Jihoafričtí vědci odhalili původ záhadných kruhů v poušti

Podivné kruhy, které se občas objevují na jihu Afriky, vyvolávaly desítky let spekulace a vzbuzovaly fantastické dohady. Nyní vědci věří, že záhadu rozluštili.

Vědci z univerzity v jihoafrické Pretorii se domnívají, že přišli na kloub záhadným kruhům v poušti, po jejichž původu neúspěšně pátrali odborníci po několik desetiletí. Za oválné plochy bez porostu, které lidé připisovali i mimozemšťanům, může míza rostliny z rodu pryšců, píše zpravodajský server BBC.

Záhadných kruhů, kterým místní přezdívají „vílí kruhy“, je po pouštích jižní Afriky rozeseto na tisíce. Za vznikem na první pohled dokonalých obrazců podle více či méně uvěřitelných dohadů a teorií stáli kromě tvorů z jiných planet i pštrosi, jedovaté plyny či termiti.

Euphorbia tirucalli
Zdroj: Wikimedia Commons

Toxická smrt

Odborník na byliny a jedovaté rostliny Marion Meyer ale tvrdí, že na základě mnohaletého výzkumu je schopen prokázat, co je pravým zdrojem jejich původu: kruhy podle něj vytváří druh pryšce.

Když rostlina zemře, její míza v půdě zabije prospěšné bakterie, a navíc se naváže na zrnka písku, která poté odpuzují vodu. V místech, kde převažuje písečná půda a není dostatek srážek, pak kvůli míze z pryšce nemohou přežít další rostliny.

Euphorbia tirucalli
Zdroj: Wikimedia Commons

Jedná se o pryšec, který nemá český název, latinsky se označuje jako Euphorbia tirucalli. Už dlouho se ví o jeho pozoruhodných vlastnostech i toxicitě, jen nebyl znám jeho možný dopad na vývoj ekosystémů. 

Uvolňuje se z něj toxický kaučuk, který může u lidí vyvolávat nebezpečné zdravotní stavy, zejména podráždění sliznic a pokožky, ale dokonce i slepotu. Současně se ale také tyto látky využívají i v tradiční medicíně a také se s nimi začíná experimentovat i v moderní medicíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 9 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 22 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...