Vědci olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky upravených rostlin v souladu s aktuálním vývojem vědeckého poznání. Reagují na rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako geneticky modifikované organismy.
Geneticky modifikované organismy známé pod zkratkou GMO v sobě obsahují cizí geny, které se teoreticky mohou šířit, kam nemají.
Oproti tomu geneticky upravené organismy jsou podle expertů vlastně přirozené – jen u nich člověk urychlil proces evoluce. Podle Evropského soudního dvora ale jejich výzkum podléhá stejným drastickým omezením.
Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele a laureáta Národní ceny Česká hlava 2018 Jaroslava Doležela může toto rozhodnutí nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a způsobit odliv inovací mimo EU.
„Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety,“ uvedl rostlinný genetik Doležel.
Proč není cílené editování genomu nebezpečné
Podle vědců organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny. Proto by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny získané tradičními metodami šlechtění.
Metoda CRISPR totiž spočívá v tom, že experti umí v genomu „vypnout“ gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny například odolné vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci zabývají.
- CRH je vědecké centrum, které sdružuje vědecké týmy Univerzity Palackého v Olomouci a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Badatelé se věnují výzkumu rostlin a vývoji rostlinných biotechnologií.
Vědci zdůrazňují, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu planých předchůdců. Asi od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy vyvolávají stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky. Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu Evropský soudní dvůr uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace.
„To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé. Inovativní zemědělský výzkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět,“ upozornil další ze signatářů dopisu a odborník na rostlinné biotechnologie Ivo Frébort. Podle něj bude ztížené zavádění nových odrůd, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství.
Světoví vědci mají s omezením také problém
Proti rozhodnutí Evropského soudního dvora protestují mnohé osobnosti světové vědy. „My jsme považovali za vhodné upozornit na problém také naši politickou reprezentaci a požádat ji, aby vyslovila nesouhlas s výrokem Evropského soudního dvora, podpořila změnu legislativy u nových, inovativních technik šlechtění i celkové změny legislativy týkající se GMO. Ta je totiž zastaralá a neodpovídá současným vědeckým poznatkům,“ shodují se oba olomoučtí vědci.
Dopis adresovali nejen premiérovi, ale také ministrům zemědělství a životního prostředí – Miroslavu Tomanovi a Richardu Brabcovi.
