Kočky poznají zvuk svého jména, prokázali japonští biologové

Nový japonský výzkum ukázal, že domácí kočky jsou ještě inteligentnější a lépe adaptované na život s člověkem, než to zatím vypadalo. Ať už totiž člověk na svou kočku volá Júro, Sisi nebo Pane Rozárko, je velmi pravděpodobné, že mu jeho šelmička rozumí a reaguje na něj.

Až doposud se vědělo, že vlastní jméno umí rozlišit jen několik druhů zvířat, většinou těch pokládaných za výjimečně inteligentní. Patří k nim zejména psi, papoušci a také delfíni.

O kočkovitých šelmách ale zatím žádný takový výzkum neexistoval. „Máme tolik prací o tom, jak komunikují s lidmi psi. Je ale důležité také ukázat, jaké jsou schopnosti koček,“ uvedla hlavní autorka studie Asuka Saito.

Výsledek výzkumu ji nepřekvapil. „Spousta majitelů koček věří, že jim jejich zvířata rozumí,“ řekla v rozhovoru pro deník The Guardian. U psů se schopnost rozumět testuje tak, že se jim dávají příkazy. U koček ale vzhledem k jejich známé neposlušnosti tento způsob použít nelze. 

Místo toho vědci přehrávali kočkám několik slov, mezi nimiž bylo i jejich jméno, a sledovali jejich reakce. Výsledky přesvědčivě ukázaly, že na drtivou většinu slov nereagovaly prakticky vůbec, maximálně lehce pohnuly uchem nebo mírně naklonily hlavu. Ale pokud se jim pustil zvuk jejich jména, reagovaly výrazněji, často se zastavovaly v pohybu nebo výrazně nastražovaly uši.

Vědci současně přiznávají, že není jisté, jestli kočky reagují na své jméno proto, že by si uvědomovaly, že se jedná přímo o jejich unikátní označení. Je totiž také možné, že tuto kombinaci hlásek jen slyší častěji než jiná slova, a právě proto je jejich reakce na ni silnější.

Autoři práce navíc zdůrazňují, že obecně jsou reakce koček na většinu lidských podnětů málo výrazné. Již dříve se například prokázalo, že kočky sice dokáží rozpoznat hlas svého majitele, stejně na něj ale skoro nereagují. A právě tato kočičí pasivita představuje pro vědce problém, protože jim znesnadňuje výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...