Kluci autíčka, holky panenky? Vědci se kloní k tomu, že volba je vrozená

Nová vědecká studie expertů z několika britských univerzit ukázala, jak se v průběhu času změnily preference dětí vůči typickým chlapeckým nebo dívčím hračkám.

Pro svou práci analyzovali výsledky 16 různých studií, které vznikaly od roku 1980 do roku 2016 a věnovali se tomu, jaké hračky děti ve věku jednoho až osmi let upřednostňují. Tato meta-analýza vyšla v odborném časopise Infant and Child Development.

Vědci v ní popsali, že si v průběhu času chlapci hráli stále více s chlapeckými hračkami, zatímco dívky upřednostňovaly hračky určené pro dívky pořád stejně.

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: České hračky odolávají konkurenci z Číny
Zdroj: ČT24

Tato práce pomáhá vysvětlit některé z trendů v tom, jaké hračky dívky a chlapci upřednostňují: dokládá existenci velkých rozdílů u různých věkových skupin, v rozdílných dobách i na odlišných místech světa.

Podle autorů výsledky posilují teorii, že by mohlo jít o vrozené preference. Zkrátka: když dětem nabídnete hromadu hraček, nejčastěji si z nich dobrovolně vyberou hračku zcela typickou pro dané pohlaví. A je přitom jedno, jedná-li se o dítě německé, americké nebo švédské, nezáleží ani na jeho věku.

S věkem se stereotypy prohlubují

Navíc to zdůrazňuje, jaký je dopad společenských stereotypů: u chlapců se jejich náklonnost k typicky chlapeckým hračkám mírně zvětšovala, z čehož vědci vyvozují, že stereotypní společenské postoje mají na chlapce větší vliv – anebo mají chlapci silnější biologické předpoklady pro jisté druhy her než dívky.

Už od velmi raného věku si zkrátka děti z nabízených hraček vybírají ty, které jsou typické pro jejich pohlaví. Vědci tento fenomén studují už desítky let, první takové studie se objevily už ve třicátých letech dvacátého století. Výzkumníci použili velké množství metod, které se v průběhu let vyvíjely – přesto docházejí k podobným závěrům.

Rozdíly v preferenci různých druhů hraček vychází zřejmě z vrozených biologických rozdílů, které pak ještě více zesiluje rozvoj dětských poznávacích schopností. Existují však i náznaky, že jistou roli hrají i společenské faktory. Ty se ale mění v souvislosti s tím, jak si děti v průběhu vývoje začínají uvědomovat své pohlaví a normy, které jsou s ním spojené.

Časy se mění

Z analýzy ale také vyplynulo, že situace není statická – v novějších ze šestnácti analyzovaných studií si totiž vědci všimli zajímavého posunu. Dívky si znatelně méně hrají s hračkami typickými pro dívky i s hračkami určenými primárně pro chlapce – začínají dávat přednost „genderově neutrálním hračkám“. Podle autorů metastudie to naznačuje, že se západní společnost posouvá k neutrálnějším hračkám.

Mírný nárůst preferencí k genderově neutrálním hračkám zaznamenali v poslední době také u chlapců. Podle vědců se to dá vysvětlit současným společenským tlakem, který se pak projevuje i ve snaze výrobců hraček právě takové výrobky více propagovat.

Možné ale také je, že dříve se vyrábělo méně takových neutrálních hraček – dívky byly v minulosti odkázané převážně na panenky a kuchyňky, chlapci zase na autíčka a vojáčky. Dnes je nabídka nejrůznějších hraček mnohem širší, posunula se nejvíc právě třeba u obliby genderově neutrálních stavebnic. Posledním vysvětlením může být, že se také změnilo vnímání toho, co je primárně chlapecká a co dívčí hračka.

Hlavní autorka studie Brenda Toddová uvedla: „Zjistili jsme, že s tím, jak chlapci stárnou, si stále více hrají s hračkami určenými primárně pro chlapce. U dívek jsme zase v posledních desetiletích zaznamenali, že si místo dívčích hraček více začínají hrát s věcmi genderově neutrálními.“ Přes tyto drobné změny ale podle Toddové zůstává chování dětí dlouhodobě prakticky neměnné: děti si v drtivé většině vybírají hračky podle svého pohlaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...