Kočky poznají zvuk svého jména, prokázali japonští biologové

Nový japonský výzkum ukázal, že domácí kočky jsou ještě inteligentnější a lépe adaptované na život s člověkem, než to zatím vypadalo. Ať už totiž člověk na svou kočku volá Júro, Sisi nebo Pane Rozárko, je velmi pravděpodobné, že mu jeho šelmička rozumí a reaguje na něj.

Až doposud se vědělo, že vlastní jméno umí rozlišit jen několik druhů zvířat, většinou těch pokládaných za výjimečně inteligentní. Patří k nim zejména psi, papoušci a také delfíni.

O kočkovitých šelmách ale zatím žádný takový výzkum neexistoval. „Máme tolik prací o tom, jak komunikují s lidmi psi. Je ale důležité také ukázat, jaké jsou schopnosti koček,“ uvedla hlavní autorka studie Asuka Saito.

Výsledek výzkumu ji nepřekvapil. „Spousta majitelů koček věří, že jim jejich zvířata rozumí,“ řekla v rozhovoru pro deník The Guardian. U psů se schopnost rozumět testuje tak, že se jim dávají příkazy. U koček ale vzhledem k jejich známé neposlušnosti tento způsob použít nelze. 

Místo toho vědci přehrávali kočkám několik slov, mezi nimiž bylo i jejich jméno, a sledovali jejich reakce. Výsledky přesvědčivě ukázaly, že na drtivou většinu slov nereagovaly prakticky vůbec, maximálně lehce pohnuly uchem nebo mírně naklonily hlavu. Ale pokud se jim pustil zvuk jejich jména, reagovaly výrazněji, často se zastavovaly v pohybu nebo výrazně nastražovaly uši.

Vědci současně přiznávají, že není jisté, jestli kočky reagují na své jméno proto, že by si uvědomovaly, že se jedná přímo o jejich unikátní označení. Je totiž také možné, že tuto kombinaci hlásek jen slyší častěji než jiná slova, a právě proto je jejich reakce na ni silnější.

Autoři práce navíc zdůrazňují, že obecně jsou reakce koček na většinu lidských podnětů málo výrazné. Již dříve se například prokázalo, že kočky sice dokáží rozpoznat hlas svého majitele, stejně na něj ale skoro nereagují. A právě tato kočičí pasivita představuje pro vědce problém, protože jim znesnadňuje výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...