Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní začíná být dobře pozorovatelná kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák.
Tato kometa je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. Letos má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s aktivitou na jejím jádře.
Historie komety Tuttle-Giacobini-Kresák
Poprvé ji v roce 1858 objevil americký astronom Horace P. Tuttle, ale nepodařilo se mu určit její dráhu s patřičnou přesností a kometa se na dlouhá desetiletí ztratila. Opětovně byla objevena až v roce 1907, kdy ji nalezl francouzský astronom Michel Giacobini. Myslel si, že je to úplně nová kometa. Pro nepříznivé podmínky se ji však dařilo sledovat jen dva týdny a poté se z dohledu astronomických přístrojů ztratila.
Jaká byla předchozí „česká“ kometa letošního roku:
Na svůj opětovný objev musela čekat dalších 44 let, tedy až do roku 1951, kdy byla zaznamenána československým astronomem a pozdějším slovenským profesorem astronomie Ľuborem Kresákem z observatoře na Skalnatém Plese.
Až při tomto jejím třetím objevu byla prokázána její spojitost se ztracenými kometami z let 1858 a 1907 – a také byla na základě četnějších pozorování přesně určena její perioda oběhu kolem Slunce 5,4 roku, dráha ve Sluneční soustavě i předpověď příštích návratů.
Nepředvídatelná zjasnění
Tato kometa je známá svou nepředvídatelnou aktivitou na povrchu 1,4 kilometru velkého jádra, které při náporu energie slunečního větru skokově uvolňuje velké množství materiálu. To je doprovázeno výraznými zjasněními komety na obloze.
O příjemné překvapení se proto postarala například v roce 1973, když dvakrát nečekaným zjasnila až o 10 magnitud (zhruba deset tisíckrát) a dosáhla viditelnosti pouhým okem. Vývoj jasnosti komety je proto obtížně předpověditelný, nicméně i letos počátkem dubna by mohla být na tmavé obloze na hranici viditelnosti „neozbrojeným okem“ s jasností kolem 6. magnitudy.
Pokud by došlo ke skokovému zjasnění, byla by rázem viditelná bez obtíží pouhýma očima. Je však lepší vyzbrojit se na pozorování komety triedrem nebo menším astronomickým dalekohledem s malým zvětšením a velkým zorným polem. Zjasnění komety totiž nelze zaručit.
- RNDr. Ľubor Kresák, DrSc. byl slovenský astronom. V roce 1993 se stal prvním slovenským profesorem astronomie. Věnoval se pozorování komet, asteroidů a meteorů. Objevil dvě komety: 1951 Tuttle-Giacobini-Kresák a 1954 Kresák-Peltier.
- Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří objasnění procesu stárnutí, délky existence a způsobu zániku komet, objev a vysvětlení rezonančních mezer v soustavě komet, určení hmotnosti soustavy asteroidů, objasnění původu Tunguzského meteoritu atd. Zemřel 20. ledna 1994 v Bratislavě.
Od poloviny března je kometa při pozorování ze střední Evropy viditelná celou noc a prolétá souhvězdími, která v pozdějších hodinách stoupají vysoko do nadhlavníku. Momentálně se pohybuje souhvězdím Velké medvědice, od počátku dubna poletí souhvězdím Draka a na konci dubna vstoupí do souhvězdí Herkula.
Dne 13. dubna projde přísluním a poté začne pozvolna slábnout. Koncem dubna by měla mít jasnost okolo 7. magnitudy a nejlépe vidět bude už spíše v ranních hodinách, kdy se objeví opět na obloze v nadhlavníku. I v květnu bude stále v dosahu větších triedrů, ale už pozvolna zeslábne.
Jak kometu pozorovat?
Ideální je tmavá obloha bez rušivých světelných zdrojů, daleko od měst. Pozorování negativně ovlivňuje svým jasným svitem i Měsíc, hlavně okolo úplňku 11. dubna.
Vhodným přístrojem je jakýkoliv dalekohled s malým zvětšením a tím pádem velkým zorným polem. Zvláště oblíbené jsou světelné triedry a binokuláry např. 10×50, 12×60, 15×70, 20×80 nebo 25×100, kde první číslo vyjadřuje zvětšení přístroje a druhé průměr objektivu v milimetrech.
Je dobré mít dalekohled uchycen na jednoduché montáži nebo fotografickém stativu. Čím větší je zvětšení, tím více se projevuje třes paží při držení dalekohledu v ruce.
Pod oblohu je dobré se vybavit červenou svítilnou proti oslnění a abyste mohli vyčíst polohu komety v přiložené mapě. Dalekohled namiřte na jasnou hvězdu poblíž aktuální pozice komety a poté pokračujte podle mapky. V zorném poli by měl být vidět mlhavý obláček s centrální kondenzací, tzv. koma. Při nočním pobytu venku nepodceňujte počasí a teple se oblečte.
