Každoročně se objeví několik zpráv o zaručeně účinných lécích na virus HIV. Úspěšnost léčby nově oznámeného prostředku je ale opravdu výjimečná.
Nová protilátka je úspěšná univerzálně: díky tomu, že útočí současně na tři kriticky důležité části viru, není schopen jí odolávat. Látka je výsledkem spolupráce mezi US National Institutes of Health a společností Sanofi.
Že se jedná o „vzrušující přelom“, už potvrdila i International AIDS Society. Než se lék dostane do lékáren, bude ještě potřeba několik let počkat. Testy na lidech začnou sice již roku 2018, ale musí být značně komplexní.
Lidský organismus i léky, které proti viru HIV nasazuje, narážejí na jeho neuvěřitelnou schopnost mutovat a měnit vlastnosti. U jediného pacienta se může současně objevit tolik variant (neboli kmenů) HIV, kolik kmenů chřipky se objeví po celém světě za celý jeden rok.
U některých nemocných (bohužel jen u malého množství) se po mnoha letech infekce objeví protilátky, které jsou schopné útočit na široké spektrum kmenů – jejich sílem jsou slabiny, které mají různé kmeny společné. Vědci se pochopitelně pokoušeli tyto látky využít, ale doposud se jim to nedařilo.
Až doposud. Nyní vědci popsali ve studii zveřejněné v odborném časopise Science, že tři takové protilátky spojili do ještě účinnější super-protilátky. Metafora s kladivem v titulku článku není samoúčelná: docela přesně popisuje efekt, jaký tato směs na virus má.
Protilátka je mnohem účinnější než jiná přirozeně existující protilátka; ty nejlepší jsou schopné cílit maximálně na 90 procent kmenů HIV, kdežto nová laboratorní prolátka se blíží 99 procentům. A navíc jí k tomu stačí jen velmi malá koncentrace této účinné látky. Pokusy na 24 opicích dokázaly, že u žádné později, když byly infikované virem, nevznikla infekce.
Profesorka Linda-Gail Bekkerová z International AIDS Society uvedla pro BBC, že se jedná jednoznačně o přelom. „Tyto vyrobené protilátky mají účinek mnohokrát převyšující přírodní protilátky. Mohly by mít mnohem větší využití, než jsme si představovali.“ Současně potvrdila, že vítá rychlost příchodu testů na lidech – sama se věnuje léčbě HIV v Africe, kde je tento virus stále ještě obrovskou hrozbou.
Léčba HIV: Budoucnost je v očkování
Na celém světě je ve vývoji 40 látek na léčbu HIV nebo AIDS. Ve fázi klinického testování je 13 přípravků a jejich kombinací. V Česku je povoleno k léčbě 24 léků a jejich kombinací.
V Česku se výzkumem zabýval pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde působil chemik Antonín Holý. Poslední patent založený na svém výzkumu ústav prodal před dvěma lety, dál se věnuje lékům na jiné nemoci.
Holý, který zemřel před pěti lety 16. července 2012, stál za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Za licenční poplatky a patenty ústav inkasoval zhruba tři miliardy korun ročně. „V květnu doběhl patent na nejlukrativnější sloučeninu profesora Holého, tenofovir, ale na některé další látky patenty pokračují,“ řekl ředitel ústavu Zdeňek Hostomský.
Trendem ve vývoji léků na HIV jsou snižování zátěže organismu nižšími léčebnými dávkami, nové kombinace přípravků a jejich alternativy či omezení vedlejších účinků. Pracuje se i na vývoji vakcíny. Slibným trendem je vývoj injekční léčby s dlouhodobým účinkem. Při ní by se lék podával ambulantně v odstupech šest až osm týdnů. Velký důraz se klade také na léčbu a výzkum dětí, které se narodily HIV pozitivním matkám. Na univerzitách v Minnesotě a Washingtonu se na výzkumu podílel v době studia i lékař Martin Bortlík, nyní působící v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Budoucností léčby HIV je vakcína. „Není to jednoduché, zejména proto, že je obtížné virus v těle zacílit. Navíc, jak se jeho genetická informace stane součástí našich buněk, tak je problém tento takzvaný latentní rezervoár eliminovat,“ uvádí Martin Bortík z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Už současná léčba je hodně úspěšná, HIV a AIDS tak nejsou klasifikované jako smrtelné choroby, ale jako chronická onemocnění.
