Flétňáci hnízdí a útočí. Shazují Australany z kol

Australanům se během září a října vždy výrazně zkomplikuje život. Začalo hnízdění flétňáků, což tyto chytré ptáky pravidelně mění na agresivní despoty.

Jsou to scény, na jaké jsou lidé zvyklí spíše ze slavného Hitchcockova hororu Ptáci: Na cyklistu jedoucího po silnici se bez varování zezadu snese pták velikosti vrány, zatne mu drápy do ramene nebo ho začne klovat do hlavy. Seznamte se s flétňákem australským:

Problém v soužití mezi druhy

  • Flétňáci jsou původním australským druhem, který je chráněný, takže je zakázáno jim jejich útoky jakkoliv oplácet.

Flétňák australský vypadá jako naše straka, je s ní však příbuzný jen velmi vzdáleně. Jde o jedny z nejinteligentnějších ptáků, které biologové studovali, jejich inteligence má však také řadu nevýhod. V době hnízdění se totiž flétňáci stávají vysoce teritoriálními a jakékoliv přiblížení k hnízdu si vyhodnocují jako útok. Během dvou měsíců nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko pro své hnízdo. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Austrálie se v této době mění na velmi bizarní zemi. Flétňáci totiž útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak Asutralané používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit. Například tím, že si na zadní část hlavy připevňují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Druhou obranou je vylepšit si cyklistickou helmu různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami – ptáci se pak vrhnou spíše na ně než přímo na helmu:


Pěší zase na hlavě nosí kelímky od zmrzliny, ty se používají v ochraně před agresivními ptáky už asi dvacet let. Někteří Australné nedají dopustit na figuríny flétňáků, které nosí na hlavě. Pták si pak myslí, že tento člověk je už cílem útoku jiného flétňáka a nechají ho na pokoji.

Vznikla také speciální stránka, online mapa i aplikace, které varují před útoky tím, že ukazují, kde jsou umístěna jednotlivá hnízda a kde je kolize s naštvaným opeřencem nejpravděpodobnější.

Jako v hororu

Může to působit až komicky, ale ve skutečnosti jsou útoky flétňáků pro Austrálii značným problémem. Každoročně jsou jich tisícovky, již letos úřady hlásí přes 2600. Nejčastějšími cíli jsou cyklisté a motorkáři – útok robustního ptáka s rozpětím křídel až 85 centimetrů může snadno smést dítě z kola.

Zatímco na chodce ptáci zaútočí, jen když se k jejich hnízdu přiblíží asi na 50 metrů, na cyklistu se flétňák vrhá už 300 metrů od hnízda. Protože jsou tito ptáci výjimečně inteligentní, umí si zapamatovat i konkrétní lidské obličeje. Poslíčci, kurýři a další, kdo se k jejich hnízdům přibližují častěji, se stávají cílem prakticky automaticky.

Australské nemocnice každoročně ošetří stovky lidí se zraněními při pádu z kola nebo motorky, další stovky Australanů utrpí různě vážná poranění očí. Studie v odborném časopise ABC Science tvrdí, že takový nepříjemný střet zažilo 90 procent mužů a 72 procent žen.

Ekologická nerovnováha

Studiu flétňáků a jejich konfliktům s lidmi se věnuje biolog profesor Darryl Jones z Griffithovy univerzity v Brisbane. V knize Magpie alert popisuje, že celý problém je způsoben tím, jak blízko ptáci a lidé ve městech vedle sebe žijí.

Lidská obydlí pronikají do blízkosti míst, kde dříve flétňáci přebývali bez kontaktu s člověkem. Současně ale civilizace plodí tolik odpadků, že to těmto ptákům zajišťuje dostatek potravy, takže se jim poblíž lidí vlastně většinu roku líbí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá reality fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 3 mminutami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 21 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 22 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026
Načítání...