Elon Musk slibuje obyvatelům Los Angeles bleskový hyperloop. A stokilometrovou síť tunelů

Nulovou hlučnost na povrchu a jízdné za jeden dolar (méně než 22 korun) slíbil americký podnikatel Elon Musk na veřejném vystoupení v Los Angeles ve snaze získat podporu veřejnosti pro svůj projekt vysokorychlostního přepravního systému hyperloop. Bude to podle něj „téměř jako autonomní, podzemní víceúrovňový systém“, kterých mohou být tisíce.

Pro hloubení tunelů vyvinula Muskova společnost Boring vlastní razicí stroj, který pracuje desetkrát rychleji než současná zařízení. Tunel z Los Angeles do San Francisca zvládne podle ředitele firmy Steva Davise prorazit za několik týdnů.

Prozatím firma žádá o povolení k ražbě tunelu v délce 4,3 kilometru, který chce vyhloubit v západní části města. Má to být první krok k vybudování téměř stokilometrové sítě tunelů pod Los Angeles.

„Je to jedno z řešení pro dopravu v tomto městě. My si myslíme, že by mohlo fungovat a že stojí za to ho vyzkoušet,“ řekl Musk, kterého citoval server CNN.

Představitelé Los Angeles jsou projektu nakloněni. Magistrát firmě Boring udělil výjimku z přezkumu stavu životního prostředí – procesu, který může trvat velmi dlouho. To se ale nelíbí dvěma občanským sdružením, která tento měsíc město zažalovala. Domnívají se, že nebyl dostatečně zvážen vliv na životní prostředí a že novátorský projekt je příliš riskantní. Kritické hlasy zaznívají také mezi odborníky, podle nichž Muskův projekt může způsobovat zácpy u vstupů a výstupů.

Razicí štít nového stroje
Zdroj: Boring Company/ZUMA/ČTK

Disneyland pod městem

Musk obyvatelům Los Angeles slíbil jízdy v prvních zkušebních tunelech zdarma. „Bude to jako menší podivná Disney jízda v Los Angeles,“ řekl Musk nadšenému davu.

S konceptem hyperloop přišel Musk v roce 2013. Jde o vysokorychlostní transportní systém, který má cestující a náklad přepravovat v kapslích podtlakovými trubkovými tunely rychlostí asi 240 kilometrů za hodinu. Cesta z Los Angeles do San Francisca by se tak zkrátila z šesti hodin na 30 minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...