K demenci vede i nedostatek vzdělání. Vědci popsali devítku rizikových faktorů

Vědci popsali devět nejsilnějších faktorů, které mohou zvyšovat riziko demence. Kdyby se jim podařilo preventivně předcházet, klesl by počet této choroby o třetinu.

Počet případů demence by se mohl po celém světě snížit až o třetinu, pokud by se v rámci preventivních opatření už od dětství bojovalo s devíti rizikovými faktory. Ve své studii, kterou dnes zveřejnil odborný lékařský časopis The Lancet, to tvrdí mezinárodní tým vědců.

Nahrávám video
Léky na demenci mohou škodit
Zdroj: ČT24

V dětském věku je podle studie hlavním rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj demence nedostatečné vzdělávání. Pokud člověk nedokončí v raném věku střední stupeň vzdělání, může být později méně odolný vůči poklesu kognitivních schopností.

Další rizikové faktory

Ve středním a vyšším věku mají na rozvoj demence vliv především nadváha, vysoký krevní tlak, ztráta sluchu, který mozku poskytuje potřebné vnější stimuly, ale i společenská izolace. Nebezpečí představuje také nedostatek pohybu, deprese a cukrovka. Kromě absence vzdělávání v raném věku a ztráty sluchu patří podle studie ke třem nejvíce rizikovým faktorům kouření.

Celkem vědci z týmu Gill Livingstonové z londýnské univerzity UCL odhalili devět rizikových faktorů, které mohou přispívat ke vzniku různých typů demence. Pokud by se podařilo všechny tyto faktory zcela eliminovat, klesl by počet lidí trpících touto závažnou chorobou mozku podle vědců až o třetinu. „Ačkoliv se demence diagnostikuje v pozdějším věku, změny mozku obvykle nastávají mnohem dříve,“ uvedla Livingstonová.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Netradiční terapie pro pacienty s demencí
Zdroj: ČT24

Na celém světě podle posledního odhadu Mezinárodní alzheimerovské společnosti (AAI) trpí demencí kolem 47 milionů lidí a náklady na jejich léčbu ročně dosahují 818 miliard dolarů (18,5 bilionu Kč). Počet lidí, kteří trpí nějakou formou demence, se navíc bude zvyšovat. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) by se jejich počet mohl do roku 2050 více než ztrojnásobit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...