Éra odsolování začala, jak dokazuje úspěch Izraele. Pitná voda by se po celém světě díky zkušenostem z této země mohla stát dostupnější, než se dosud předpokládalo.
V letech 1998 až 2012 zasáhlo oblast Izraele a vlastně celé východní Středomoří nejhorší sucho za posledních 900 let. Bylo o 20 procent horší než předchozí podobné problémy, dokázala studie Goddardova Institutu vesmírných studií při NASA. Předpovědi této agentury naznačují, že v budoucnosti čeká na tento region podobných událostí mnohem více. Izrael se jich však nemusí příliš obávat, přes 55 procent vody získává odsolováním mořské vody.
Izrael trpěl nedostatky vody odjakživa. Oblast byla vystavená extrémům podnebí už v biblických dobách, jak dokazují archeologické i písemné prameny. V minulosti se lidé spoléhali především na schopnost migrovat pryč od sucha a na šetření s vodou. V 21. století může Izrael využít špičkových vědeckých pracovišť, která se specializují na optimalizaci vodních zdrojů – a především na získávání nových.
Izrael má velmi přísná pravidla nakládání s vodou, zavedl nové způsoby zavlažování, navíc vysazuje odolnější druhy rostlin. Ale hlavně tam zprovoznili v masovém množství novou, revoluční metodu odsolování, takzvanou reverzní osmózu.
Jak funguje izraelské odsolování?
- Izrael dokáže recyklovat přes 87 procent odpadní vody, v Evropě je to pouze kolem 19 procent.
„Slaná voda je směsí čisté vody, soli a dalších minerálů. V procesu reverzní osmózy (RO) se mořská voda přivádí na polopropustnou membránu, která oddělí čistou vodu od soli a rozpuštěných minerálů. Čistá voda projde membránou a zbylý koncentrát (solanka) se vrací zpět do moře. Obdobně je možné pomocí membrány oddělit z napájecí vody minerály a další nechtěné látky, přičemž jí naopak prochází čistá voda. U obou postupů je každopádně klíčovým prvkem membrána,“ popisuje princip zařízení Seth Siegel v knize Budiž voda.
Tuto membránu vymyslel americký inženýr Sydney Loeb. Je založená na tom, že jsou v ní dírky tak malé, že jimi ještě projde voda, soli a minerály však už ne. Nové úpravy těchto membrán jsou navíc schopné odolávat mechanickému i biologickému opotřebení. Loeb si nechal vyrobit jen jediný patent, který mu vynesl pouhých 14 000 dolarů – za technologii, která nyní dodává pitnou vodu celému státu, to je pakatel.
Na odsolování kladl zásadní důraz již první izraelský premiér David Ben Gurion, ale jejich rozšíření bránily technologické komplikace a také cena získávané vody. Až reverzní osmóza umožnila, aby se rozšířily a zajišťovaly vodu pro všechny.
První velké zařízení tohoto typu v Izraeli vzniklo roku 2005, od té doby jich přibylo několik. Od roku 2013 má Izrael k dispozici obří závod na odsolování vody jménem Sorek. Stál půl miliardy dolarů a přinesl zemi nezávislost na vnějších zdrojích vody. Je velmi ekologický, běží jen v době, kdy je energie v sítích nejlacinější. Sorek a další odsolovací zařízení jsou schopná dodat izraelským domácnostem až 96 procent pitné vody.
Výhody nezávislosti
Protože celková produkce vody je nyní vyšší než spotřeba domácností a firem, mohou Izraelci jako jedni z mála v regionu pečlivě plánovat všechny kroky v zemědělství na mnoho let dopředu. Nejsou odkázáni na rozmary počasí, jsou schopní promýšlet vývoj svého zemědělského průmyslu bez ohledu na potenciální roky sucha a neúrody.
- Izrael je na tom s vodou natolik dobře, že ji dokonce vyváží. Asi pět procent vody vyveze do Jordánska a palestinské samosprávě.
Izrael se může díky dostatku vody rozvíjet také technologicky a početně. Voda je potřebná k řadě průmyslových oborů – v zemích, jež jsou na ni chudé, není možné je provozovat. Ještě roku 1930 odhadovali britští ekonomové, že v celé Palestině je dostatek vody maximálně pro dva miliony obyvatel. Dnes jen v Izraeli žije 8 milionů lidí – malá země s řadou nepřátel tak může mít dostatek mužů a žen pro případnou obranu svého území.
Voda má pro zemi také strategický charakter. Není možné ji snadno odříznout od vodních zdrojů, není možné zablokováním nějaké řeky zničit její schopnost vyrábět potravu. V neposlední řadě tyto technologie přinášejí zemi také přímý zisk: ve spolupráci s komerčními společnostmi (nejčastěji čínskými) prodává Izrael závody na odsolování po celém světě, v posledních letech například obří zařízení v Indii a Číně.
Problémy s odsolováním
Odsolování samozřejmě není úplně bez problémů. Už roku 2007 zveřejnil Světový fond na ochranu přírody studii, která základní nedostatky této technologie popsala. Podle WWF je to příliš drahý a energeticky náročný způsob získávání vody, navíc vedoucí ke zrychlení klimatických změn.
