Ode dneška bude možné na obloze sledovat kometu 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková. Právě v těchto dnech by měly být podmínky pro její pozorování ideální.
K Zemi se přiblížila kometa, na jejímž objevu se podíleli Češi. Jak ji lze pozorovat?
Do souhvězdí Hadonoše dnes vstoupí trpasličí kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková, a bude tak viditelná i malými dalekohledy. Nejblíže Zemi by měla být 11. února. Ze všech komet, které se pravidelně vracejí ke Slunci a nesou jména českých astronomů, patří k těm nejjasnějším. Příležitost spatřit ji je podle odborníků vzácná.
Kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková (zdroj: ČT24)
Česká a slovenská stopa ve vesmíru
Jako první tuto kometu na obloze našel japonský pozorovatel Minoru Honda 3. prosince 1948. O několik dní později ji nezávisle na tom objevil Čech Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou ze Skalnatého plesa.
Antonín Mrkos (1918–1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi lety 1946–1961 na vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil světelný binokulár Somet Binar o průměru 10 cm s 25násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P Ľudmilou Pajdušákovou (1916–1979) byl krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.
Kometa je členkou takzvané Jupiterovy rodiny, jejíž dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Naposledy se kometa výrazně přiblížila k Jupiteru v roce 1983 a znovu to bude v roce 2030.
Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv. Ke Slunci se vrací vždy za 5,25 roku a bývá obtížně viditelná, protože jde o trpasličí kometu s jádrem o průměru necelého kilometru. Většinou je velice slabá, pouze když je nejblíže Slunci, ke kterému se přibližuje až na poloviční vzdálenost Slunce-Země, je možné ji spatřit menším dalekohledem či triedrem.
Kde a jak ji pozorovat?
7. února vstoupí do souhvězdí Hadonoše a bude nejjasnější a snadno viditelná i triedry a malými dalekohledy ráno okolo 5. hodiny. V té době bude mít jasnost kolem 7 mag. V době nejtěsnějšího přiblížení (od 9. února) bohužel pozorování začne rušit svit Měsíce, kometa bude na obloze hůře viditelná a bude se nacházet v souhvězdí Herkula. Díky rychlému pohybu po obloze začne být ovšem tou dobou vidět po celou noc a okolo 21. hodiny dne 14. února ji spatříme v souhvězdí Pastýře nad východním obzorem opět bez Měsíce. Tou dobou bude mít ještě jasnost okolo 8 mag a bude už rychle slábnout. Po 20. únoru již zeslábne z dosahu malých dalekohledů.