Posledních pět desetiletí byli brouci vázaní na jalovec ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy totiž přišli o své přirozené životní prostředí, které tvořily keře jalovců na pastvinách. Brouci se ale přizpůsobili – dokázali se přeorientovat na okrasné dřeviny, které dnes zdobí téměř každou zahradu, a společně s jejich sazenicemi putují v kamionech, zabydlují se v celé Evropě a způsobují usychání okrasných cypřišů, jalovců a především tújí.
„Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. Z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ popisuje Lukáš Čížek, entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR.
Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a také blízce příbuzné zeravy, jimž se častěji říká túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli. U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý tesařík Poecilium glabratum. „Půlstoletí byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak zničehonic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.
Přímo v Praze se objevili další dva brouci, původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík Semanotus russicus, který byl nejblíže zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn. A pak je to krasec Lamprodila festiva. Tento krásný brouk byl ve střední Evropě donedávna znám jako rarita z Německa a Maďarska.
Exotické rostliny lákají krásné brouky
„V posledních asi dvaceti letech se ale tito vzácní brouci šíří střední i západní Evropou. Pomáhá jim výsadba exotických zeravů, a hlavně mezinárodní obchod s jejich sazenicemi,“ říká Lukáš Čížek. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Itálie, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek.
Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „A dostal se i do ruského Soči. Během příprav na zimní olympiádu v roce 2014 tam totiž bylo vysazeno obrovské množství okrasných dřevin. Brzy po olympiádě byl tento brouk nalezen poprvé, dnes už je v Soči běžný,“ dodává Ondřej Konvička.
Zatímco zmínění tesaříci žerou hlavně odumírající a oslabené stromy, a tak by jejich šíření nemělo představovat problém, krasci napadají i zdravé stromy. Podobně jako krasec lipový dokáže způsobit úhyn zdravé lípy, jeho blízký příbuzný krasec Lamprodila festiva dokáže zahubit i zdravé zeravy, jalovce a cypřiše. Napadá hlavně osluněné stromy. Těm pak rezaví jehličí a usychají. Zda je viníkem skutečně krasec, se pozná podle oválných otvorů, jimiž se dospělí brouci vykousávají ven ze dřeva.
„Na území České republiky představuje krasec Lamprodilla festiva nový druh škůdce. Je to ale asi nejhezčí škůdce, jaký u nás žije,“ uzavírá Lukáš Čížek s tím, že příběh tohoto brouka může posloužit jako příklad dokazující, že i umělé biotopy ve městech se mohou stát útočištěm ohrožených druhů.
