Nebezpečná fibrilace síní se pozná mimo jiné bušením srdce, pocením či únavou, někteří lidé ale příznaky nemají a běhají s ní maratony. V Interview ČT24 to řekl přednosta Kliniky kardiologie z centra IKEM Josef Kautzner. Největší problém představují lidé, u nichž se zatím rizika neprojevila, odhalit by je měly nové metody včetně genetických testů.
Kardiolog: K fibrilaci síní patří bušení srdce a pocení, někteří s ní ale běhají maratony
Kardiolog: V populaci zemře nejvíc lidí s dosud neprokázaným rizikem arytmie (zdroj: ČT24)
Srdce váží pouhých 300 gramů a za den může přečerpat 10 tisíc litrů krve. „Pro mě je srdce obdivuhodný orgán, který vydrží celý život pumpovat krev, zhruba se odhaduje při frekvenci šedesát za minutu, to je 2,5 miliardy stahů za běžný lidský život,“ uvedl Kautzner. Skutečné číslo ale bude ještě vyšší, protože lidé nemají tuto frekvenci trvale.
Srdce si samo vyrábí elektrické impulzy, které se rozvádějí po orgánu sítí převodního systému, jenž popsal Jan Evangelista Purkyně. „To je velký objev, který učinil český vědec,“ připomněl Kautzner.
Čechy nejčastěji zabíjí ischemická choroba srdeční, tedy projev aterosklerózy v koronárních tepnách. Akutní formou je infarkt myokardu. Kromě genetických vlivů a věku se na vzniku ischémie podílí vysoký krevní tlak, obezita, kouření, sedavý způsob života či diabetes, uvedl kardiolog.
Příčiny ischémie
- Zvýšená potřeba kyslíku myokardem – tachykardie při zvýšené tělesné námaze.
- Snížení obsahu kyslíku v krvi – cyanotické VSV (s pravo-levým zkratem), těžké anémie, otrava CO, hypotenze (šok), těžké plicní choroby.
- Snížený průtok krve koronárními arteriemi.
„Je tu komplexní problém, že lidé se nechtějí starat o svoje zdraví. Je pohodlné sedět, brát léky a říkat si, že se vás to netýká. To je špatný názor. Na druhou stranu i lékaři někdy mají svůj podíl viny, protože pacientovi nevysvětlí podstatu problému,“ míní Kautzner. Důležitá je podle něj preventivní dlouholetá léčba.
Pokud jde o arytmie, nejčastější je fibrilace síní. Do roku 2030 se očekává dvojnásobný počet nemocných. Fibrilace navíc zvyšuje riziko mozkové příhody – zhruba pětkrát, pětinu případů mozkové příhody lze navíc přičíst právě fibrilaci.
„Při fibrilaci síní dochází ke zhoršení průtoku krve srdcem, hromadí se v síních a zvyšuje se riziko, že dojde ke vzniku krevní sraženiny, zejména ve výchlipce levé síně, které se říká ouško. Fibrilace vede ke změnám ve stavbě srdeční síně a zvyšuje se i tendence ke srážení krve,“ vysvětlil kardiolog.
Léčba, která krevní srážlivost snižuje, snižuje výskyt mozkových příhod až o 60 procent. Ke koupi jsou nyní bezpečnější léky než warfarin, kde je nižší riziko krvácení, připomněl lékař.
Příznaky fibrilace síní jsou individuální
Hlavním příznakem fibrilace síní, kterou diagnostikuje EKG, je bušení srdce. „Pokud vnímáme srdeční akci jako nepravidelné bušení, chvění srdce, přeskakování, tak to je palpitace. Pacienti trpí dušností, únavností, pocením. Jsou pacienti, kteří přesto, že mají fibrilaci, tak nemají příznaky žádné a jsou s tím schopni běhat třeba i maraton. Je to velmi individuální,“ prohlásil Kautzner.
V EU trpí fibrilací síní čtvrtina lidí nad 40 let. V ČR je potvrzena tato diagnóza nanejvýš u 200 tisíc pacientů, procentnímu podílu evropských zemí by odpovídalo půl milionu pacientů.
I na arytmie zabírá prevence. K léčbě poruch srdečního rytmu, hlavně pomalé frekvence, se používá kardiostimulátor, který vydrží v současné době kolem osmi let. Implantuje se obvykle do podklíčkové oblasti.
Pokud je frekvence naopak moc rychlá, používá se defibrilátor, jenž umí detekovat a přerušit životu ohrožující arytmie tak, že si člověk ani nic neuvědomí, podotkl kardiolog.
„Problém z hlediska populace je ten, že se zaměřujeme jen na ty nejvíc rizikové pacienty, ale v populaci zemře početně více pacientů, kteří to riziko ještě neprokázali, u nichž je, ale my o něm nevíme. Proto se teď rozvíjejí metody, které by mohly například díky genetickému testování zjistit rizikovou skupinu lidí, kteří by mohli benefitovat z preventivní implantace. Vyšetřování se také zaměřují na mladé, na sportovce, kteří mohou mít zvýšené riziko,“ sdělil kardiolog.
Resuscitace
Minuta bez resuscitace sníží šanci na přežití o 10 procent
Zavádějí se rovněž externí defibrilátory s označením AED na letištích či nádražích. „Každý, kdo řídí auto, by měl být vzdělán v základech resuscitace. Ve Skandinávii se to vyučuje na školách,“ upozornil Kautzner. „Každá minuta, o níž se zpozdí účinná resuscitace, znamená snížení šance na přežití o deset procent. V průměru za deset minut má člověk mrtvý mozek,“ doplnil kardiolog.
Problémové ložisko v srdci lze u pacientů s arytmiemi odstranit pomocí spálení či zmražení v rámci katetrizační ablace - invazivního zákroku, který se provádí na speciálním sále a při plném vědomí pacienta. Problém je, že místa mohou putovat a je třeba vypálit jich více. Podle Kautznera lze ale v současné době léčit všechny typy arytmií.