K demenci vede i nedostatek vzdělání. Vědci popsali devítku rizikových faktorů

Vědci popsali devět nejsilnějších faktorů, které mohou zvyšovat riziko demence. Kdyby se jim podařilo preventivně předcházet, klesl by počet této choroby o třetinu.

Počet případů demence by se mohl po celém světě snížit až o třetinu, pokud by se v rámci preventivních opatření už od dětství bojovalo s devíti rizikovými faktory. Ve své studii, kterou dnes zveřejnil odborný lékařský časopis The Lancet, to tvrdí mezinárodní tým vědců.

1 minuta
Léky na demenci mohou škodit
Zdroj: ČT24

V dětském věku je podle studie hlavním rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj demence nedostatečné vzdělávání. Pokud člověk nedokončí v raném věku střední stupeň vzdělání, může být později méně odolný vůči poklesu kognitivních schopností.

Další rizikové faktory

Ve středním a vyšším věku mají na rozvoj demence vliv především nadváha, vysoký krevní tlak, ztráta sluchu, který mozku poskytuje potřebné vnější stimuly, ale i společenská izolace. Nebezpečí představuje také nedostatek pohybu, deprese a cukrovka. Kromě absence vzdělávání v raném věku a ztráty sluchu patří podle studie ke třem nejvíce rizikovým faktorům kouření.

Celkem vědci z týmu Gill Livingstonové z londýnské univerzity UCL odhalili devět rizikových faktorů, které mohou přispívat ke vzniku různých typů demence. Pokud by se podařilo všechny tyto faktory zcela eliminovat, klesl by počet lidí trpících touto závažnou chorobou mozku podle vědců až o třetinu. „Ačkoliv se demence diagnostikuje v pozdějším věku, změny mozku obvykle nastávají mnohem dříve,“ uvedla Livingstonová.

2 minuty
Horizont ČT24: Netradiční terapie pro pacienty s demencí
Zdroj: ČT24

Na celém světě podle posledního odhadu Mezinárodní alzheimerovské společnosti (AAI) trpí demencí kolem 47 milionů lidí a náklady na jejich léčbu ročně dosahují 818 miliard dolarů (18,5 bilionu Kč). Počet lidí, kteří trpí nějakou formou demence, se navíc bude zvyšovat. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) by se jejich počet mohl do roku 2050 více než ztrojnásobit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 36 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...