Jezdili tudy naši panovníci i korunovační klenoty. Jak se změnila Královská cesta?

Královská cesta – v minulosti trasa panovníků mířících na korunovaci, dnes turisticky vytížená oblast v Praze. Proměny Královské cesty v čase mapuje stejnojmenná publikace Barbory Půtové. Kniha prostřednictvím starých fotografií, pohlednic i grafik představuje zmizelou výstavbu i proměněná zákoutí. Proměny přiblíží v tomto článku i naše srovnávací fotogalerie.

Barbora Půtová, antropoložka a historička z FF UK, autorka knihy Královská cesta, popisuje, jaký byl význam Královské cesty: „Lidé ji vnímali velmi intenzivně, protože to byla pro ně aspoň jedna z příležitostí aspoň se trochu přiblížit lesku toho panovníka. Zároveň on si tím potvrzoval svoji loajalitu. Staroměstské náměstí během korunovačních průvodů a hlavně po korunovaci bylo vlastně centrem dění a událostí, protože panovník měl i po korunovaci tendenci sejít dolů.“ 

Podívejte se na srovnání historického a aktuálního stavu:

Pražská Královská cesta byla historickou spojnicí mezi královým měšťanským sídlem a sídlem reprezentativním – tedy mezi královým dvorem a Pražským hradem. Fungovala jako dějiště korunovačních průvodů a dodnes představuje ojedinělý architektonický i urbanistický celek a současně i unikátní soubor stavebních slohů. Její základ je sice středověký, ale překrývají ho vrstvy barokní i ty z 19. století.

Královská cesta je vlastně trasa spojující území Starého města, Malé Strany a Hradčan, již absolvovali čeští panovníci se svým doprovodem při příležitosti korunovace v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Cesta nahoru na Hrad tak mohla trvat i celý den. Cílem byla katedrála sv. Víta. Poslední korunovační průvod Praha zažila naposledy v roce 1836.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
včera v 10:03

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
včera v 09:27

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025
Načítání...