Franklinovu loď, která uvěznila námořníky v ledu, objevili po 168 letech vědci

Průzkumníci našli v Arktidě britskou loď kapitána Franklina zmizelou před 168 lety. Cílem expedice bylo objevit severozápadní mořskou cestu – zkratku do Asie. Námořníci však tehdy uvízli v ledu.

Kanadští průzkumníci objevili vrak britské lodi Terror, která zmizela před 168 lety při průzkumu Arktidy. Informoval o tom britský deník The Guardian. Plavidlo patřilo společně s lodí Erebus k expedici kapitána Johna Franklina, který se snažil objevit severně od Kanady mořskou cestu mezi Atlantickým a Tichým oceánem. Obě lodi i s posádkami však v polovině 19. století zmizely beze stopy.

Vrak Terroru se podařilo lokalizovat na počátku září. Loď leží na mořském dně u jihozápadního břehu Ostrova krále Williama v hloubce asi 25 metrů a podle odborníků je v mimořádně dobrém stavu. Automatická ponorka odhalila dokonce i takové detaily, jako několik talířů a konzervu s jídlem v lodním skladu nebo uložené lahve vína. Tady jsou první záběry z vraku Terroru:

Už před dvěma lety objevili průzkumníci vrak Erebu, který leží asi 100 kilometrů jižně od nyní nalezeného Terroru. Objevení lodí usnadnilo tání ledovců, které otevřelo přístup do dříve zamrzlých oblastí.

Příběh prokleté výpravy: Tři roky v ledu

Franklin se z pověření britského královského námořnictva vydal na expedici do Arktidy ve 40. letech 19. století. Cílem bylo nalézt takzvanou severozápadní mořskou cestu, která by umožnila plavbu mrazivou krajinou kolem kanadských břehů až do Tichého oceánu, což by britským námořníkům zkrátilo dobu plavby do Asie.

  • V poslední době se příběh Franklinovy výpravy proslavil díky hororovému románu Dana Simmonse Terror. Kniha vyšla i v češtině. Příští rok by se měl objevit také v seriálové podobě na americké televizní stanici AMC.

Lodě Erebus a Terror se 129 členy posádky vypluly z Anglie v roce 1845, na sever od Kanady však uvízly v ledu. Některým námořníkům se podařilo přežít až tři roky, pak své lodě opustili a pokusili se dostat do bezpečí po pevnině a po ledu. Nikdo z nich však cestu nepřežil. Expedice se stala nejhorší tragédií v dějinách britského průzkumu Arktidy.

Po zmizelých lodích neúspěšně pátralo mnoho dalších expedic. V roce 1859 se podařilo objevit na Ostrově krále Williama poznámku zapsanou jedním ze členů Franklinovy výpravy, která přiblížila osud obou lodí. V 80. letech minulého století byla nalezena těla tří členů Franklinovy posádky. Průlom v pátrání přišel až nyní, kdy se během dvou let podařilo objevit obě ztracené lodě.

Globální oteplování otevře severozápadní mořskou cestu

Franklinově výpravě se tehdy otevření severozápadní mořské cesty, tedy nejrychlejšího možného propojení mezi Amerikou a Asií, nepodařilo. Klimatické podmínky v oblasti zamrzlých kanadských ostrůvků jsou však extrémně nepříznivé i pro moderní techniku: trasu se nepodařilo prorazit a využívat ani v současnosti. Pokud by se to ale stalo, mělo by to zcela zásadní dopad na celosvětový obchod. Lodě by už nemusely plout přes Panamský průplav, ale mohly by si cestu zkrátit severem. Zatím je tato cesta splavná teoreticky jednou za sedm let. 

Co nezmohly ledoborce ani satelitní navigace, zmůže zřejmě nakonec příroda ve spojení s globálním oteplováním planety – otázkou je kdy. Tým klimatologů kolem Scotta R. Stephensona z University of California už roku 2013 předpověděl, že kolem poloviny století by se během září mohly tyto dopravní cesty otevřít i lodím se zesíleným trupem. Pokud by se to stalo, zcela by to změnilo rovnováhu na světovém trhu.

Podle nejnovějších měření z loňského roku, které provedli kanadští vědci Christian Haas z York University v Torontu a Stephen Howell z Enviroment Canada, se zatím ale nezdá, že by se tato předpověď naplnila. Led, který stojí lodím v této oblasrti v cestě, má zatím průměrnou sílu kolem tří metrů, což stále znamená: Tato cesta je zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 1 hhodinou

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 4 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 7 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 14 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...