Embrya ničí svou samčí část, aby se stala samicemi, popsali vědci

Po desetiletí si vědci mysleli, že ženské pohlaví je u savců tím základním. Nový výzkum naznačuje, že je to složitější: aby si embryo vytvořilo ženské reprodukční orgány, musí nejprve zničit primitivní mužskou tkáň.

Výzkum britských vědců ukázal, že vznik ženských reproduktivních orgánů je aktivní proces, při němž je ničena mužská tkáň. Vědci popsali, že k zlikvidování mužské reproduktivní tkáně je nutný protein nazvaný COUP-TFII. Ukázali to sice na myších embryích, ale zdůrazňují, že tento protein velmi pravděpodobně funguje stejně u všech savců. Je tedy zřejmé, že stejný proces probíhá také u jiných savců a tedy i člověka.

Samčí tkáň, kterou samičí embrya cíleně likvidují, se nazývají Wolffův vývod neboli ductus mesonephricus. Jde o embryonální párovou strukturu, která slouží jako vývod základů močového ústrojí. Také z ní později vznikají některé struktury urogenitálního ústrojí. U samců vede ke vzniku částí zodpovědných za ejakulaci spermatu. U samičích embryí existuje podobná struktura, říká se jí Müllerův vývod – z něj vzniká děloha a vejcovody. U raných embryí existují oba druhy této tkáně.

Přepsání učebnic?

Francouzský endokrinolog Alfred Jost už před sedmdesáti lety popsal, že varlata produkují testosteron a speciální antimüllerický hormon, aby si udržela Wolffův vývod a potlačila vznik samičí tkáně. Pokud tyto hormony chybí, Wolffův vývod se rozpadne a embryo se vyvine jako samice. Tento závěr se dodnes udržel v učebnicích. Vedoucí výzkumu Amanda Swainová z Londýna ale naznačuje, že všechno možná probíhá značně jinak. Také samice podle ní mají způsob, jak zajistit, aby se u nich nevyvinul špatný vývod. Uvedla to v komentáři k jejímu výzkumu, který vyšel v odborném magazínu Science.

Vědci na to přišli, když u samičích embryí zablokovali tvorbu výše zmíněného proteinu COUP-TF II. K překvapení vědců se u embryí zachoval jak Wolffův, tak i Müllerův vývod – což by podle učebnic nemělo být možné.

Výsledky tohoto výzkumu mohou mít značný význam pro hlubší pochopení některých zdravotních problémů u lidí. Občas totiž u žen Wolffův vývod přetrvá – důsledkem jsou pak nádory; vyskytují se také případy mužů s ženskými reprodukčními orgány, což může vést k neplodnosti a řadě dalších zdravotních problémů. Vědci nyní budou studovat, zda to může nějak souviset s poruchami proteinu COUP-TFII.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 5 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 5 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 20 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 21 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 22 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
před 23 hhodinami

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

VideoVědci pořídili zatím nejdetailnější záběry povrchu Slunce

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature, astronomové představili nové snímky viditelného povrchu Slunce, takzvané fotosféry, s dosud nejvyšším rozlišením. Tyto záběry nejsou jenom oku lahodící, ale obsahují také zásadní informace o základních fyzikálních vlastnostech naší hvězdy a o vesmírném počasí, které má dopady i na Zemi. Experti na pozorování využili dalekohled Inouye Solar Telescope na Havaji.
včera v 10:54

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.