Google tvrdí, že s novým čipem dosáhl kvantové nadřazenosti. IBM to popírá

Americká technologická společnost Google si nárokuje prvenství ve vývoji kvantových počítačů. Tvrdí, že její kvantový procesor Sycamore detekoval vzorce v řadách zdánlivě náhodných čísel za 200 vteřin, zatímco dosud nejvýkonnější superpočítač Summit od IBM by na stejný úkol potřeboval 10 tisíc let. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na článek v časopise Nature.

Konkurenční IBM, která počítač Summit vyvinula, výsledky už zpochybnila. Uvádí, že by její superpočítač úlohu vyřešil za dva a půl dne – a dokonce přesněji, napsala Reuters. 

Kvantové počítače by mohly zcela změnit podobu dnešního světa – rychlost, s jakou jsou schopné pracovat, by přinesla nejen proměnu běžného života, ale i vědy: výzkumy, které dnes trvají desítky let, by mohly probíhat v řádu týdnů. 

Počítačoví vědci se už několik desetiletí snaží ve výpočetní technice využít vlastnosti subatomárních částic. Tentýž elektron se může například na velkou vzdálenost propojit s jinou částicí díky efektu kvantového zapletení, anebo může být ve stejnou chvíli na různých místech. Posledně popsaný jev je označovaný jako superpozice. Google popsal svůj pokrok na vlastním blogu.

Jak fungují kvantové počítače

Zatímco tradiční výpočetní technika se spoléhá na bity, tedy na jedničky a nuly, kvantová výpočetní technika používá qubity, které mohou být zároveň jednička i nula. Ve výsledku to velmi zjednodušeně znamená, že zatímco klasické počítače řeší jednu úlohu za druhou (byť velice rychle), kvantové počítače mohou pracovat na mnoha úkolech současně.

Tato vlastnost, superpozice, se exponenciálně násobí, pokud se qubity propojí. Čím více se jich prováže, tím výkonnější kvantový počítač vzniká.

Věc má ale háček, upozorňuje Reuters. Qubity jsou totiž nejen jednotkou kvantové informace, ale také součástky, obdoba tranzistorů, které s těmito informacemi pracují. A ty se musí chladit na teplotu blízkou absolutní nule, tedy minus 273,15 stupňů Celsia, aby se tak vyloučily vibrace – šumy, které způsobují chyby ve výpočtech. A právě v této oblasti výzkumný tým Googlu výrazně pokročil.

Spor o kvantovou nadvládu

Mikroprocesor Sycamore firmy Google se skládá z 54 qubitů. Měří napříč zhruba deset milimetrů. Sestává ze součástek z hliníku a india, které jsou umístěny mezi dvě silikonové desky. Během experimentu mezi sebou v kvantovém stavu interagovalo 53 z 54 qubitů.

Podle odborníků z IBM ale Google svůj výsledek přehání. Mají za to, že jejich superpočítač vybavený přídavným úložištěm by stejnou úlohu vyřešil za dva a půl dne a přesněji. Google původně tuto studii zveřejnil již před měsícem, ale velice rychle ji stáhl. IBM své vyjádření zveřejnila v pondělí tento týden, Google pak vydal studii znovu ve středu.

Google podle IBM také uvádí veřejnost v omyl, když se jí snaží vsugerovat, že kvantové počítače jednou nahradí ty stávající. Budou spíše „harmonicky spolupracovat, protože každý z nich má jiné přednosti“, napsal na blogu šéf výzkumu v IBM Dario Gil. Kvantové počítače totiž umí zatím řešit jen velmi omezené druhy úkolů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.