Jako šermíři. Video odhalilo tajemství, jak narvalové používají svůj roh

Narvalové jsou nápadní především svým dlouhým rohem, který je ve skutečnosti prodlouženým zubem. Až doposud vědci jen spekulovali, k čemu jim doopravdy slouží.

Používání dronů zcela změnilo způsob, jak biologové zkoumají kytovce. Zatímco dříve museli proniknout až těsně ke zvířatům, která jsou často velmi bojácná a obezřetná, nyní je mohou sledovat a filmovat z výšky. Moderní drony jsou tak tiché a nenápadné, že je kytovci ignorují – a vědci získávají záběry, o nichž se jim dříve mohlo jen zdát.

Právě drony pomohly vědcům z World Willife Fund přijít na záhadu, kterou biologové řešili desítky let. Adam Ravetch s pomocí dvou dálkově ovládaných minivrtulníčků natáčel moře v oblasti kanadské zátoky Tremblay Sound. Na záběrech je vidět, jak narvalové loví polární tresky, jejich nejběžnější kořist. Dělali to pomocí rychlých sekavých pohybů, podobně jako šermíři se šavlí. Tyto útoky ryby nezabijí, zřejmě je pouze omráčí, aby se pak staly snadnější kořistí.

Narvalové žijí ve velice odlehlých oblastech světa, navíc v místech, kde je oceán často pokrytý ledem. Vědci se k nim tedy zatím nebyli schopní přiblížit – na to, jak velké a zajímavé zvíře narval je, toho o něm víme velice málo. Potvrdit tedy hypotézu o tom, jak narvalové loví, nebylo doposud možné.

Co se zubem?

Tyto záběry potvrdily jednu hypotézu o narvalím rohu, ale stále neodhalily vše. Vědci totiž o tomto pozoruhodném nástroji mají celou hromadu různých hypotéz. Mohl by podle nich sloužit jako vrták, jímž narvalové prorážejí led, mohl by jim pomáhat v echolokaci, námluvách, při soubojích samců o samice. Anebo také jako zvláštní orgán pro „ohmatávání světa“.

Nejnovější výzkumy totiž prokázaly, že konec tohoto prodlouženého zubu je zakončený velkým množstvím nervových vláken. Zdá se, že by tedy roh mohl sloužit jako „ohmatávač“ okolí v tmavém prostředí u mořského dna nebo pod ledem.

Roh vzniká jen u samců prodloužením levého špičáku v horní čelisti; může měřit až 2,5 metru. U samic se objevují jen výjimečně, přitom u nich bývají výrazně menší. U dvou samců z tisíce se ze zatím neznámých důvodů vyvinou kly rovnou dva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 6 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 8 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 9 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...