K demenci vede i nedostatek vzdělání. Vědci popsali devítku rizikových faktorů

Vědci popsali devět nejsilnějších faktorů, které mohou zvyšovat riziko demence. Kdyby se jim podařilo preventivně předcházet, klesl by počet této choroby o třetinu.

Počet případů demence by se mohl po celém světě snížit až o třetinu, pokud by se v rámci preventivních opatření už od dětství bojovalo s devíti rizikovými faktory. Ve své studii, kterou dnes zveřejnil odborný lékařský časopis The Lancet, to tvrdí mezinárodní tým vědců.

1 minuta
Léky na demenci mohou škodit
Zdroj: ČT24

V dětském věku je podle studie hlavním rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj demence nedostatečné vzdělávání. Pokud člověk nedokončí v raném věku střední stupeň vzdělání, může být později méně odolný vůči poklesu kognitivních schopností.

Další rizikové faktory

Ve středním a vyšším věku mají na rozvoj demence vliv především nadváha, vysoký krevní tlak, ztráta sluchu, který mozku poskytuje potřebné vnější stimuly, ale i společenská izolace. Nebezpečí představuje také nedostatek pohybu, deprese a cukrovka. Kromě absence vzdělávání v raném věku a ztráty sluchu patří podle studie ke třem nejvíce rizikovým faktorům kouření.

Celkem vědci z týmu Gill Livingstonové z londýnské univerzity UCL odhalili devět rizikových faktorů, které mohou přispívat ke vzniku různých typů demence. Pokud by se podařilo všechny tyto faktory zcela eliminovat, klesl by počet lidí trpících touto závažnou chorobou mozku podle vědců až o třetinu. „Ačkoliv se demence diagnostikuje v pozdějším věku, změny mozku obvykle nastávají mnohem dříve,“ uvedla Livingstonová.

2 minuty
Horizont ČT24: Netradiční terapie pro pacienty s demencí
Zdroj: ČT24

Na celém světě podle posledního odhadu Mezinárodní alzheimerovské společnosti (AAI) trpí demencí kolem 47 milionů lidí a náklady na jejich léčbu ročně dosahují 818 miliard dolarů (18,5 bilionu Kč). Počet lidí, kteří trpí nějakou formou demence, se navíc bude zvyšovat. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) by se jejich počet mohl do roku 2050 více než ztrojnásobit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...