Írán úspěšně otestoval nosnou raketu. Do vesmíru může vynést satelit

Írán úspěšně otestoval nosnou raketu, která může do vesmíru dopravit satelit. S odkazem na íránskou státní televizi to napsala agentura Reuters. Americké ministerstvo zahraničních věcí označilo zkoušku za provokaci a porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Šlo o raketu Simorgh neboli Fénix. Informovala o tom ve čtvrtek íránská státní televize: „Vesmírné centrum imáma Chomejního bylo oficiálně otevřeno úspěšným testem vesmírné rakety Simorgh. Je schopná vynést satelit vážící až 250 kilogramů na oběžnou dráhu ve výšce 550 kilometrů nad povrchem Země.“

Teherán sáhl k testu v době, kdy čelí ze strany Spojených států kritice kvůli svému balistickému programu. Ačkoli zkouška není přímo v rozporu s textem jaderné dohody, kterou Írán v roce 2015 uzavřel se šesti světovými mocnostmi, americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok Íránu je v rozporu s duchem této dohody. Úmluva předpokládala, že Írán omezí svůj program obohacování uranu výměnou za zrušení hospodářských sankcí.

„Považujeme to za pokračování vývoje balistických raket,“ prohlásila o testu mluvčí americké diplomacie Heather Nauertová. „Považujeme to za provokaci,“ dodala.

Test íránské rakety
Zdroj: Reuters

Írán se věnuje programu vyslání satelitů již řadu let. Západní státy se však obávají, že technologie dlouhého doletu užívané k umísťování satelitů na oběžnou dráhu mohou být využity rovněž k odpalování bojových hlavic, i když Írán popírá, že by měl něco takového v úmyslu.

V říjnu loňského roku šéf íránské vesmírné agentury poprvé projevil zájem spolupracovat s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). Írán přitom nabídl, že se podělí o své vědecké poznatky a informace ze satelitů s dalšími státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...