Genetické závody právě začaly: Čína poprvé testovala editování genů na lidech

Skupina čínských vědců poprvé v dějinách vložila geny upravené metodou CRISPR-Cas9 do lidského těla. Otevírá se tím zcela nová cesta, jak porazit nemoci, jako je rakovina nebo AIDS.

Revoluční lékařský zákrok proběhl 28. října 2016 v čínském městě Čcheng-tu na Sečuánské univerzitě. Onkolog Lu You vložil geneticky upravené buňky do těla člověka trpícího agresivní formou rakoviny. Z hlediska vědeckého výzkumu jde o zcela mimořádnou událost.

Pro americký vědecký magazín Nature význam tohoto kroku okomentoval Carl June, jeden z nejlepších světových expertů na imunoterapii: „Myslím, že to spustí Sputnik 2.0, biomedicínský souboj mezi Čínou a Spojenými státy, což je důležité – soupeření většinou zlepšuje kvalitu výsledného výrobku.“ A v tomto případě je tím výrobkem lidské zdraví.

Čínský tým dostal etický souhlas s kontroverzním experimentem už v červenci letošního roku. Původně se mělo začít s implantováním geneticky upravené tkáně už v srpnu, ale pokus se nakonec protáhl až do října. Podle Juneho spočívá význam metody CRISPR v tom, že může extrémně urychlit a zpřístupnit genovou léčbu celému světu.

CRISPR-Cas9 funguje jako program na stříhání videa

Než vznikl tento nástroj, pohybovali se doktoři s léčebnou genetickou terapií na velmi kluzké hraně. Nedokázali totiž porušený gen odstranit – když se ho pokusili opravit, prostě jen do genové sekvence natlačili nový dobrý gen. To ale často vedlo k narušení genetické informace.

Nová metoda je založená na použití enzymu Cas9, který dokáže vystřihnout poškozené místo ve dvojité šroubovici DNA a nahradí ho nepoškozeným genem.

Podívejte se, jak vypadá genetické editování CRISPR-Cas9:

Čínští experti odstranili z krve nemocného imunitní buňky a pak v nich pomocí nástroje CRISPR-Cas9 vypnuli jeden gen. Kombinace původní genové sekvence je totiž živnou půdou pro rakovinu, pokud je gen narušený. Editované buňky pak namnožili a znovu vpravili do pacientova těla. Vědci doufají, že by upravené buňky u něj mohly rakovinu plic porazit.


Podle vyjádření doktora Lu You vše proběhlo hladce, po první injekci upravených buněk se pacientovi daří dobře, momentálně čeká na další zákrok. Další detaily čínský tým neuvedl, ví se jen, že celkem bude ošetřeno 10 pokusných osob.

Všichni budou šest měsíců po zákroku intenzivně monitorováni a lékaři budou jejich zdravotní stav sledovat po zbytek jejich životů.

Jak důležité jsou genetické úpravy?

Nahrávám video

Narušení genetické informace bylo až doposud v podstatě neléčitelné – a přitom je příčinou mnoha druhů chorob, včetně těch nejzávažnějších, včetně rakoviny. Na myších a dalších laboratorních zvířatech se už podařilo úspěšně zničit rakovinu, HIV i řadu dalších nemocí. Pro lékaře je zásadní, že jde o metodu velmi elegantní, rychlou a účinnou. Ale také zakázanou.

Kdo vyhraje genetické závody

V Evropské unii ani ve Spojených státech by se čínský pokus zatím nemohl odehrát. Čínské etické normy jsou mnohem volnější, takže umožnily asijské supervelmoci předběhnout všechny ostatní konkurenty. Závody to ale budou velmi vyrovnané; USA již plánují své vlastní pokusy.

Výše citovaný Carl June je vědecký poradce amerického experimentu plánovaného na začátek roku 2017. V něm by Američané chtěli na třech genech ukázat, že lze tímto způsobem léčit u lidských pacientů rakovinu.

V březnu 2017 by pak měla odstartovat velká studie na lidech v Pekingu – jejím cílem je najít genetickou léčbu rakoviny prostaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 8 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 10 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.