„Federální“ spolupráce žije. Čeští vědci plánují 31 výzkumů se slovenskými kolegy

Badatelé z Akademie věd (AV ČR) budou v následujících letech spolupracovat se slovenskými kolegy na 31 výzkumných projektech – mimo jiné v oborech astronomie nebo moderních dějin.

Zástupci akademií věd obou států dnes podepíšou dohodu, podle níž si budou vzájemně „půjčovat“ badatele pro společné výzkumy nebo pro studijní pobyty. Podobné dohody má AV ČR s jinými zahraničními institucemi, spolupráce se Slovenskou akademií věd je podle mluvčího AV ČR Jana Martinka největší.

Pro roky 2018 až 2020 plánují společné výzkumy se Slováky vědci ze 17 ústavů AV ČR, například astronomové, fyzici, mikrobiologové či historici z Ústavu soudobých dějin. Výhodou při spolupráci je to, že slovenská akademie má díky dlouhé společné historii podobnou strukturu a zaměření jednotlivých pracovišť.

Dohoda umožní jak společnou práci a výměnu českých a slovenských badatelů pracujících na stejném výzkumném projektu, tak krátkodobé individuální pobyty odborníků, kteří na spřízněné pracoviště přijedou za studiem.

V letech 2015 až 2017 tak v rámci těchto tříletých projektů například spolupracoval Fyziologický ústav se slovenským Ústavem pro výzkum srdce na tématu, jak patologické stavy ovlivňují odolnost srdce proti ischemii myokardu, a zkoumaly nové možnosti prevence a ochrany.

Biologické centrum zase v součinnosti s parazitologickým ústavem monitorovalo výskyt patogenů přenášených klíšťaty pod vlivem globálních klimatických změn. Filozofické ústavy na obou stranách se zabývaly fenomenologií, Ústav jaderné fyziky a slovenský Ústav experimentální fyziky zkoumaly radiační pole v blízkosti Země a možné souvislosti s kosmickým zářením měřeným na zemském povrchu.

Akademie věd a její partneři

Obdobná memoranda mají tuzemští akademici uzavřená i s jinými zahraničními institucemi zaměřenými na výzkum. Od května loňského roku je to například německá Frauenhoferova společnost, která je evropským lídrem v aplikovaném výzkumu pro průmysl a veřejnou správu. Instituty, které pod ni spadají, jsou ze třetiny placené státní institucionální podporou, dvě třetiny jejich rozpočtu tvoří jejich příjmy z výzkumu.

Za minulého předsedy začala akademie spolupracovat i se Společností Maxe Plancka, Čínskou akademií věd a také s Floridskou mezinárodní univerzitou. Slovenská akademie věd byla do rozpadu společného státu v roce 1992 součástí Československé akademie věd. Dnes zastřešuje přes padesát ústavů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 1 hhodinou

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 3 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 4 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...