Evropská komise schválila účinný lék na rakovinu prostaty. Stojí za ním česká vědkyně

Evropská komise schválila používání léku proti rakovině prostaty firmy Novartis. Na jeho vývoji se podílela česká vědkyně Martina Benešová. Firma to oznámila na svých internetových stránkách a na prohlášení upozornil Deník N.

Nové radiofarmakum umí přímo v těle pacienta s rakovinou prostaty najít nemocné buňky, navázat se na ně, ozářit je a zničit, a to bez vážnějších vedlejších účinků.

Schválení následuje po pozitivním vyjádření, které v říjnu vydal příslušný výbor Evropské lékové agentury (EMA). Vztahuje se na všech 27 členských států Evropské unie a také Island, Norsko, Severní Irsko a Lichtenštejnsko, uvedla firma. Už dříve radiofarmakum s obchodním názvem Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617 schválila americká léková agentura FDA.

Radiofarmakum s obchodním názvem Novartis Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617, kterou jaderná chemička s kolegy vyvinula v německém Heidelbergu, je bezpečné a účinné proti progresivní, metastazující a vůči jiným terapiím odolné rakovině prostaty. Cesta ke schválení léku trvala přes osm let.

Cesta k léku

Radiofarmakum PSMA-617 dosud zachránilo či výrazně prodloužilo život tisícům pacientů v klinických studiích, které se v minulých letech uskutečnily ve vybraných nemocnicích po celém světě. Licence nyní patří švýcarské mezinárodní farmaceutické společnosti Novartis v rámci odkoupení americké biofarmaceutické firmy Endocyte, která práva držela.

První pacient s pokročilou rakovinou prostaty, která byla odolná vůči veškeré předchozí léčbě a metastázovala v kostech do celého těla, dostal terapeutikum v roce 2013.

„Byl to dvaačtyřicetiletý táta dvou holčiček, měl velmi agresivní formu rakoviny, zbývalo mu pár týdnů, ale chtěl bojovat do poslední chvíle kvůli milované rodině. Když mu lékaři nabídli možnost aplikace do té chvíle na žádném jiném člověku nevyzkoušeného léku, souhlasil okamžitě,“ vzpomíná česká vědkyně Martina Benešová.

Rodačka z Ostravy a absolventka Karlovy univerzity vyvinula radioaktivní terapeutikum s několika kolegy na doktorandské stáži v Heidelbergu. Pacient popisoval pocity úlevy už po pár dnech a zanedlouho začaly metastáze ustupovat.

Po prvním úspěchu dostali radioterapeutikum další pacienti v terminálním stadiu rakoviny prostaty, a to ve speciálním experimentálním režimu, který dovoluje použít neschválené léčivo. Metastázy i ohnisko rakoviny mizely i u dalších pacientů.

Rakovina prostaty v Česku

V Česku byla látka poprvé vyzkoušena letos ve Fakultní nemocnice Olomouc. Podle zástupkyně přednosty onkologické kliniky olomoucké nemocnice Hany Študentové ani toto radiofarmakum muže v pokročilém stadiu nemoci nevyléčí úplně, ale může jim významně prodloužit a zkvalitnit život. Nemocnice takto léčila dva pacienty a jednomu z nich se po prvních terapiích výrazně zmenšily metastáze.

V Česku rakovinu prostaty lékaři každoročně odhalí u asi osmi tisíc mužů, z toho asi u pětiny je onemocnění v pokročilé fázi. Ročně na nemoc zemře kolem patnácti stovek mužů. Lékaři dlouhodobě upozorňují na to, že karcinom se zpočátku neprojevuje a v těle může růst léta bez povšimnutí.

Urologové usilují o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty. Na konci loňského roku spustili pilotní projekt, v němž se pokouší zjistit, jak nejlépe zachytit ty, kterých by se nádor mohl týkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 15 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 17 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 22 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...