Jarní úklid spojuje přítomnost s kořeny civilizace

Uklízení na jaře je tradice, kterou dodržuje v západním světě asi šestaosmdesát procent domácností. S příchodem jara je spojená velmi těsně a také logicky. Podle řady studií pomáhá mimo jiné zlepšit tělesné i duševní zdraví. A má prastaré kořeny.

Umýt okna, vysát prach, vytřít podlahu, nablýskat žaluzie, vyčistit lino, vymést pavučiny z rohů, otřít knihy a dětem osprchovat plastové hračky, podívat se pod postele a gauče, jestli tam neleží pozapomenuté ponožky nebo pantofle. V koupelně vylovit vlasy z odpadu, otřít zrcadla a „vysavovat“ plísně pod umyvadlem. A samozřejmě vyprat a znovu pověsit záclony a závěsy.

Jen málokdo si při jarním úklidu uvědomuje, že se stává součástí prastaré tradice s kořeny v dobách, kdy vznikala první města. A možná i starší.

Začátek jara je ve většině kultur světa spojený s obnovou života. Symbolizuje nové začátky, představuje přechod od zimy spojené se smrtí a spánkem k životu a k probuzení. Lidé tyto změny reflektovali ve svém chování od pravěku a od starověku o tom máme důkazy v písemné podobě. Řada ze zvyků se týká snahy vnést nový život do domácnosti a vymést z ní smrt.

Fyziologické a meteorologické příčiny

Odpověď na otázku, proč se uklízí právě na jaře, je překvapivě jednoduchá: jindy to v minulosti zkrátka nešlo a současná společnost tuto tradici následuje (nejen) ze setrvačnosti. První příčina souvisí podle časopisu National Geographic se Sluncem.

Jaro přináší více světla, což v lidském organismu spouští zásadní změny, jež se týkají hlavně melatoninu. Tento hormon je spojený se spánkem a tmou: když se blíží večer a slunce začíná zapadat, vysílají naše oči signály do mozku. Ten vyhodnotí, že je méně světla a začne připravovat tělo ke spánku. Jakmile ale vyjde Slunce, přestává organismus melatonin produkovat. A velmi podobně se lidské tělo chová i s ohledem na zimu a jaro: melatoninu produkuje mnohem víc během zimních měsíců, když je tma a chladno. Existuje o tom spousta pečlivě naměřených důkazů.

Když přijde jaro, má člověk najednou mnohem méně melatoninu spojeného se spánkem, ospalostí a únavou. Právě díky tomu má výrazně více energie, chuti do života a také síly něco dělat a pustit se třeba právě do jarního úklidu.

Moderní technologie typu elektrických vysavačů a plynového či elektrického topení umožňuje velmi precizní úklid vlastně kdykoliv: není problém vyvětrat byt či dům a zbavit ho nečistot. V minulosti to ale nejen nebylo snadné, mohlo to být dokonce nebezpečné.

Uklízet ve tmě dost dobře nejde a osvětlení domácnosti bylo v minulosti záležitostí jen těch bohatých. Pokud se svítilo, zanechávalo to před příchodem elektřiny doma stopy v podobě sazí a další špíny. Současně bylo klíčové udržet doma teplo, větrání tedy nepřipadalo až do jara v úvahu.

Teprve na jaře bylo rozumné okna otevřít, aby se z domů odstranila zatuchlost a zápach – tady je na místě připomenout, že i v našich podmínkách mnohdy žila na vesnicích řada domácích zvířat přes zimu ve stejném domě jako lidé. A to znamenalo další škody na zařízení domácnosti, které bylo zapotřebí opravit.

Uklízení je rituál a pomáhá

Řada výzkumů také prokázala, že jarní úklid může mít i terapeutické účinky. Například vědci z Indiana University zkoumali vztah mezi fyzickou aktivitou a atmosférou v domácnosti. Ve výzkumu sledovali tisícovku afroamerických rodin, tedy skupinu neúměrně postiženou rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Vycházeli z hypotézy, že fyzická aktivita pravděpodobně snižuje vliv rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Údaje ukázaly, že stav interiéru domova byl zásadním faktorem ovlivňujícím fyzické zdraví účastníků studie. To znamená, že lidé s čistějšími domy byli zdravější ve srovnání s těmi, kdo měli domácnost víc zaneřáděnou.

Existují i náznaky, zatím nepříliš dobře doložené tvrdými fakty, že v moderní době zbavené do značné míry rituálů minulosti, může terapeuticky působit i samotná pravidelnost aktivity. Experimentální výzkumy totiž prokázaly, že rituální chování, a to i to zbavené náboženských přesahů, může snižovat úzkost a stres. Není divu, že v západním světě se nějaké formě jarního úklidu věnuje asi 86 procent domácností.

Kořeny ve starověku

Nějakou formu jarního úklidu měla zřejmě většina kultur, už z výše uvedených důvodů. První písemné záznamy pocházejí ze dvou: jednak z Izraele, ale také z Íránu.

Jedna z prvních známých zmínek o jarním úklidu se nachází v židovské tradici svátku Pesach, který se každoročně slaví v březnu nebo dubnu. Lidé během něj odstraňují všechny stopy kvašeného chleba, který je před svátkem zakázán. Jeho odstranění symbolizuje spěch, s nímž Izraelité utíkali z Egypta a nemohli proto čekat, až jim chléb před cestou za svobodou vykyne.

Podobně katolíci na Zelený čtvrtek před Velkým pátkem, který každoročně na jaře spadá do března nebo dubna, uklízejí oltáře v kostelech. Právě z tohoto směru se tradice dostala k nám – a přetrvala i v dobách, kdy se společnost stala sekulární.

Možná ještě starší než Pesach je íránský svátek Nowruz, který sahá do doby před pěti tisíci lety. Oslavuje příchod jara a jeho součástí je tradice khāne-takānī, což by se dalo přeložit asi jako „domotřesení“. Domácnost by se během něj měla otřást v základech – lidé perou oblečení, zejména ložní prádlo, přikrývky a textilie.

Jarní úklid v různých kulturách

Čínský Nový rok nebo Svátky jara je nejvýznamnější z tradičních čínských svátků. Často je označovaný jako lunární Nový rok. Jeho součástí je i úklid, který se provádí den před prvním jarním dnem. Důkladným úklidem by se měl domov zbavit smůly roku, který končí. Tradičně se využívá k tomu, aby se dům vymaloval a aby se opravilo vše, co je po zimě rozbité. Místnosti by se měly zametat od vchodu do středu, přičemž odpadky by měly být vymetené pryč zadními dveřmi. Přední dveře jsou totiž určené pro příchod štěstí.

V Thajsku připadá Nový rok na 13. dubna, kdy začíná dvoudenní festival zvaný Songkran. Podobné svátky, které se řídí stejným kalendářem, se pod jinými názvy konají v Laosu a Kambodži. Thajci tuto dobu využívají nejen k důkladnému úklidu svých domů, ale také k čištění obrazů a soch Buddhy ve svých domovech i ve svatyních.

A co země jižní polokoule, kde jaro připadá na náš podzim? Tam pochopitelně přichází jarní úklid také na podzim. Vždy sedmého prosince se v Guatemale odehrává svátek Quema del Diablo, který spočívá v pálení ďábla. Ten se může v domě skrývat kdekoliv, nejraději má ale podle tradice kouty, kde se hromadí různé harampádí a odpad. A tak se musí všechny tyto věci uklidit a vynést z domu – venku se pak nejčastěji zapálí a potom se slaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 5 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 6 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 7 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 8 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 10 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 11 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 12 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.