Jako šišatý Saturn. Vědci našli u trpasličí planety Haumea prstenec

Trpasličí planeta Haumea, která se nachází za Neptunem, má prstenec. Jedno z nejkurioznějších těles naší Sluneční soustavy se tak stalo ještě zajímavějším.

Dosud byly struktury podobné prstencům nalezeny pouze kolem čtyř vnějších planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu. V nejnovější studii zveřejnili vědci zprávu o tom, že jedna z trpasličích planet, která obíhá na vnější straně Sluneční soustavy, má také prstenec. 

Největší známá transneptunická tělesa
Zdroj: Wikimedia Commons

„Už v roce 2014 jsme zjistili, že jedno velmi malé těleso v oblasti Kentaurů (oblast malých nebeských těles mezi asteroidovým pásem a Neptunem) má prstenec. V té době nám to připadalo jako velmi zvláštní věc,“ vysvětluje Dr. José Ortiz, jehož skupina na Instituto de Astrofisica de Andalucía v Granadě popsala tento objev v článku, který vyšel v časopise Nature. „Nečekali jsme sice, že bychom našli prstenec kolem planetky Haumea, ale vlastně jsme ani nebyli příliš překvapení.“

Největší známá transneptunická tělesa
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve vnější sluneční soustavě se nachází tisíce takzvaných transneptunických těles. Celkový počet těchto objektů s průměrem nad 100 kilometrů se odhaduje na více než 70 tisíc. V roce 2006 bylo zjištěno, že některé z nich mohou být stejně velké jako Pluto, což vedlo Mezinárodní astronomickou unii k vytvoření kategorie trpasličích planet.

Haumea byla uznána Mezinárodní astronomickou unií v roce 2008 a je jednou z pěti trpasličích planet vedle Pluta, Ceres, Eris a Makemake. Nachází se za Neptunem - padesátkrátkrát dál od Slunce, než je Země.

Haumea, pojmenovaná podle havajské bohyně porodu, je velmi neobvyklá z více důvodů. Má podlouhlý tvar, srovnatelný s rugbyovým míčkem, a atpyická je také svou rychlou rotací. Otočí se jednou za 3,9 hodiny. Její průměr je přibližně třetina velikosti našeho Měsíce. „Trpasličí planety jsou samy o sobě jedinečné,  ale Haumea je i mezi nimi značně originální,“ uvedl Ortiz. „Má dokonce dva vlastní měsíce.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 2 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 3 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 6 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 7 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 8 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...