Embrya ničí svou samčí část, aby se stala samicemi, popsali vědci

Po desetiletí si vědci mysleli, že ženské pohlaví je u savců tím základním. Nový výzkum naznačuje, že je to složitější: aby si embryo vytvořilo ženské reprodukční orgány, musí nejprve zničit primitivní mužskou tkáň.

Výzkum britských vědců ukázal, že vznik ženských reproduktivních orgánů je aktivní proces, při němž je ničena mužská tkáň. Vědci popsali, že k zlikvidování mužské reproduktivní tkáně je nutný protein nazvaný COUP-TFII. Ukázali to sice na myších embryích, ale zdůrazňují, že tento protein velmi pravděpodobně funguje stejně u všech savců. Je tedy zřejmé, že stejný proces probíhá také u jiných savců a tedy i člověka.

Samčí tkáň, kterou samičí embrya cíleně likvidují, se nazývají Wolffův vývod neboli ductus mesonephricus. Jde o embryonální párovou strukturu, která slouží jako vývod základů močového ústrojí. Také z ní později vznikají některé struktury urogenitálního ústrojí. U samců vede ke vzniku částí zodpovědných za ejakulaci spermatu. U samičích embryí existuje podobná struktura, říká se jí Müllerův vývod – z něj vzniká děloha a vejcovody. U raných embryí existují oba druhy této tkáně.

Přepsání učebnic?

Francouzský endokrinolog Alfred Jost už před sedmdesáti lety popsal, že varlata produkují testosteron a speciální antimüllerický hormon, aby si udržela Wolffův vývod a potlačila vznik samičí tkáně. Pokud tyto hormony chybí, Wolffův vývod se rozpadne a embryo se vyvine jako samice. Tento závěr se dodnes udržel v učebnicích. Vedoucí výzkumu Amanda Swainová z Londýna ale naznačuje, že všechno možná probíhá značně jinak. Také samice podle ní mají způsob, jak zajistit, aby se u nich nevyvinul špatný vývod. Uvedla to v komentáři k jejímu výzkumu, který vyšel v odborném magazínu Science.

Vědci na to přišli, když u samičích embryí zablokovali tvorbu výše zmíněného proteinu COUP-TF II. K překvapení vědců se u embryí zachoval jak Wolffův, tak i Müllerův vývod – což by podle učebnic nemělo být možné.

Výsledky tohoto výzkumu mohou mít značný význam pro hlubší pochopení některých zdravotních problémů u lidí. Občas totiž u žen Wolffův vývod přetrvá – důsledkem jsou pak nádory; vyskytují se také případy mužů s ženskými reprodukčními orgány, což může vést k neplodnosti a řadě dalších zdravotních problémů. Vědci nyní budou studovat, zda to může nějak souviset s poruchami proteinu COUP-TFII.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 15 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 15 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 17 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 20 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 22 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
včera v 07:00

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.