K demenci vede i nedostatek vzdělání. Vědci popsali devítku rizikových faktorů

Vědci popsali devět nejsilnějších faktorů, které mohou zvyšovat riziko demence. Kdyby se jim podařilo preventivně předcházet, klesl by počet této choroby o třetinu.

Počet případů demence by se mohl po celém světě snížit až o třetinu, pokud by se v rámci preventivních opatření už od dětství bojovalo s devíti rizikovými faktory. Ve své studii, kterou dnes zveřejnil odborný lékařský časopis The Lancet, to tvrdí mezinárodní tým vědců.

Nahrávám video

V dětském věku je podle studie hlavním rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj demence nedostatečné vzdělávání. Pokud člověk nedokončí v raném věku střední stupeň vzdělání, může být později méně odolný vůči poklesu kognitivních schopností.

Další rizikové faktory

Ve středním a vyšším věku mají na rozvoj demence vliv především nadváha, vysoký krevní tlak, ztráta sluchu, který mozku poskytuje potřebné vnější stimuly, ale i společenská izolace. Nebezpečí představuje také nedostatek pohybu, deprese a cukrovka. Kromě absence vzdělávání v raném věku a ztráty sluchu patří podle studie ke třem nejvíce rizikovým faktorům kouření.

Celkem vědci z týmu Gill Livingstonové z londýnské univerzity UCL odhalili devět rizikových faktorů, které mohou přispívat ke vzniku různých typů demence. Pokud by se podařilo všechny tyto faktory zcela eliminovat, klesl by počet lidí trpících touto závažnou chorobou mozku podle vědců až o třetinu. „Ačkoliv se demence diagnostikuje v pozdějším věku, změny mozku obvykle nastávají mnohem dříve,“ uvedla Livingstonová.

Nahrávám video

Na celém světě podle posledního odhadu Mezinárodní alzheimerovské společnosti (AAI) trpí demencí kolem 47 milionů lidí a náklady na jejich léčbu ročně dosahují 818 miliard dolarů (18,5 bilionu Kč). Počet lidí, kteří trpí nějakou formou demence, se navíc bude zvyšovat. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) by se jejich počet mohl do roku 2050 více než ztrojnásobit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 9 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 10 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 12 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 18 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...