Jsme jako indiáni, kteří zahlédli na obzoru plachty Evropanů. Brněnský expert varuje před umělou inteligencí

Vývojáři umělé inteligence (Al) podle Víta Janiše z brněnské Mendelovy univerzity nejsou schopni dohlédnout důsledků, které jejich výtvor pro lidstvo představuje. Janiš je jedním z vědců, kteří v prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Umělou inteligencí se Janiš zabývá asi dvacet let.

Janiš uvedl, že čím více toho ví, tím větší má obavy z toho, co nastane, jakmile umělá inteligence dosáhne takzvané fáze singularity. Jde o bod zlomu, kdy začne nekontrolovatelný a nevratný technologický růst a lidská společnost se začne nenávratně měnit působením technologie. Podle Janiše neexistuje žádný racionální důvod, proč by tohoto milníku nemělo být dosaženo. Otázkou podle něj není jestli, ale kdy.

„Obávám se, že vývojáři AI nejsou schopni dohlédnout důsledků, které jejich výtvor pro lidstvo představuje. Nejde totiž o otázku technickou, nýbrž filozofickou a legislativní,“ uvedl Janiš.

Sloužit lidem? Naivní představa

Podle něj ve chvíli, kdy umělá inteligence dosáhne singularity, ztratí lidstvo nad jejím dalším vývojem jakoukoliv kontrolu. Její schopnosti poté podle něj porostou exponenciálním tempem a nebude v lidských silách tento vývoj ani pochopit, natož jej nějakým způsobem moderovat.

„Vytvoříme si jakéhosi boha. Představa, že tohoto boha dokážeme kontejnerizovat a udržet v bezpečí sandboxu, je v nejlepším případě naivní, stejně jako představa, že nám tento bůh potom bude sloužit. On. Nám,“ uvedl Janiš.

Uvedl, že výzvu podepsal, přestože je podle něj trošku naivní a z dlouhodobého hlediska nic neřeší. „Vnímám ji ale jako způsob, jak toto téma otevřít, protože s ohledem na to, jak dramatickým způsobem AI v nejbližších měsících a letech změní trh práce a celou společnost, je toto téma v médiích diskutované zcela nedostatečně a nemá takovou pozornost politické reprezentace, jakou si zaslouží,“ míní Janiš.

Dodal, že jsme jako původní obyvatelé Nového světa, kteří poprvé spatřili karavely s Evropany. „Dívali se na ně se zaujetím a zvídavostí, ale stěží jim docházelo, co pro ně tato exotická návštěva v dlouhodobém horizontu bude znamenat. My oproti nim máme několik století náskok, známe historii a měli bychom být schopni se z ní poučit,“ uvedl Janiš.

Prohlášení podepsaly stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Kritici tvrdí, že signatáři petice potenciál aktuálních technologií hrubě přehánějí, připomíná agentura Reuters. „Takováto prohlášení mají za cíl vytvořit přehnaná očekávání. Má to v lidech vyvolat obavy,“ míní výzkumnice v oboru umělé inteligence Johanna Björklundová z univerzity ve švédském Umeaa. „Nemyslím si, že je potřeba tahat za ruční brzdu,“ dodala.

Zastavte to!

Ještě ostřeji se proti současné podobě umělých inteligenci vymezil na konci března americký expert na umělé inteligence Eliezer Yudkowsky v časopise The Time. Ten výše zmíněnou deklaraci nepodepsal, protože je podle něj příliš slabá a nedostatečná.

Pravděpodobný výsledek střetu lidstva s nadlidskou inteligencí by podle něj nutně musel skončit naprostou prohrou. Přirovnává ho ke střetu desetiletého dítěte, které se snaží hrát šachy proti nejmodernějšímu specializovanému programu, nebo boji Australopitheka proti modernímu Homo sapiens.

  • Eliezer Shlomo Yudkowsky (narozen 11. září 1979) je americký výzkumník a spisovatel zabývající se teorií rozhodování a umělou inteligencí, známý především popularizací myšlenky přátelské umělé inteligence. Je spoluzakladatelem a výzkumným pracovníkem Machine Intelligence Research Institute (MIRI), soukromé výzkumné neziskové organizace se sídlem v Berkeley v Kalifornii. Jeho práce o perspektivě exploze inteligence na útěku ovlivnila knihu Nicka Bostroma Superinteligence: Cesty, nebezpečí, strategie.

„Chcete-li si představit nepřátelskou nadlidskou umělou inteligenci, nepředstavujte si neživého myslitele s knižní inteligencí, který bydlí uvnitř internetu a posílá lidem podvodné e-maily. Představte si celou mimozemskou civilizaci, která myslí milionkrát rychleji než člověk, zpočátku omezenou na počítače – ve světě tvorů, kteří jsou z jejího pohledu velmi hloupí a velmi pomalí,“ uvedl.

„Dostatečně inteligentní umělá inteligence nezůstane dlouho omezena na počítače. V dnešním světě můžete poslat řetězce DNA e-mailem do laboratoří, které budou na požádání vyrábět proteiny, což umožní umělé inteligenci původně omezené na internet vytvářet umělé formy života nebo se rovnou pustit do postbiologické molekulární výroby.“

Řešením je podle něj jen absolutní zákaz všech forem umělé inteligence – snad s výjimkou těch na zdravotnický výzkum. „Všechno to vypněte. Nejsme připravení. Nejsme na cestě k tomu, abychom byli v dohledné době výrazně připravení. Pokud v tom budeme pokračovat, zemřou všichni, včetně dětí, které si to nevybraly a neudělaly nic špatného,“ končí svou úvahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...