Jako šišatý Saturn. Vědci našli u trpasličí planety Haumea prstenec

Trpasličí planeta Haumea, která se nachází za Neptunem, má prstenec. Jedno z nejkurioznějších těles naší Sluneční soustavy se tak stalo ještě zajímavějším.

Dosud byly struktury podobné prstencům nalezeny pouze kolem čtyř vnějších planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu. V nejnovější studii zveřejnili vědci zprávu o tom, že jedna z trpasličích planet, která obíhá na vnější straně Sluneční soustavy, má také prstenec. 

Největší známá transneptunická tělesa
Zdroj: Wikimedia Commons

„Už v roce 2014 jsme zjistili, že jedno velmi malé těleso v oblasti Kentaurů (oblast malých nebeských těles mezi asteroidovým pásem a Neptunem) má prstenec. V té době nám to připadalo jako velmi zvláštní věc,“ vysvětluje Dr. José Ortiz, jehož skupina na Instituto de Astrofisica de Andalucía v Granadě popsala tento objev v článku, který vyšel v časopise Nature. „Nečekali jsme sice, že bychom našli prstenec kolem planetky Haumea, ale vlastně jsme ani nebyli příliš překvapení.“

Největší známá transneptunická tělesa
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve vnější sluneční soustavě se nachází tisíce takzvaných transneptunických těles. Celkový počet těchto objektů s průměrem nad 100 kilometrů se odhaduje na více než 70 tisíc. V roce 2006 bylo zjištěno, že některé z nich mohou být stejně velké jako Pluto, což vedlo Mezinárodní astronomickou unii k vytvoření kategorie trpasličích planet.

Haumea byla uznána Mezinárodní astronomickou unií v roce 2008 a je jednou z pěti trpasličích planet vedle Pluta, Ceres, Eris a Makemake. Nachází se za Neptunem - padesátkrátkrát dál od Slunce, než je Země.

Haumea, pojmenovaná podle havajské bohyně porodu, je velmi neobvyklá z více důvodů. Má podlouhlý tvar, srovnatelný s rugbyovým míčkem, a atpyická je také svou rychlou rotací. Otočí se jednou za 3,9 hodiny. Její průměr je přibližně třetina velikosti našeho Měsíce. „Trpasličí planety jsou samy o sobě jedinečné,  ale Haumea je i mezi nimi značně originální,“ uvedl Ortiz. „Má dokonce dva vlastní měsíce.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...