosti tvrdilo, že se jim podařilo najít supravodivost při pokojové teplotě v různých látkách. Tyto „objevy“ sice vždy zaplavily média a dostalo se jim velké pozornosti, ale žádné z nich se nepodařilo zopakovat. Například v červenci byl stažen z odborného tisku článek amerického fyzika Ranga Diase o supravodivosti – kvůli podezření z falšování údajů.

Proto fyzici doporučují, například v článku, který vyšel na webu Conversation, vůči takovým informacím skepsi. Základní výhradou podle nich je, že korejský výzkum poskytl o supravodivosti reálně jen značně chabé důkazy. Jeho autoři totiž jen navrhli pravděpodobnou teorii, jak by LK-99 mohl vykazovat supravodivost při pokojové teplotě, ale neposkytli jednoznačné experimentální důkazy. 

Dalším důkazem, že všechno není tak, jak studie tvrdí, je i prosté pozorování. Jedním ze znaků supravodiče je Meissnerův jev, který způsobuje levitaci při umístění nad magnetem. Ve videoukázce vědci umístili kousek LK-99 nad magnet. Jeden okraj plochého disku LK-99 se zvedá, ale zdá se, že druhý okraj zůstává v kontaktu s magnetem. „Očekávali bychom, že supravodič bude vykazovat plnou levitaci a také kvantové uzamčení, které ho udržuje v pevné poloze vůči magnetu,“ píší kritici v Conversation. Podle nich může být chování materiálu vysvětlitelné tím, že supravodivou se stává pouze část vzorku.

Netvrdí, že je to úplný nesmysl, jen že je zatím příliš brzy na to, aby se dalo říct, že má věda přesvědčivý důkaz supravodivosti při pokojové teplotě. Posledním argumentem pro ně je, že ani jedna z korejských studií neprošla zatím recenzním řízením. 

Nastupuje věda

Věda nepřichází s neprůkaznými tvrzeními – naopak vyžaduje od výsledků, aby se daly opakovat, a to v jiných laboratořích. A přesně to se stane nyní. V recenzním řízení nezávislí odborníci z oboru detailně přezkoumají všechny dokumenty, jež jsou součástí studií a pokusí se najít v nich chyby, nedostatky nebo falzifikaci dat. 

Pokud žádné problémy nenajdou, začnou další výzkumná pracoviště s dodržením postupů, které Korejci popsali, výsledky replikovat – vyzkouší tedy, jestli i oni dosáhnou stejných výsledků. 

Pokud se toto všechno potvrdí, mohlo by to nakonec znamenat jeden z největších průlomů ve fyzice a materiálovém inženýrství za posledních několik desetiletí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
před 21 hhodinami

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
před 22 hhodinami

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
včera v 07:00

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025
Načítání...