Keňské osly ohrožuje nenasytná čínská poptávka. Z kůží se tam dělá lék na libido

Čínská expanze do Afriky má nečekaný vedlejší efekt: do Asie odsud proudí tisíce mrtvých oslů. A pro místní se dříve běžná zvířata stávají luxusním zbožím.

V roce 2015 si Mohamed Sempele koupil na úvěr osla, aby v rodné obci Kisaju, 50 kilometrů jižně od keňské metropole Nairobi, mohl přepravovat lidi a vědra s vodou. „Osel je mnohem lepší než kráva, protože si s ním vydělám na chleba. Ten můj mi vydělával až 1000 šilinků (asi 200 Kč) denně!“ říká otec čtyř dětí. Po roce však osel náhle zmizel a pátrání nic nepřineslo. „Teď mi zbyl jen vozík, ale musím splácet půjčku. Je to velmi těžké,“ stěžuje si Mohamed, kterého cituje francouzský deník Le Monde.

Obec Kisaju nebyla ušetřena krádeží oslů, které se rozmáhají po celé zemi i jinde v Africe. Podle nevládní organizace Donkey Sanctuary, která se zabývá ochranou těchto zvířat, klesl jejich počet v Keni z 1,8 milionu v roce 2009 na 900 000 v roce 2017.

Oslí maso i kůže putuje do Číny

Oslové, jejichž maso se konzumuje jen velmi málo, byli ve vesnických regionech odpradávna velmi rozšíření. Pomáhali na polích, dopravovali potraviny a zboží a poskytovali výdělek i nevzdělaným lidem. Oslové se dědili nebo kupovali na celý život. To se zcela změnilo od roku 2014, kdy se Keňa rozhodla otevřít jatka vyhrazená těmto zvířatům a zaměřila se na obrovský čínský trh. V Pekingu, Kantonu či Šanghaji nevyhledávají tolik oslí maso, jako spíše oslí kůže. Vyrábí se z nich e-ťiao, což je prášek používaný v tradičním lékařství proti anemii, stárnutí a proti nedostatku libida.

Každoročně spolkne Čína 5000 tun e-ťiao, na nějž je zapotřebí až čtyř milionů oslích kůží. Na čínském území nejsou oslové nijak hojní, během několika let klesl jejich počet o polovinu. Čína tedy zaměřila své zraky směrem k Africe, která patří k těm kontinentům, kde je počet oslů ještě vysoký. Mnohé země ale vývoz oslů zakázaly, například Niger, Burkina Faso či Botswana.

Dnes je Keňa jednou z posledních afrických zemí, které od tohoto obchodu neupustily. Ani po kritice. „Oslice jsou březí 13 měsíců a samice rodí jen jedno mládě. Reprodukce druhu je tedy velmi dlouhá,“ říká Solomon Onyango z Donkey Sanctuary.

Osel je luxusní zboží

Jak je osel na venkově stále vzácnější, jeho cena se zdvojnásobila: jedno zvíře v přepočtu stojí bezmála 2700 Kč, zatímco dříve to bylo 1350 Kč. V některých oblastech ale dnes jeho cena přesahuje v přepočtu i 6700 Kč. Protože je obtížné koupit osla legálně za pevnou cenu, vyrostly velmi rychle záhadné sítě.

„Když u nás Číňané vydávají miliardy na stavbu silnic, je těžké jim odmítnout oslí kůže,“ uvádí jeden zdroj z oblasti zdravotnictví. Silnice, železnice, přístavy, geotermální elektrárny: Čína je v infrastruktuře všudypřítomná. Na západě země investovala do jatek v Mogotio podle jejich čínského majitele asi pět milionů eur (130 milionů Kč) a vytvořila více než 100 pracovních míst.

„V této souvislosti je těžké přesvědčit vládu o nezbytnosti chránit osly a považovat je za ohrožený druh,“ soudí generální tajemník Sdružení keňských veterinářů Kenneth Wamey. Veterináři požadují zákaz obchodu s oslími kůžemi. Vláda se však loni omezila na to, že nepovoluje zřizování dalších jatek.

Šéf masajské etnické skupiny v Keni Samuel Murandu říká, že výstavba dalších jatek na masajském území je nemožná. „V naší kultuře je osel považován za pomocníka, téměř lidskou bytost, přítele. Kromě toho, jak jsme viděli v Mogotio, jatka mají dopady na znečištění životního prostředí, na zdraví lidí,“ soudí. Jatka v Mogotio byla ze sanitárních důvodů počátkem letošního roku uzavřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...