Kachna, kterou v Českém Švýcarsku neviděli 100 let, se vrátila. Na Labi přistála hoholka

Na Labi u Děčína se objevila ornitologická rarita. Do Česka se dostala hoholka lední – mořská kachna, která se v této době normálně vyskytuje hlavně na Baltu.

Hoholku lední pozoroval a takto fotograficky zdokumentoval v sobotu 3. března 2018 člen ornitologického klubu při Správě Národního parku České Švýcarsko Jiří Rubeš:

Hoholka lední
Zdroj: Jiří Rubeš

Hoholka lední je malá mořská kachna, která se běžně vyskytuje v severských pásmech, od Islandu až po severozápad Ruska. Odborná literatura pozorování hoholky lední v oblasti Českého Švýcarska zmiňuje pouze dvakrát: poprvé to bylo v roce 1897 na soutoku Jílovského potoka s Labem a podruhé v roce 1912, kdy byla ulovena u Tisé. Opětovně se teď tedy podařilo vzácnou návštěvu zdokumentovat po 106 letech.

Hoholky se normálně rozmnožují v tundře, ale jinak jde o intenzivně migrující ptáky – díky tomu bývají vidět na Aljašce, v severní Kanadě, na severu Evropy i v Rusku. Zimu rády tráví na Baltu, odhaduje se, že se tady shromažďuje až 4,5 milionu těchto ptáků.

„Řeka Labe poskytuje v zimním období vodnímu ptactvu jednu z mála možností zimování, neboť zamrzají hladiny rybníků a jezer,“ vysvětluje Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: „Právě díky tomu, že se vodní ptactvo v zimě stahuje k nezamrzajícímu Labi, můžeme lépe sledovat ptačí faunu. I proto je Labe jako životní prostor pro ptáky významné nejen z lokálního, ale i celoevropského hlediska.“

Pravidelná ornitologická sledování umožňují odhady počtů relativně hojných i méně běžných vodních ptáků, přičemž vývoj jejich populací často umožňuje další úsudky o stavu a kvalitě přírodního prostředí. V rámci těchto pozorování jsou příležitostně zaznamenány druhy, které se vyskytují velmi vzácně. V roce 2017 tak ornitologové pozorovali např. poláka kaholku, rovněž z čeledi kachnovitých ptáků, a to prvně od roku 1967.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...