Gorilám a plejtvákům se daří, vědci snížili stupeň jejich ohrožení. Vyšel nový Červený seznam

Snahy o zachování některých druhů zvířat jsou úspěšné. Například plejtvák myšok a gorila horská se na novém Červeném seznamu ohrožených druhů dostali na lepší místa. Podle biologů je to především důsledek kontrolovaných snah o jejich zachování.

V polovině listopadu vyšla nová verze Červeného seznamu IUCN, který je známý také jako Červená listina ohrožených druhů. Tento dokument vzniká každé dva roky, aktualizuje informace o ohrožených zvířatech a poukazuje na pozitivní i negativní změny ve velikosti jejich populací.

Velká část zprávy přináší negativní informace, dají se v ní ale najít také náznaky, že cílená lidská snaha v záchraně opravdu pomáhá. Zásadním problémem je podle nové zprávy především nadměrný rybolov – ten ohrožuje 13 procent druhů mořských ryb kaniců nebo 9 procent všech druhů ryb v jezeře Malawi. Nadměrná těžba zase ohrožuje křídlovky, bobovité stromy z tropických oblastí.

Seznam nyní popisuje 96 951 druhů, z nich je vymřením ohroženo 26 840 druhů. „Tato zpráva ilustruje sílu ochranářských snah, kdy vidíme zlepšení počtů například plejtváků myšoků nebo goril horských,“ uvedla Inger Andersenová, ředitelka Mezinárodního svazu ochrany přírody, který seznam vydává.

„Tyto úspěchy jsou důkazem, že ambiciózní, ale koordinované snahy vlád, byznysu i občanské společnosti mohou zvrátit vymírání druhů. Bohužel nejnovější zpráva také zdůrazňuje, jak ničení biodiverzity poškozuje nejdůležitější snahy společnosti – například potravinovou bezpečnost. Nutně potřebujeme efektivnější podporu snahám o zachování druhů,“ komentovala výsledky.

Příklady, které ukazují, kudy dál

Plejtvák myšok je podle Andersenové skvělým příkladem úspěšné snahy. Ještě v minulé verzi Červeného seznamu byl uváděný jako Ohrožený, v současné době se posunul do lepší kategorie Zranitelný. Reálně se změna projevila tak, že od 70. let minulého století se jejich počet přibližně zdvojnásobil – v současné době existuje stabilní populace o přibližně 100 tisících kusech.

Jde o důsledek omezení jejich lovu, které funguje od roku 1976. Podobný dopad biologové popsali také u dalšího velkého kytovce – plejtvákovce šedého. Ten se v novém Červeném seznamu přesunul z kategorie Kriticky ohrožený do Ohrožený. Oba druhy přitom byly v minulosti ohrožené nadměrným lovem.

Naděje pro gorily, kterou tento seznam přináší, je ještě méně očekávaná. Řada expertů ještě donedávna tvrdila, že gorily horské nemají šanci přežít – nicméně nový seznam je přeřadil z kategorie Kriticky ohrožený do kategorie Ohrožený. Také u nich se jedná o výsledek úsilí komunit v místech, kde žijí.

Přispěly k tomu ozbrojené hlídky, ničení pastí, osvěta mezi místními a mnoho dalších dílků, které tvoří skládačku záchranných snah. Ještě v roce 2008 se odhadovalo, že ve volné přírodě žije posledních 680 těchto inteligentních tvorů – letos už jich bylo přes tisíc. A to je pro tento poddruh gorily vůbec nejvyšší počet, jaký byl kdy popsán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 8 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 13 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 14 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...