V oblastech, kde města stojí na permafrostu, by se mohla do roku 2050 snížit únosnost základové půdy o 75–95 procent. To by podle vědecké zprávy mohlo znamenat ohrožení velkého množství staveb.
Rozsáhlou vědeckou studii, která se pokouší předvídat vývoj permafrostu na severu Ruska, vytvořili ruští a američtí vědci a vyšla v odborném časopise Geographical Review. „Rozpouštění permafrostu může potenciálně vést k deformaci a kolapsu staveb,“ uvádí se ve zprávě.
Asi 63 procent ruského území je pokryto permafrostem – rozpíná se od Murmansku u finských hranic až po Čukotku. Permafrost je věčně zmrzlá půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Definice říká, že „je to nejsvrchnější část litosféry, která má po dobu dvou let teplotu 0 °C a nižší.“
Autoři práce detailně studovali situaci ve čtyřech sibiřských městech, odvozují z nich obecnější důsledky, které by mohly mít dopad na většinu ostatních míst v této oblasti. Nosná kapacita míst s tajícím permafrostem se povážlivě snižuje, mnoho obytných i průmyslových staveb čelí kolapsu.
Nejrychleji tyto zřejmě neodvratné změny zasáhnou města Salechard (50 000 obyvatel) a Anadyr (13 000 obyvatel). Tam by se půda mohla destabilizovat už do roku 2025. „Ve městech Jakutsk (270 000 obyvatel) a Norilsk (176 000 obyvatel) dosáhneme kritické míry kolem roku 2040,“ uvedli vědci pro deník Siberian Times.
Vědci přiznávají, že v klimatických předpovědích panuje vysoká nejistota; vytvořili i dalších šest scénářů s odlišnou rychlostí tání permafrostu. Nosnost země se i podle těch nejoptimističtějších předpovědí sníží nejméně o 25 procent. Proto vědci zdůrazňují, že ve stavbách na Sibiři by se mělo přihlédnout k použití nových konstrukčních technik již nyní. To znamená, že by se v takto postižených oblastech měly zavést přísnější konstrukční normy a regulace.
Arktida v Rusku se otepluje přibližně rychlostí 0,12 stupně Celsia za rok – což je výrazně víc než celoplanetární průměr. Platilo to zatím při všech oteplováních planety, polární oblasti se působením více různých faktorů ohřívaly vždy rychleji. „Naše analýza ukazuje, že klimaticky způsobované změny v permafrostu mohou potenciálně snižovat strukturální stabilitu v základech staveb.“
Permafrost hrozí celé planetě
Dalším problémem, o němž tato studie nepojednává, je vliv tání permafrostu na celoplanetární klima. Půda, jež byla po tisíc let zmrzlá, teď pomalu roztává. „Tento zmrzlý organický materiál obsahuje velké množství metanu, který se během tání uvolňuje zpět do atmosféry,“ upozorňuje geograf Fjodor Romaněnko.
Na rozdíl od normální půdy totiž permafrost uhlík nerozkládá, ale konzervuje. Při tání uvolňuje oxid uhličitý i dvacetkrát nebezpečnější metan.„Permafrostu bychom mohli přezdívat i metanová nebo uhlíková bomba,“ říká šéf ruské energetické skupiny Vladimir Čuprov. Ruští vědci se nemohou shodnout, zda je tání důsledkem činnosti člověka, nebo se jedná o přirozený vývoj.
