Evropská komise schválila účinný lék na rakovinu prostaty. Stojí za ním česká vědkyně

Evropská komise schválila používání léku proti rakovině prostaty firmy Novartis. Na jeho vývoji se podílela česká vědkyně Martina Benešová. Firma to oznámila na svých internetových stránkách a na prohlášení upozornil Deník N.

Nové radiofarmakum umí přímo v těle pacienta s rakovinou prostaty najít nemocné buňky, navázat se na ně, ozářit je a zničit, a to bez vážnějších vedlejších účinků.

Schválení následuje po pozitivním vyjádření, které v říjnu vydal příslušný výbor Evropské lékové agentury (EMA). Vztahuje se na všech 27 členských států Evropské unie a také Island, Norsko, Severní Irsko a Lichtenštejnsko, uvedla firma. Už dříve radiofarmakum s obchodním názvem Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617 schválila americká léková agentura FDA.

Radiofarmakum s obchodním názvem Novartis Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617, kterou jaderná chemička s kolegy vyvinula v německém Heidelbergu, je bezpečné a účinné proti progresivní, metastazující a vůči jiným terapiím odolné rakovině prostaty. Cesta ke schválení léku trvala přes osm let.

Cesta k léku

Radiofarmakum PSMA-617 dosud zachránilo či výrazně prodloužilo život tisícům pacientů v klinických studiích, které se v minulých letech uskutečnily ve vybraných nemocnicích po celém světě. Licence nyní patří švýcarské mezinárodní farmaceutické společnosti Novartis v rámci odkoupení americké biofarmaceutické firmy Endocyte, která práva držela.

První pacient s pokročilou rakovinou prostaty, která byla odolná vůči veškeré předchozí léčbě a metastázovala v kostech do celého těla, dostal terapeutikum v roce 2013.

„Byl to dvaačtyřicetiletý táta dvou holčiček, měl velmi agresivní formu rakoviny, zbývalo mu pár týdnů, ale chtěl bojovat do poslední chvíle kvůli milované rodině. Když mu lékaři nabídli možnost aplikace do té chvíle na žádném jiném člověku nevyzkoušeného léku, souhlasil okamžitě,“ vzpomíná česká vědkyně Martina Benešová.

Rodačka z Ostravy a absolventka Karlovy univerzity vyvinula radioaktivní terapeutikum s několika kolegy na doktorandské stáži v Heidelbergu. Pacient popisoval pocity úlevy už po pár dnech a zanedlouho začaly metastáze ustupovat.

Po prvním úspěchu dostali radioterapeutikum další pacienti v terminálním stadiu rakoviny prostaty, a to ve speciálním experimentálním režimu, který dovoluje použít neschválené léčivo. Metastázy i ohnisko rakoviny mizely i u dalších pacientů.

Rakovina prostaty v Česku

V Česku byla látka poprvé vyzkoušena letos ve Fakultní nemocnice Olomouc. Podle zástupkyně přednosty onkologické kliniky olomoucké nemocnice Hany Študentové ani toto radiofarmakum muže v pokročilém stadiu nemoci nevyléčí úplně, ale může jim významně prodloužit a zkvalitnit život. Nemocnice takto léčila dva pacienty a jednomu z nich se po prvních terapiích výrazně zmenšily metastáze.

V Česku rakovinu prostaty lékaři každoročně odhalí u asi osmi tisíc mužů, z toho asi u pětiny je onemocnění v pokročilé fázi. Ročně na nemoc zemře kolem patnácti stovek mužů. Lékaři dlouhodobě upozorňují na to, že karcinom se zpočátku neprojevuje a v těle může růst léta bez povšimnutí.

Urologové usilují o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty. Na konci loňského roku spustili pilotní projekt, v němž se pokouší zjistit, jak nejlépe zachytit ty, kterých by se nádor mohl týkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 6 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...