K Zemi se přiblížila kometa, na jejímž objevu se podíleli Češi. Jak ji lze pozorovat?

Ode dneška bude možné na obloze sledovat kometu 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková. Právě v těchto dnech by měly být podmínky pro její pozorování ideální.

Do souhvězdí Hadonoše dnes vstoupí trpasličí kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková, a bude tak viditelná i malými dalekohledy. Nejblíže Zemi by měla být 11. února. Ze všech komet, které se pravidelně vracejí ke Slunci a nesou jména českých astronomů, patří k těm nejjasnějším. Příležitost spatřit ji je podle odborníků vzácná.

Nahrávám video

Česká  a slovenská stopa ve vesmíru

Jako první tuto kometu na obloze našel japonský pozorovatel Minoru Honda 3. prosince 1948. O několik dní později ji nezávisle na tom objevil Čech Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou ze Skalnatého plesa.

Antonín Mrkos (1918–1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi lety 1946–1961 na vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil světelný binokulár Somet Binar o průměru 10 cm s 25násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P Ľudmilou Pajdušákovou (1916–1979) byl krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.

Kometa je členkou takzvané Jupiterovy rodiny, jejíž dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Naposledy se kometa výrazně přiblížila k Jupiteru v roce 1983 a znovu to bude v roce 2030.

Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv. Ke Slunci se vrací vždy za 5,25 roku a bývá obtížně viditelná, protože jde o trpasličí kometu s jádrem o průměru necelého kilometru. Většinou je velice slabá, pouze když je nejblíže Slunci, ke kterému se přibližuje až na poloviční vzdálenost Slunce-Země, je možné ji spatřit menším dalekohledem či triedrem.

Kde a jak ji pozorovat?

7. února vstoupí do souhvězdí Hadonoše a bude nejjasnější a snadno viditelná i triedry a malými dalekohledy ráno okolo 5. hodiny. V té době bude mít jasnost kolem 7 mag. V době nejtěsnějšího přiblížení (od 9. února) bohužel pozorování začne rušit svit Měsíce, kometa bude na obloze hůře viditelná a bude se nacházet v souhvězdí Herkula. Díky rychlému pohybu po obloze začne být ovšem tou dobou vidět po celou noc a okolo 21. hodiny dne 14. února ji spatříme v souhvězdí Pastýře nad východním obzorem opět bez Měsíce. Tou dobou bude mít ještě jasnost okolo 8 mag a bude už rychle slábnout. Po 20. únoru již zeslábne z dosahu malých dalekohledů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 13 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 18 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 20 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 22 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...