Elon Musk opouští hlavní myšlenku revolučního tunelu pro auta

Miliardář Elon Musk ustupuje od plánu na „loop“, originální způsob dopravy, který měl spočívat v přepravě automobilů na mobilních platformách úzkými tunely. Z Muskových nejnovějších vyjádření vyplývá, že speciálními tunely budou auta jezdit zcela normálně, bez pohyblivých platforem.

Před dvěma lety představil Elon Musk světu vizi své nové společnosti Boring Company. Firma se měla specializovat na ražení tunelů a měla být úzce spojena s myšlenkou hyperloopu, revolučního dopravního systému založeného na rychlém cestování vakuovou trubicí v tunelu.

Roku 2018 pak Musk představil i první testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v Los Angeles.

Myslím, že je to všelék. Všelék na hroznou nemoc – doprava je jako kyselina pro duši.
Elon Musk

Autonomní vozidla a elektromobily by podle něj mohly být ve světových metropolích pomocí výtahů spouštěny do tunelů. Tam by se mohly všechny vozy pohybovat svou maximální rychlostí. „Je to spíš podzemní dálnice než metro,“ popsal Musk.

Zkušební jízda na konci roku 2018 byla podle účastníků působivá, byť kodrcavá. Musk mezitím zdůraznil, že tunel ještě čekají úpravy, které zajistí plynulou jízdu.

Testovací jízda byla také výrazně pomalejší, než se očekává ve finále. Vůz při ní jel rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi „loopu“ by se mělo jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. 

Musk tehdy i oznámil, že už opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Cena těchto kol se měla pohybovat kolem 200 až 300 dolarů pro celé auto. Systém měl být zacílený na majitele plně elektrických vozů schopných autonomního provozu.

Systém je nyní jiný

Nyní představila Boring Company vylepšení celého projektu: jízda tunelem je zcela plynulá a auto může dosáhnout rychlosti kolem 200 kilometrů v hodině. Podařilo se to díky vydláždění tunelu. 

To je sice řešení jednoduché a účinné, jde ale zcela proti původním Muskovým záměrům. Ty počítaly s tím, že tunel bude vybaven jen kolejemi a nebude zapotřebí ho velmi přesně dláždit. Z „loopu“ se de facto stal obyčejný tunel, jakých jsou na Zemi tisíce. Jen je tak úzký, že se do něj vejde jediný automobil.

Boring Company ovšem zatím nadobro nezavrhla ani systém, ve kterém se má auto pohybovat díky plošině umístěné na kolejích.

Nedávno firma uzavřela smlouvu s Las Vegas na tunel, jímž bude probíhat doprava k tamnímu kongresovému centru. Projekt v hodnotě 48,6 milionu dolarů (v přepočtu 1,1 miliardy korun) ale také počítá s klasickými auty s pneumatikami.

Když se Muska na Twitteru fanoušci ptali, proč to vypadá, že je původní myšlenka mrtvá, vizionář jim odpověděl: „Tohle je jednoduché a funguje to.“

Měli kritici pravdu?

Už když Musk svůj koncept „loopu“ představoval, objevila se spousta kritik, které tvrdily, že je celá myšlenka v praxi nepoužitelná.

Web Wired upozornil na neefektivitu „loopu“. Jeden tunel měl být schopen přepravit 16 tisíc cestujících za hodinu – v případě, že v jednom autě pojedou čtyři lidé. Na první pohled to vypadá jako vysoké číslo, ve skutečnosti je to ale kapacita jedenácti vlaků newyorského metra.

Aby Muskův plán fungoval, muselo by se také výrazně urychlit vrtání tunelů. Ty pro „loop“ by sice byly výrazně užší než ty dnes používané, ale stejně by vyžadovaly nové technologie. Musk doufal, že upravený razící stroj předhoní jeho ochočeného šneka Garyho. To by znamenalo, že by se razilo oproti dnešní realitě přibližně čtrnáctkrát rychleji.

Většina oslovených profesionálů tehdy uvedla, že to není z technických důvodů možné, a čas jim dal za pravdu: razící stroj už šneka Garyho neporazí, plž totiž mezitím zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.