Izraelská společnost představila autonomního létajícího drona, který by mohl nosit i lidi

Společnost Urban Aeronautics by chtěla změnit způsob, jakým se používají drony. Místo nákladu by mohly transportovat lidské pasažéry.

Dron pojmenovaný Cormoran uspěl na konci roku 2016 v prvních terénních testech: sám byl schopen letět nad nerovným terénem. Podle tiskové zprávy společnosti přitom 1,5 tuny vážící dron nesl náklad o hmotnosti 500 kilogramů na vzdálenost 45 kilometrů. Překonal ji rychlostí až 185 kilometrů za hodinu, přičemž vylétl do výšky 5500 metrů. Celou operaci provedl bezchybně.

Tento dron je velký přibližně jako osobní automobil, dříve byl známý jako projekt Air Mule. Izraelští vědci na něm pracují již 15 let; jeho hlavním cílem bylo, aby stroj odnášel zraněné po katastrofách, nehodách a také v rámci záchranných vojenských operací.

Tento stroj není ani letadlo, ani vrtulník – díky rozměrům a letovým vlastnostem by se měl umět dostat na místa, kam se klasické létající dopravní prostředky nedostanou. Na rozdíl od nich má totiž interní rotory a všechny ostatní letové prvky ukryté pod štíty; jsou tak nejen chráněné před poškozením střelbou, ale také jim nevadí větve ani další přírodní překážky, které by vrtulník zastavily.

Stroj pro všechny účely

Díky těmto vlastnostem by se dron mohl již brzy přemísťovat nejen v přírodě, ale také ve městské džungli, kde přistání vrtulníků brání například dráty a elektrické vedení. Stroj má vojenské parametry v chránění svých systémů, takže by se mohl dostávat i do oblastí zasažených chemickými nebo radiačními pohromami.

Cormoran se dá ovládat dálkově, anebo se může přepnout do automatického módu, kdy ho řídí autopilot vybavený prvky umělé inteligence. Mohl by tam operovat v terénu velmi autonomně, například by mohl nosit podle předem nastaveného letového řádu zásoby, munici a další výbavu jednotkám v poli.

Izraelské drony jsou na světové špičce:

Nahrávám video

Jeho autoři stále ještě nevychytali všechny technické detaily, které komplikovaný dron trápí. V další fázi testování se budou vylepšovat navigační systémy a senzory a také se začnou jeho technické parametry ladit tak, aby byly v souladu s normami.

Společnost Urban Aeronautics také mluví o tom, že by měla vzniknout menší verze drona, která by mohla sloužit pro soukromé účely – vlastně jako létající automobil, o němž se už dlouhé desítky let mluví. To ale nenastane dříve, než se začnou prodávat vojenské verze a společnost nezíská další finance. Do prodeje by Cormorany měly jít roku 2020, jeden exemplář za cenu 14 milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 18 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 20 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 22 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled