K Zemi se přiblížila kometa, na jejímž objevu se podíleli Češi. Jak ji lze pozorovat?

Ode dneška bude možné na obloze sledovat kometu 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková. Právě v těchto dnech by měly být podmínky pro její pozorování ideální.

Do souhvězdí Hadonoše dnes vstoupí trpasličí kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková, a bude tak viditelná i malými dalekohledy. Nejblíže Zemi by měla být 11. února. Ze všech komet, které se pravidelně vracejí ke Slunci a nesou jména českých astronomů, patří k těm nejjasnějším. Příležitost spatřit ji je podle odborníků vzácná.

Nahrávám video

Česká  a slovenská stopa ve vesmíru

Jako první tuto kometu na obloze našel japonský pozorovatel Minoru Honda 3. prosince 1948. O několik dní později ji nezávisle na tom objevil Čech Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou ze Skalnatého plesa.

Antonín Mrkos (1918–1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi lety 1946–1961 na vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil světelný binokulár Somet Binar o průměru 10 cm s 25násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P Ľudmilou Pajdušákovou (1916–1979) byl krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.

Kometa je členkou takzvané Jupiterovy rodiny, jejíž dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Naposledy se kometa výrazně přiblížila k Jupiteru v roce 1983 a znovu to bude v roce 2030.

Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv. Ke Slunci se vrací vždy za 5,25 roku a bývá obtížně viditelná, protože jde o trpasličí kometu s jádrem o průměru necelého kilometru. Většinou je velice slabá, pouze když je nejblíže Slunci, ke kterému se přibližuje až na poloviční vzdálenost Slunce-Země, je možné ji spatřit menším dalekohledem či triedrem.

Kde a jak ji pozorovat?

7. února vstoupí do souhvězdí Hadonoše a bude nejjasnější a snadno viditelná i triedry a malými dalekohledy ráno okolo 5. hodiny. V té době bude mít jasnost kolem 7 mag. V době nejtěsnějšího přiblížení (od 9. února) bohužel pozorování začne rušit svit Měsíce, kometa bude na obloze hůře viditelná a bude se nacházet v souhvězdí Herkula. Díky rychlému pohybu po obloze začne být ovšem tou dobou vidět po celou noc a okolo 21. hodiny dne 14. února ji spatříme v souhvězdí Pastýře nad východním obzorem opět bez Měsíce. Tou dobou bude mít ještě jasnost okolo 8 mag a bude už rychle slábnout. Po 20. únoru již zeslábne z dosahu malých dalekohledů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 6 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...