Jarní úklid spojuje přítomnost s kořeny civilizace

Uklízení na jaře je tradice, kterou dodržuje v západním světě asi šestaosmdesát procent domácností. S příchodem jara je spojená velmi těsně a také logicky. Podle řady studií pomáhá mimo jiné zlepšit tělesné i duševní zdraví. A má prastaré kořeny.

Umýt okna, vysát prach, vytřít podlahu, nablýskat žaluzie, vyčistit lino, vymést pavučiny z rohů, otřít knihy a dětem osprchovat plastové hračky, podívat se pod postele a gauče, jestli tam neleží pozapomenuté ponožky nebo pantofle. V koupelně vylovit vlasy z odpadu, otřít zrcadla a „vysavovat“ plísně pod umyvadlem. A samozřejmě vyprat a znovu pověsit záclony a závěsy.

Jen málokdo si při jarním úklidu uvědomuje, že se stává součástí prastaré tradice s kořeny v dobách, kdy vznikala první města. A možná i starší.

Začátek jara je ve většině kultur světa spojený s obnovou života. Symbolizuje nové začátky, představuje přechod od zimy spojené se smrtí a spánkem k životu a k probuzení. Lidé tyto změny reflektovali ve svém chování od pravěku a od starověku o tom máme důkazy v písemné podobě. Řada ze zvyků se týká snahy vnést nový život do domácnosti a vymést z ní smrt.

Fyziologické a meteorologické příčiny

Odpověď na otázku, proč se uklízí právě na jaře, je překvapivě jednoduchá: jindy to v minulosti zkrátka nešlo a současná společnost tuto tradici následuje (nejen) ze setrvačnosti. První příčina souvisí podle časopisu National Geographic se Sluncem.

Jaro přináší více světla, což v lidském organismu spouští zásadní změny, jež se týkají hlavně melatoninu. Tento hormon je spojený se spánkem a tmou: když se blíží večer a slunce začíná zapadat, vysílají naše oči signály do mozku. Ten vyhodnotí, že je méně světla a začne připravovat tělo ke spánku. Jakmile ale vyjde Slunce, přestává organismus melatonin produkovat. A velmi podobně se lidské tělo chová i s ohledem na zimu a jaro: melatoninu produkuje mnohem víc během zimních měsíců, když je tma a chladno. Existuje o tom spousta pečlivě naměřených důkazů.

Když přijde jaro, má člověk najednou mnohem méně melatoninu spojeného se spánkem, ospalostí a únavou. Právě díky tomu má výrazně více energie, chuti do života a také síly něco dělat a pustit se třeba právě do jarního úklidu.

Moderní technologie typu elektrických vysavačů a plynového či elektrického topení umožňuje velmi precizní úklid vlastně kdykoliv: není problém vyvětrat byt či dům a zbavit ho nečistot. V minulosti to ale nejen nebylo snadné, mohlo to být dokonce nebezpečné.

Uklízet ve tmě dost dobře nejde a osvětlení domácnosti bylo v minulosti záležitostí jen těch bohatých. Pokud se svítilo, zanechávalo to před příchodem elektřiny doma stopy v podobě sazí a další špíny. Současně bylo klíčové udržet doma teplo, větrání tedy nepřipadalo až do jara v úvahu.

Teprve na jaře bylo rozumné okna otevřít, aby se z domů odstranila zatuchlost a zápach – tady je na místě připomenout, že i v našich podmínkách mnohdy žila na vesnicích řada domácích zvířat přes zimu ve stejném domě jako lidé. A to znamenalo další škody na zařízení domácnosti, které bylo zapotřebí opravit.

Uklízení je rituál a pomáhá

Řada výzkumů také prokázala, že jarní úklid může mít i terapeutické účinky. Například vědci z Indiana University zkoumali vztah mezi fyzickou aktivitou a atmosférou v domácnosti. Ve výzkumu sledovali tisícovku afroamerických rodin, tedy skupinu neúměrně postiženou rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Vycházeli z hypotézy, že fyzická aktivita pravděpodobně snižuje vliv rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Údaje ukázaly, že stav interiéru domova byl zásadním faktorem ovlivňujícím fyzické zdraví účastníků studie. To znamená, že lidé s čistějšími domy byli zdravější ve srovnání s těmi, kdo měli domácnost víc zaneřáděnou.

Existují i náznaky, zatím nepříliš dobře doložené tvrdými fakty, že v moderní době zbavené do značné míry rituálů minulosti, může terapeuticky působit i samotná pravidelnost aktivity. Experimentální výzkumy totiž prokázaly, že rituální chování, a to i to zbavené náboženských přesahů, může snižovat úzkost a stres. Není divu, že v západním světě se nějaké formě jarního úklidu věnuje asi 86 procent domácností.

Kořeny ve starověku

Nějakou formu jarního úklidu měla zřejmě většina kultur, už z výše uvedených důvodů. První písemné záznamy pocházejí ze dvou: jednak z Izraele, ale také z Íránu.

Jedna z prvních známých zmínek o jarním úklidu se nachází v židovské tradici svátku Pesach, který se každoročně slaví v březnu nebo dubnu. Lidé během něj odstraňují všechny stopy kvašeného chleba, který je před svátkem zakázán. Jeho odstranění symbolizuje spěch, s nímž Izraelité utíkali z Egypta a nemohli proto čekat, až jim chléb před cestou za svobodou vykyne.

Podobně katolíci na Zelený čtvrtek před Velkým pátkem, který každoročně na jaře spadá do března nebo dubna, uklízejí oltáře v kostelech. Právě z tohoto směru se tradice dostala k nám – a přetrvala i v dobách, kdy se společnost stala sekulární.

Možná ještě starší než Pesach je íránský svátek Nowruz, který sahá do doby před pěti tisíci lety. Oslavuje příchod jara a jeho součástí je tradice khāne-takānī, což by se dalo přeložit asi jako „domotřesení“. Domácnost by se během něj měla otřást v základech – lidé perou oblečení, zejména ložní prádlo, přikrývky a textilie.

Jarní úklid v různých kulturách

Čínský Nový rok nebo Svátky jara je nejvýznamnější z tradičních čínských svátků. Často je označovaný jako lunární Nový rok. Jeho součástí je i úklid, který se provádí den před prvním jarním dnem. Důkladným úklidem by se měl domov zbavit smůly roku, který končí. Tradičně se využívá k tomu, aby se dům vymaloval a aby se opravilo vše, co je po zimě rozbité. Místnosti by se měly zametat od vchodu do středu, přičemž odpadky by měly být vymetené pryč zadními dveřmi. Přední dveře jsou totiž určené pro příchod štěstí.

V Thajsku připadá Nový rok na 13. dubna, kdy začíná dvoudenní festival zvaný Songkran. Podobné svátky, které se řídí stejným kalendářem, se pod jinými názvy konají v Laosu a Kambodži. Thajci tuto dobu využívají nejen k důkladnému úklidu svých domů, ale také k čištění obrazů a soch Buddhy ve svých domovech i ve svatyních.

A co země jižní polokoule, kde jaro připadá na náš podzim? Tam pochopitelně přichází jarní úklid také na podzim. Vždy sedmého prosince se v Guatemale odehrává svátek Quema del Diablo, který spočívá v pálení ďábla. Ten se může v domě skrývat kdekoliv, nejraději má ale podle tradice kouty, kde se hromadí různé harampádí a odpad. A tak se musí všechny tyto věci uklidit a vynést z domu – venku se pak nejčastěji zapálí a potom se slaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 5 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 9 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.