Jako šermíři. Video odhalilo tajemství, jak narvalové používají svůj roh

Narvalové jsou nápadní především svým dlouhým rohem, který je ve skutečnosti prodlouženým zubem. Až doposud vědci jen spekulovali, k čemu jim doopravdy slouží.

Používání dronů zcela změnilo způsob, jak biologové zkoumají kytovce. Zatímco dříve museli proniknout až těsně ke zvířatům, která jsou často velmi bojácná a obezřetná, nyní je mohou sledovat a filmovat z výšky. Moderní drony jsou tak tiché a nenápadné, že je kytovci ignorují – a vědci získávají záběry, o nichž se jim dříve mohlo jen zdát.

Právě drony pomohly vědcům z World Willife Fund přijít na záhadu, kterou biologové řešili desítky let. Adam Ravetch s pomocí dvou dálkově ovládaných minivrtulníčků natáčel moře v oblasti kanadské zátoky Tremblay Sound. Na záběrech je vidět, jak narvalové loví polární tresky, jejich nejběžnější kořist. Dělali to pomocí rychlých sekavých pohybů, podobně jako šermíři se šavlí. Tyto útoky ryby nezabijí, zřejmě je pouze omráčí, aby se pak staly snadnější kořistí.

Narvalové žijí ve velice odlehlých oblastech světa, navíc v místech, kde je oceán často pokrytý ledem. Vědci se k nim tedy zatím nebyli schopní přiblížit – na to, jak velké a zajímavé zvíře narval je, toho o něm víme velice málo. Potvrdit tedy hypotézu o tom, jak narvalové loví, nebylo doposud možné.

Co se zubem?

Tyto záběry potvrdily jednu hypotézu o narvalím rohu, ale stále neodhalily vše. Vědci totiž o tomto pozoruhodném nástroji mají celou hromadu různých hypotéz. Mohl by podle nich sloužit jako vrták, jímž narvalové prorážejí led, mohl by jim pomáhat v echolokaci, námluvách, při soubojích samců o samice. Anebo také jako zvláštní orgán pro „ohmatávání světa“.

Nejnovější výzkumy totiž prokázaly, že konec tohoto prodlouženého zubu je zakončený velkým množstvím nervových vláken. Zdá se, že by tedy roh mohl sloužit jako „ohmatávač“ okolí v tmavém prostředí u mořského dna nebo pod ledem.

Roh vzniká jen u samců prodloužením levého špičáku v horní čelisti; může měřit až 2,5 metru. U samic se objevují jen výjimečně, přitom u nich bývají výrazně menší. U dvou samců z tisíce se ze zatím neznámých důvodů vyvinou kly rovnou dva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...