Google tvrdí, že s novým čipem dosáhl kvantové nadřazenosti. IBM to popírá

Americká technologická společnost Google si nárokuje prvenství ve vývoji kvantových počítačů. Tvrdí, že její kvantový procesor Sycamore detekoval vzorce v řadách zdánlivě náhodných čísel za 200 vteřin, zatímco dosud nejvýkonnější superpočítač Summit od IBM by na stejný úkol potřeboval 10 tisíc let. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na článek v časopise Nature.

Konkurenční IBM, která počítač Summit vyvinula, výsledky už zpochybnila. Uvádí, že by její superpočítač úlohu vyřešil za dva a půl dne – a dokonce přesněji, napsala Reuters. 

Kvantové počítače by mohly zcela změnit podobu dnešního světa – rychlost, s jakou jsou schopné pracovat, by přinesla nejen proměnu běžného života, ale i vědy: výzkumy, které dnes trvají desítky let, by mohly probíhat v řádu týdnů. 

Počítačoví vědci se už několik desetiletí snaží ve výpočetní technice využít vlastnosti subatomárních částic. Tentýž elektron se může například na velkou vzdálenost propojit s jinou částicí díky efektu kvantového zapletení, anebo může být ve stejnou chvíli na různých místech. Posledně popsaný jev je označovaný jako superpozice. Google popsal svůj pokrok na vlastním blogu.

Jak fungují kvantové počítače

Zatímco tradiční výpočetní technika se spoléhá na bity, tedy na jedničky a nuly, kvantová výpočetní technika používá qubity, které mohou být zároveň jednička i nula. Ve výsledku to velmi zjednodušeně znamená, že zatímco klasické počítače řeší jednu úlohu za druhou (byť velice rychle), kvantové počítače mohou pracovat na mnoha úkolech současně.

Tato vlastnost, superpozice, se exponenciálně násobí, pokud se qubity propojí. Čím více se jich prováže, tím výkonnější kvantový počítač vzniká.

Věc má ale háček, upozorňuje Reuters. Qubity jsou totiž nejen jednotkou kvantové informace, ale také součástky, obdoba tranzistorů, které s těmito informacemi pracují. A ty se musí chladit na teplotu blízkou absolutní nule, tedy minus 273,15 stupňů Celsia, aby se tak vyloučily vibrace – šumy, které způsobují chyby ve výpočtech. A právě v této oblasti výzkumný tým Googlu výrazně pokročil.

Spor o kvantovou nadvládu

Mikroprocesor Sycamore firmy Google se skládá z 54 qubitů. Měří napříč zhruba deset milimetrů. Sestává ze součástek z hliníku a india, které jsou umístěny mezi dvě silikonové desky. Během experimentu mezi sebou v kvantovém stavu interagovalo 53 z 54 qubitů.

Podle odborníků z IBM ale Google svůj výsledek přehání. Mají za to, že jejich superpočítač vybavený přídavným úložištěm by stejnou úlohu vyřešil za dva a půl dne a přesněji. Google původně tuto studii zveřejnil již před měsícem, ale velice rychle ji stáhl. IBM své vyjádření zveřejnila v pondělí tento týden, Google pak vydal studii znovu ve středu.

Google podle IBM také uvádí veřejnost v omyl, když se jí snaží vsugerovat, že kvantové počítače jednou nahradí ty stávající. Budou spíše „harmonicky spolupracovat, protože každý z nich má jiné přednosti“, napsal na blogu šéf výzkumu v IBM Dario Gil. Kvantové počítače totiž umí zatím řešit jen velmi omezené druhy úkolů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 5 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 6 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 8 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 10 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 12 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 22 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...