Gorilám a plejtvákům se daří, vědci snížili stupeň jejich ohrožení. Vyšel nový Červený seznam

Snahy o zachování některých druhů zvířat jsou úspěšné. Například plejtvák myšok a gorila horská se na novém Červeném seznamu ohrožených druhů dostali na lepší místa. Podle biologů je to především důsledek kontrolovaných snah o jejich zachování.

V polovině listopadu vyšla nová verze Červeného seznamu IUCN, který je známý také jako Červená listina ohrožených druhů. Tento dokument vzniká každé dva roky, aktualizuje informace o ohrožených zvířatech a poukazuje na pozitivní i negativní změny ve velikosti jejich populací.

Velká část zprávy přináší negativní informace, dají se v ní ale najít také náznaky, že cílená lidská snaha v záchraně opravdu pomáhá. Zásadním problémem je podle nové zprávy především nadměrný rybolov – ten ohrožuje 13 procent druhů mořských ryb kaniců nebo 9 procent všech druhů ryb v jezeře Malawi. Nadměrná těžba zase ohrožuje křídlovky, bobovité stromy z tropických oblastí.

Seznam nyní popisuje 96 951 druhů, z nich je vymřením ohroženo 26 840 druhů. „Tato zpráva ilustruje sílu ochranářských snah, kdy vidíme zlepšení počtů například plejtváků myšoků nebo goril horských,“ uvedla Inger Andersenová, ředitelka Mezinárodního svazu ochrany přírody, který seznam vydává.

„Tyto úspěchy jsou důkazem, že ambiciózní, ale koordinované snahy vlád, byznysu i občanské společnosti mohou zvrátit vymírání druhů. Bohužel nejnovější zpráva také zdůrazňuje, jak ničení biodiverzity poškozuje nejdůležitější snahy společnosti – například potravinovou bezpečnost. Nutně potřebujeme efektivnější podporu snahám o zachování druhů,“ komentovala výsledky.

Příklady, které ukazují, kudy dál

Plejtvák myšok je podle Andersenové skvělým příkladem úspěšné snahy. Ještě v minulé verzi Červeného seznamu byl uváděný jako Ohrožený, v současné době se posunul do lepší kategorie Zranitelný. Reálně se změna projevila tak, že od 70. let minulého století se jejich počet přibližně zdvojnásobil – v současné době existuje stabilní populace o přibližně 100 tisících kusech.

Jde o důsledek omezení jejich lovu, které funguje od roku 1976. Podobný dopad biologové popsali také u dalšího velkého kytovce – plejtvákovce šedého. Ten se v novém Červeném seznamu přesunul z kategorie Kriticky ohrožený do Ohrožený. Oba druhy přitom byly v minulosti ohrožené nadměrným lovem.

Naděje pro gorily, kterou tento seznam přináší, je ještě méně očekávaná. Řada expertů ještě donedávna tvrdila, že gorily horské nemají šanci přežít – nicméně nový seznam je přeřadil z kategorie Kriticky ohrožený do kategorie Ohrožený. Také u nich se jedná o výsledek úsilí komunit v místech, kde žijí.

Přispěly k tomu ozbrojené hlídky, ničení pastí, osvěta mezi místními a mnoho dalších dílků, které tvoří skládačku záchranných snah. Ještě v roce 2008 se odhadovalo, že ve volné přírodě žije posledních 680 těchto inteligentních tvorů – letos už jich bylo přes tisíc. A to je pro tento poddruh gorily vůbec nejvyšší počet, jaký byl kdy popsán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 49 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...