K demenci vede i nedostatek vzdělání. Vědci popsali devítku rizikových faktorů

Vědci popsali devět nejsilnějších faktorů, které mohou zvyšovat riziko demence. Kdyby se jim podařilo preventivně předcházet, klesl by počet této choroby o třetinu.

Počet případů demence by se mohl po celém světě snížit až o třetinu, pokud by se v rámci preventivních opatření už od dětství bojovalo s devíti rizikovými faktory. Ve své studii, kterou dnes zveřejnil odborný lékařský časopis The Lancet, to tvrdí mezinárodní tým vědců.

1 minuta
Léky na demenci mohou škodit
Zdroj: ČT24

V dětském věku je podle studie hlavním rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj demence nedostatečné vzdělávání. Pokud člověk nedokončí v raném věku střední stupeň vzdělání, může být později méně odolný vůči poklesu kognitivních schopností.

Další rizikové faktory

Ve středním a vyšším věku mají na rozvoj demence vliv především nadváha, vysoký krevní tlak, ztráta sluchu, který mozku poskytuje potřebné vnější stimuly, ale i společenská izolace. Nebezpečí představuje také nedostatek pohybu, deprese a cukrovka. Kromě absence vzdělávání v raném věku a ztráty sluchu patří podle studie ke třem nejvíce rizikovým faktorům kouření.

Celkem vědci z týmu Gill Livingstonové z londýnské univerzity UCL odhalili devět rizikových faktorů, které mohou přispívat ke vzniku různých typů demence. Pokud by se podařilo všechny tyto faktory zcela eliminovat, klesl by počet lidí trpících touto závažnou chorobou mozku podle vědců až o třetinu. „Ačkoliv se demence diagnostikuje v pozdějším věku, změny mozku obvykle nastávají mnohem dříve,“ uvedla Livingstonová.

2 minuty
Horizont ČT24: Netradiční terapie pro pacienty s demencí
Zdroj: ČT24

Na celém světě podle posledního odhadu Mezinárodní alzheimerovské společnosti (AAI) trpí demencí kolem 47 milionů lidí a náklady na jejich léčbu ročně dosahují 818 miliard dolarů (18,5 bilionu Kč). Počet lidí, kteří trpí nějakou formou demence, se navíc bude zvyšovat. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) by se jejich počet mohl do roku 2050 více než ztrojnásobit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
před 13 hhodinami

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
včera v 11:48

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
včera v 10:11

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
včera v 07:00

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025
Načítání...