Hormon apelin by mohl pomoct slábnoucím seniorům, tvrdí francouzští vědci

Hormon přítomný ve svalech by mohl být klíčem v boji proti ochablosti svalů spojené se stářím, která je jednou z hlavních příčin nesoběstačnosti seniorů. Vědci z francouzského Národního výzkumného ústavu INSERM a Toulouské univerzity Paula Sabatiera zjistili, že apelin, což je hormon vylučovaný při cvičení, je schopen obnovit schopnost svalů, píše francouzský týdeník L’Express.

Pokusy byly provedeny na starých myších, jimž byl apelin podáván. Injekce apelinu vedly ke zlepšení stavu svalů a k obnově svalových vláken. Tato pozorování vybízejí k hypotéze, že by apelin mohl být s to stimulovat jak buněčný metabolismus ve svalu, tak i regenerovat svalová vlákna. 

Vlastnosti apelinu zajímají vědce, kteří v něm spatřují možnost využití k terapeutickým účelům v boji proti ztrátě svalové síly, hmoty a funkce (sarkopenie), která je spojena s věkem a je jedním z faktorů, proč senioři ztrácejí soběstačnost.

„Tyto výzkumy umožňují uvažovat o apelinu jako o nástroji včasné diagnózy sarkopenie, stejně jako o slibné léčbě v boji proti ztrátě funkcí svalů spojené s věkem,“ uvádí na internetových stránkách institutu INSERM Philippe Valet, spoluautor studie a profesor na Toulouské univerzitě Paula Sabatiera.

Studie: Sport „omlazuje“ mozek

Je prokázáno, že senioři, kteří pravidelně praktikují umírněnou fyzickou aktivitu, mají nižší riziko úmrtí. A podle studie publikované v časopise Americké neurologické akademie jdou příznivé účinky sportu ještě dál, poněvadž zřejmě umožňují doslova omladit mozek.

Vědci prokázali, že fyzická aktivita u starých lidí s kognitivními problémy zlepšuje schopnosti uvažovat. Po šesti měsících cvičení se jejich schopnosti zlepšily tak, jako kdyby omládli téměř o deset let.

Studie zahrnovala 100 osob ve věku kolem pětašedesáti let. Tyto osoby nebyly v pravém slova smyslu dementní, ale měly problémy s koncentrací, s rozhodováním a se zapomnětlivostí, jakož i některé rizikové faktory srdečních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak.

Mozek cvičících seniorů „omládl“ o devět let

Na počátku studie vedly všechny osoby sedavý styl života. Vědci je rozdělili do čtyř skupin: první pouze cvičila, druhá jen držela dietu, třetí cvičila i držela dietu a čtvrté se dostávalo školení ohledně výživy.

U seniorů, kteří cvičili, chodili, běhali nebo šlapali na rotopedu tři čtvrtě hodiny třikrát týdně, vědci po šesti měsících hodnotili jejich výkonné funkce. Tyto funkce zahrnují schopnost osoby ovládat své chování, věnovat něčemu pozornost a dosahovat svých cílů. Na konci studie se u těchto „nových sportovců“ zlepšily jejich schopnosti uvažovat ve srovnání s těmi seniory, kteří necvičili.

Autoři studie uvedli, že na počátku měli dobrovolníci výsledky testů výkonných funkcí odpovídající osobě staré třiadevadesát let, tedy o osmadvacet let více, než byl jejich skutečný věk. Po šesti měsících jejich výkonné funkce odpovídaly věku čtyřiaosmdesát let, a to u skupiny, která cvičila a držela dietu. Jinak řečeno, jejich mozek omládl o devět let.

Vědci zdůraznili, že je nyní potřeba realizovat hlubší výzkum na větším počtu osob a ve větším časovém úseku, aby se zjistilo, zda jde o trvalé zlepšení schopností a jaký přístup je nejúčinnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...