Klokaní kytarista porazil ptačí hádku. Soutěž o nejvtipnější fotku přírody zná vítěze

Fotografická soutěž The Comedy Wildlife Photography Awards má za cíl ukázat, že příroda je nejen krásná, křehká a nesmírně zajímavá na poznávání, ale že také může být velmi vtipná. Letošní vítěze oznámila v polovině listopadu.

Vítězem letošního ročníku se stal snímek Australana Jasona Moora s názvem Neviditelná kytara. „Projížděl jsem kolem tlupy klokanů, kteří se krmili na louce pokryté žlutými květy. Měl jsem s sebou fotoaparát, a tak jsem zastavil, abych pořídil několik fotografií. Najednou jsem si všiml, že jeden z vačnatců zaujal vtipnou pózu; podle mě vypadá, jako by si cvičil brnkání na neviditelnou kytaru,“ popsal autor svůj úspěch.

Jak soucítit se zvířaty

„Náš svět je neobyčejně krásný a vzájemně propojený, ale lidstvo se ho snaží nadměrně využívat a poškozuje ho. Ochrana přírody je celosvětově stále důležitější, a zprávy o ní jsou většinou negativní, depresivní a znechucující,“ říká Paul Joynson-Hicks, spoluzakladatel Comedy Wildlife. 

Když žil ve východní Africe a pracoval jako fotograf divoké přírody, prohlížel si jednou Joynson-Hicks své fotografie, když narazil na několik, které ho rozesmály. Uvědomil si, že humor na těchto fotografiích je zábavný a zároveň je prostředkem, jak zapojit lidi do problematiky hrozeb, kterým zvířata čelí.

Vtipné fotky jsou podle něj velmi účinné, protože nejsou složité a nejsou s nimi spojené žádné kontroverze ani tabu. Využívají antropomorfismu, což je lidská potřeba přisuzovat zvířatům (a jiným objektům) lidské vlastnosti. A ví se, že antropomorfismus je jedním z nejsilnějších spouštěčů lidské empatie. „Chcete-li skutečně porozumět zvířatům a problémům, které se jich týkají, musíte se do nich vcítit jako do spoluobyvatelů stejné planety,“ říká Hicks.

A tak se v roce 2015 zrodila The Comedy Wildlife Photography Awards z Paulovy malé kanceláře v Usa River na svazích hory Meru v severní Tanzanii. Brzy poté se na palubu přidal spoluzakladatel a fotograf Tom Sullam a o pár let později Michelle Woodová. Od té doby je rok od roku oblíbenější a hlásí se do ní stále víc fotografů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled