Elon Musk opouští hlavní myšlenku revolučního tunelu pro auta

Miliardář Elon Musk ustupuje od plánu na „loop“, originální způsob dopravy, který měl spočívat v přepravě automobilů na mobilních platformách úzkými tunely. Z Muskových nejnovějších vyjádření vyplývá, že speciálními tunely budou auta jezdit zcela normálně, bez pohyblivých platforem.

Před dvěma lety představil Elon Musk světu vizi své nové společnosti Boring Company. Firma se měla specializovat na ražení tunelů a měla být úzce spojena s myšlenkou hyperloopu, revolučního dopravního systému založeného na rychlém cestování vakuovou trubicí v tunelu.

Roku 2018 pak Musk představil i první testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v Los Angeles.

Myslím, že je to všelék. Všelék na hroznou nemoc – doprava je jako kyselina pro duši.
Elon Musk

Autonomní vozidla a elektromobily by podle něj mohly být ve světových metropolích pomocí výtahů spouštěny do tunelů. Tam by se mohly všechny vozy pohybovat svou maximální rychlostí. „Je to spíš podzemní dálnice než metro,“ popsal Musk.

Zkušební jízda na konci roku 2018 byla podle účastníků působivá, byť kodrcavá. Musk mezitím zdůraznil, že tunel ještě čekají úpravy, které zajistí plynulou jízdu.

Testovací jízda byla také výrazně pomalejší, než se očekává ve finále. Vůz při ní jel rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi „loopu“ by se mělo jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. 

Musk tehdy i oznámil, že už opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Cena těchto kol se měla pohybovat kolem 200 až 300 dolarů pro celé auto. Systém měl být zacílený na majitele plně elektrických vozů schopných autonomního provozu.

Systém je nyní jiný

Nyní představila Boring Company vylepšení celého projektu: jízda tunelem je zcela plynulá a auto může dosáhnout rychlosti kolem 200 kilometrů v hodině. Podařilo se to díky vydláždění tunelu. 

To je sice řešení jednoduché a účinné, jde ale zcela proti původním Muskovým záměrům. Ty počítaly s tím, že tunel bude vybaven jen kolejemi a nebude zapotřebí ho velmi přesně dláždit. Z „loopu“ se de facto stal obyčejný tunel, jakých jsou na Zemi tisíce. Jen je tak úzký, že se do něj vejde jediný automobil.

Boring Company ovšem zatím nadobro nezavrhla ani systém, ve kterém se má auto pohybovat díky plošině umístěné na kolejích.

Nedávno firma uzavřela smlouvu s Las Vegas na tunel, jímž bude probíhat doprava k tamnímu kongresovému centru. Projekt v hodnotě 48,6 milionu dolarů (v přepočtu 1,1 miliardy korun) ale také počítá s klasickými auty s pneumatikami.

Když se Muska na Twitteru fanoušci ptali, proč to vypadá, že je původní myšlenka mrtvá, vizionář jim odpověděl: „Tohle je jednoduché a funguje to.“

Měli kritici pravdu?

Už když Musk svůj koncept „loopu“ představoval, objevila se spousta kritik, které tvrdily, že je celá myšlenka v praxi nepoužitelná.

Web Wired upozornil na neefektivitu „loopu“. Jeden tunel měl být schopen přepravit 16 tisíc cestujících za hodinu – v případě, že v jednom autě pojedou čtyři lidé. Na první pohled to vypadá jako vysoké číslo, ve skutečnosti je to ale kapacita jedenácti vlaků newyorského metra.

Aby Muskův plán fungoval, muselo by se také výrazně urychlit vrtání tunelů. Ty pro „loop“ by sice byly výrazně užší než ty dnes používané, ale stejně by vyžadovaly nové technologie. Musk doufal, že upravený razící stroj předhoní jeho ochočeného šneka Garyho. To by znamenalo, že by se razilo oproti dnešní realitě přibližně čtrnáctkrát rychleji.

Většina oslovených profesionálů tehdy uvedla, že to není z technických důvodů možné, a čas jim dal za pravdu: razící stroj už šneka Garyho neporazí, plž totiž mezitím zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 2 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 5 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 6 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 7 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 21 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025
Načítání...