Hormon přítomný ve svalech by mohl být klíčem v boji proti ochablosti svalů spojené se stářím, která je jednou z hlavních příčin nesoběstačnosti seniorů. Vědci z francouzského Národního výzkumného ústavu INSERM a Toulouské univerzity Paula Sabatiera zjistili, že apelin, což je hormon vylučovaný při cvičení, je schopen obnovit schopnost svalů, píše francouzský týdeník L’Express.
Pokusy byly provedeny na starých myších, jimž byl apelin podáván. Injekce apelinu vedly ke zlepšení stavu svalů a k obnově svalových vláken. Tato pozorování vybízejí k hypotéze, že by apelin mohl být s to stimulovat jak buněčný metabolismus ve svalu, tak i regenerovat svalová vlákna.
Vlastnosti apelinu zajímají vědce, kteří v něm spatřují možnost využití k terapeutickým účelům v boji proti ztrátě svalové síly, hmoty a funkce (sarkopenie), která je spojena s věkem a je jedním z faktorů, proč senioři ztrácejí soběstačnost.
„Tyto výzkumy umožňují uvažovat o apelinu jako o nástroji včasné diagnózy sarkopenie, stejně jako o slibné léčbě v boji proti ztrátě funkcí svalů spojené s věkem,“ uvádí na internetových stránkách institutu INSERM Philippe Valet, spoluautor studie a profesor na Toulouské univerzitě Paula Sabatiera.
Studie: Sport „omlazuje“ mozek
Je prokázáno, že senioři, kteří pravidelně praktikují umírněnou fyzickou aktivitu, mají nižší riziko úmrtí. A podle studie publikované v časopise Americké neurologické akademie jdou příznivé účinky sportu ještě dál, poněvadž zřejmě umožňují doslova omladit mozek.
Vědci prokázali, že fyzická aktivita u starých lidí s kognitivními problémy zlepšuje schopnosti uvažovat. Po šesti měsících cvičení se jejich schopnosti zlepšily tak, jako kdyby omládli téměř o deset let.
Studie zahrnovala 100 osob ve věku kolem pětašedesáti let. Tyto osoby nebyly v pravém slova smyslu dementní, ale měly problémy s koncentrací, s rozhodováním a se zapomnětlivostí, jakož i některé rizikové faktory srdečních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak.
Mozek cvičících seniorů „omládl“ o devět let
Na počátku studie vedly všechny osoby sedavý styl života. Vědci je rozdělili do čtyř skupin: první pouze cvičila, druhá jen držela dietu, třetí cvičila i držela dietu a čtvrté se dostávalo školení ohledně výživy.
U seniorů, kteří cvičili, chodili, běhali nebo šlapali na rotopedu tři čtvrtě hodiny třikrát týdně, vědci po šesti měsících hodnotili jejich výkonné funkce. Tyto funkce zahrnují schopnost osoby ovládat své chování, věnovat něčemu pozornost a dosahovat svých cílů. Na konci studie se u těchto „nových sportovců“ zlepšily jejich schopnosti uvažovat ve srovnání s těmi seniory, kteří necvičili.
Autoři studie uvedli, že na počátku měli dobrovolníci výsledky testů výkonných funkcí odpovídající osobě staré třiadevadesát let, tedy o osmadvacet let více, než byl jejich skutečný věk. Po šesti měsících jejich výkonné funkce odpovídaly věku čtyřiaosmdesát let, a to u skupiny, která cvičila a držela dietu. Jinak řečeno, jejich mozek omládl o devět let.
Vědci zdůraznili, že je nyní potřeba realizovat hlubší výzkum na větším počtu osob a ve větším časovém úseku, aby se zjistilo, zda jde o trvalé zlepšení schopností a jaký přístup je nejúčinnější.
