Jak dostat co nejlevněji vodík z vody? Vědci přišli s účinným řešením

Auta poháněná vodíkem soupeří s elektrickými o to, která technologie získá navrch. Mezinárodní vědecký tým představil a popsal novou metodu, jak získávat vodík levněji. Je to podle vědců udržitelnější než způsoby, které se používají v současnosti. Popsali to v odborném žurnálu Nature Communications.

Experti dokázali vyrobit vodík z vody pomocí laciných materiálů, jako je železo a nikl. Ty, pokud se použijí jako katalyzátor, dokáží výrazně urychlit reakci, a přitom je na ni potřeba výrazně méně energie.

Doposud se jako nejúčinnější katalyzátory využívaly ruthenium, platina a iridium – tedy vzácné a drahé prvky. Nyní se téhož podařilo dosáhnout pomocí laciných a rozšířených prvků. „Naším katalyzátorem pokryjeme elektrody a tím snížíme spotřebu energie během tohoto procesu,“ uvedl Chuan Zhao, který vedl výzkumný tým. Povlak je velice tenký, má jen několik atomů. Ale přitom je velice účinný v tom, jak silně reakci podporuje.

Je vodík budoucností energetiky?

Tento tým má s úpravou elektrod řadu zkušeností, s nikl-železnými elektrodami experimentuje od roku 2015. Výsledky sice byly uspokojivé, ale teprve přechod na nanovrstvy katalyzátoru fungoval podle Zhaa „jako kouzlo“. „Nanopovrch fundamentálně mění vlastnosti těchto materiálů,“ uvedl. „Naše výsledky ukazují, že katalyzátor připravený tímto způsobem může být stejně účinný jako platina,“ dodal.

Za gram ruthenia, platiny a iridia se v současnosti platí 11, 42 a 70 dolarů. Kilogram železa nebo niklu stojí přitom jen 0,13, respektive 20 dolarů. Náklady na získávání vodíku by tedy mohly poklesnou až tisícinásobně.

„Momentálně máme v naší ekonomice založené na fosilních palivech silnou motivaci přejít na vodíkovou ekonomiku. Tak, abychom mohli začít používat tento prvek jako nosič pro čistou energii,“ uvedl vědec. Energii potřebnou pro výrobu vodíku by získával pomocí solárních nebo větrných elektráren – zatím je problém v tom, že lidstvo je nedokáže využít v době, kdy je potřebuje.

Profesor Zhao věří, že jeho technologie by mohla uspět – a rozšířit se do podobné sítě, jakou nyní zabírají klasické benzinové pumpy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 14 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...