Jako šermíři. Video odhalilo tajemství, jak narvalové používají svůj roh

Narvalové jsou nápadní především svým dlouhým rohem, který je ve skutečnosti prodlouženým zubem. Až doposud vědci jen spekulovali, k čemu jim doopravdy slouží.

Používání dronů zcela změnilo způsob, jak biologové zkoumají kytovce. Zatímco dříve museli proniknout až těsně ke zvířatům, která jsou často velmi bojácná a obezřetná, nyní je mohou sledovat a filmovat z výšky. Moderní drony jsou tak tiché a nenápadné, že je kytovci ignorují – a vědci získávají záběry, o nichž se jim dříve mohlo jen zdát.

Právě drony pomohly vědcům z World Willife Fund přijít na záhadu, kterou biologové řešili desítky let. Adam Ravetch s pomocí dvou dálkově ovládaných minivrtulníčků natáčel moře v oblasti kanadské zátoky Tremblay Sound. Na záběrech je vidět, jak narvalové loví polární tresky, jejich nejběžnější kořist. Dělali to pomocí rychlých sekavých pohybů, podobně jako šermíři se šavlí. Tyto útoky ryby nezabijí, zřejmě je pouze omráčí, aby se pak staly snadnější kořistí.

Narvalové žijí ve velice odlehlých oblastech světa, navíc v místech, kde je oceán často pokrytý ledem. Vědci se k nim tedy zatím nebyli schopní přiblížit – na to, jak velké a zajímavé zvíře narval je, toho o něm víme velice málo. Potvrdit tedy hypotézu o tom, jak narvalové loví, nebylo doposud možné.

Co se zubem?

Tyto záběry potvrdily jednu hypotézu o narvalím rohu, ale stále neodhalily vše. Vědci totiž o tomto pozoruhodném nástroji mají celou hromadu různých hypotéz. Mohl by podle nich sloužit jako vrták, jímž narvalové prorážejí led, mohl by jim pomáhat v echolokaci, námluvách, při soubojích samců o samice. Anebo také jako zvláštní orgán pro „ohmatávání světa“.

Nejnovější výzkumy totiž prokázaly, že konec tohoto prodlouženého zubu je zakončený velkým množstvím nervových vláken. Zdá se, že by tedy roh mohl sloužit jako „ohmatávač“ okolí v tmavém prostředí u mořského dna nebo pod ledem.

Roh vzniká jen u samců prodloužením levého špičáku v horní čelisti; může měřit až 2,5 metru. U samic se objevují jen výjimečně, přitom u nich bývají výrazně menší. U dvou samců z tisíce se ze zatím neznámých důvodů vyvinou kly rovnou dva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...