Flétňáci hnízdí a útočí. Shazují Australany z kol

Australanům se během září a října vždy výrazně zkomplikuje život. Začalo hnízdění flétňáků, což tyto chytré ptáky pravidelně mění na agresivní despoty.

Jsou to scény, na jaké jsou lidé zvyklí spíše ze slavného Hitchcockova hororu Ptáci: Na cyklistu jedoucího po silnici se bez varování zezadu snese pták velikosti vrány, zatne mu drápy do ramene nebo ho začne klovat do hlavy. Seznamte se s flétňákem australským:

Problém v soužití mezi druhy

  • Flétňáci jsou původním australským druhem, který je chráněný, takže je zakázáno jim jejich útoky jakkoliv oplácet.

Flétňák australský vypadá jako naše straka, je s ní však příbuzný jen velmi vzdáleně. Jde o jedny z nejinteligentnějších ptáků, které biologové studovali, jejich inteligence má však také řadu nevýhod. V době hnízdění se totiž flétňáci stávají vysoce teritoriálními a jakékoliv přiblížení k hnízdu si vyhodnocují jako útok. Během dvou měsíců nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko pro své hnízdo. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Austrálie se v této době mění na velmi bizarní zemi. Flétňáci totiž útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak Asutralané používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit. Například tím, že si na zadní část hlavy připevňují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Druhou obranou je vylepšit si cyklistickou helmu různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami – ptáci se pak vrhnou spíše na ně než přímo na helmu:


Pěší zase na hlavě nosí kelímky od zmrzliny, ty se používají v ochraně před agresivními ptáky už asi dvacet let. Někteří Australné nedají dopustit na figuríny flétňáků, které nosí na hlavě. Pták si pak myslí, že tento člověk je už cílem útoku jiného flétňáka a nechají ho na pokoji.

Vznikla také speciální stránka, online mapa i aplikace, které varují před útoky tím, že ukazují, kde jsou umístěna jednotlivá hnízda a kde je kolize s naštvaným opeřencem nejpravděpodobnější.

Jako v hororu

Může to působit až komicky, ale ve skutečnosti jsou útoky flétňáků pro Austrálii značným problémem. Každoročně jsou jich tisícovky, již letos úřady hlásí přes 2600. Nejčastějšími cíli jsou cyklisté a motorkáři – útok robustního ptáka s rozpětím křídel až 85 centimetrů může snadno smést dítě z kola.

Zatímco na chodce ptáci zaútočí, jen když se k jejich hnízdu přiblíží asi na 50 metrů, na cyklistu se flétňák vrhá už 300 metrů od hnízda. Protože jsou tito ptáci výjimečně inteligentní, umí si zapamatovat i konkrétní lidské obličeje. Poslíčci, kurýři a další, kdo se k jejich hnízdům přibližují častěji, se stávají cílem prakticky automaticky.

Australské nemocnice každoročně ošetří stovky lidí se zraněními při pádu z kola nebo motorky, další stovky Australanů utrpí různě vážná poranění očí. Studie v odborném časopise ABC Science tvrdí, že takový nepříjemný střet zažilo 90 procent mužů a 72 procent žen.

Ekologická nerovnováha

Studiu flétňáků a jejich konfliktům s lidmi se věnuje biolog profesor Darryl Jones z Griffithovy univerzity v Brisbane. V knize Magpie alert popisuje, že celý problém je způsoben tím, jak blízko ptáci a lidé ve městech vedle sebe žijí.

Lidská obydlí pronikají do blízkosti míst, kde dříve flétňáci přebývali bez kontaktu s člověkem. Současně ale civilizace plodí tolik odpadků, že to těmto ptákům zajišťuje dostatek potravy, takže se jim poblíž lidí vlastně většinu roku líbí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 10 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...