Hormon apelin by mohl pomoct slábnoucím seniorům, tvrdí francouzští vědci

Hormon přítomný ve svalech by mohl být klíčem v boji proti ochablosti svalů spojené se stářím, která je jednou z hlavních příčin nesoběstačnosti seniorů. Vědci z francouzského Národního výzkumného ústavu INSERM a Toulouské univerzity Paula Sabatiera zjistili, že apelin, což je hormon vylučovaný při cvičení, je schopen obnovit schopnost svalů, píše francouzský týdeník L’Express.

Pokusy byly provedeny na starých myších, jimž byl apelin podáván. Injekce apelinu vedly ke zlepšení stavu svalů a k obnově svalových vláken. Tato pozorování vybízejí k hypotéze, že by apelin mohl být s to stimulovat jak buněčný metabolismus ve svalu, tak i regenerovat svalová vlákna. 

Vlastnosti apelinu zajímají vědce, kteří v něm spatřují možnost využití k terapeutickým účelům v boji proti ztrátě svalové síly, hmoty a funkce (sarkopenie), která je spojena s věkem a je jedním z faktorů, proč senioři ztrácejí soběstačnost.

„Tyto výzkumy umožňují uvažovat o apelinu jako o nástroji včasné diagnózy sarkopenie, stejně jako o slibné léčbě v boji proti ztrátě funkcí svalů spojené s věkem,“ uvádí na internetových stránkách institutu INSERM Philippe Valet, spoluautor studie a profesor na Toulouské univerzitě Paula Sabatiera.

Studie: Sport „omlazuje“ mozek

Je prokázáno, že senioři, kteří pravidelně praktikují umírněnou fyzickou aktivitu, mají nižší riziko úmrtí. A podle studie publikované v časopise Americké neurologické akademie jdou příznivé účinky sportu ještě dál, poněvadž zřejmě umožňují doslova omladit mozek.

Vědci prokázali, že fyzická aktivita u starých lidí s kognitivními problémy zlepšuje schopnosti uvažovat. Po šesti měsících cvičení se jejich schopnosti zlepšily tak, jako kdyby omládli téměř o deset let.

Studie zahrnovala 100 osob ve věku kolem pětašedesáti let. Tyto osoby nebyly v pravém slova smyslu dementní, ale měly problémy s koncentrací, s rozhodováním a se zapomnětlivostí, jakož i některé rizikové faktory srdečních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak.

Mozek cvičících seniorů „omládl“ o devět let

Na počátku studie vedly všechny osoby sedavý styl života. Vědci je rozdělili do čtyř skupin: první pouze cvičila, druhá jen držela dietu, třetí cvičila i držela dietu a čtvrté se dostávalo školení ohledně výživy.

U seniorů, kteří cvičili, chodili, běhali nebo šlapali na rotopedu tři čtvrtě hodiny třikrát týdně, vědci po šesti měsících hodnotili jejich výkonné funkce. Tyto funkce zahrnují schopnost osoby ovládat své chování, věnovat něčemu pozornost a dosahovat svých cílů. Na konci studie se u těchto „nových sportovců“ zlepšily jejich schopnosti uvažovat ve srovnání s těmi seniory, kteří necvičili.

Autoři studie uvedli, že na počátku měli dobrovolníci výsledky testů výkonných funkcí odpovídající osobě staré třiadevadesát let, tedy o osmadvacet let více, než byl jejich skutečný věk. Po šesti měsících jejich výkonné funkce odpovídaly věku čtyřiaosmdesát let, a to u skupiny, která cvičila a držela dietu. Jinak řečeno, jejich mozek omládl o devět let.

Vědci zdůraznili, že je nyní potřeba realizovat hlubší výzkum na větším počtu osob a ve větším časovém úseku, aby se zjistilo, zda jde o trvalé zlepšení schopností a jaký přístup je nejúčinnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.
před 2 hhodinami

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 17 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 17 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 17 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 20 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
31. 3. 2025

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
31. 3. 2025
Načítání...