„Federální“ spolupráce žije. Čeští vědci plánují 31 výzkumů se slovenskými kolegy

Badatelé z Akademie věd (AV ČR) budou v následujících letech spolupracovat se slovenskými kolegy na 31 výzkumných projektech – mimo jiné v oborech astronomie nebo moderních dějin.

Zástupci akademií věd obou států dnes podepíšou dohodu, podle níž si budou vzájemně „půjčovat“ badatele pro společné výzkumy nebo pro studijní pobyty. Podobné dohody má AV ČR s jinými zahraničními institucemi, spolupráce se Slovenskou akademií věd je podle mluvčího AV ČR Jana Martinka největší.

Pro roky 2018 až 2020 plánují společné výzkumy se Slováky vědci ze 17 ústavů AV ČR, například astronomové, fyzici, mikrobiologové či historici z Ústavu soudobých dějin. Výhodou při spolupráci je to, že slovenská akademie má díky dlouhé společné historii podobnou strukturu a zaměření jednotlivých pracovišť.

Dohoda umožní jak společnou práci a výměnu českých a slovenských badatelů pracujících na stejném výzkumném projektu, tak krátkodobé individuální pobyty odborníků, kteří na spřízněné pracoviště přijedou za studiem.

V letech 2015 až 2017 tak v rámci těchto tříletých projektů například spolupracoval Fyziologický ústav se slovenským Ústavem pro výzkum srdce na tématu, jak patologické stavy ovlivňují odolnost srdce proti ischemii myokardu, a zkoumaly nové možnosti prevence a ochrany.

Biologické centrum zase v součinnosti s parazitologickým ústavem monitorovalo výskyt patogenů přenášených klíšťaty pod vlivem globálních klimatických změn. Filozofické ústavy na obou stranách se zabývaly fenomenologií, Ústav jaderné fyziky a slovenský Ústav experimentální fyziky zkoumaly radiační pole v blízkosti Země a možné souvislosti s kosmickým zářením měřeným na zemském povrchu.

Akademie věd a její partneři

Obdobná memoranda mají tuzemští akademici uzavřená i s jinými zahraničními institucemi zaměřenými na výzkum. Od května loňského roku je to například německá Frauenhoferova společnost, která je evropským lídrem v aplikovaném výzkumu pro průmysl a veřejnou správu. Instituty, které pod ni spadají, jsou ze třetiny placené státní institucionální podporou, dvě třetiny jejich rozpočtu tvoří jejich příjmy z výzkumu.

Za minulého předsedy začala akademie spolupracovat i se Společností Maxe Plancka, Čínskou akademií věd a také s Floridskou mezinárodní univerzitou. Slovenská akademie věd byla do rozpadu společného státu v roce 1992 součástí Československé akademie věd. Dnes zastřešuje přes padesát ústavů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 11 hhodinami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
včera v 09:00

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
včera v 07:00

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...