Elon Musk opouští hlavní myšlenku revolučního tunelu pro auta

Miliardář Elon Musk ustupuje od plánu na „loop“, originální způsob dopravy, který měl spočívat v přepravě automobilů na mobilních platformách úzkými tunely. Z Muskových nejnovějších vyjádření vyplývá, že speciálními tunely budou auta jezdit zcela normálně, bez pohyblivých platforem.

Před dvěma lety představil Elon Musk světu vizi své nové společnosti Boring Company. Firma se měla specializovat na ražení tunelů a měla být úzce spojena s myšlenkou hyperloopu, revolučního dopravního systému založeného na rychlém cestování vakuovou trubicí v tunelu.

Roku 2018 pak Musk představil i první testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v Los Angeles.

Myslím, že je to všelék. Všelék na hroznou nemoc – doprava je jako kyselina pro duši.
Elon Musk

Autonomní vozidla a elektromobily by podle něj mohly být ve světových metropolích pomocí výtahů spouštěny do tunelů. Tam by se mohly všechny vozy pohybovat svou maximální rychlostí. „Je to spíš podzemní dálnice než metro,“ popsal Musk.

Zkušební jízda na konci roku 2018 byla podle účastníků působivá, byť kodrcavá. Musk mezitím zdůraznil, že tunel ještě čekají úpravy, které zajistí plynulou jízdu.

Testovací jízda byla také výrazně pomalejší, než se očekává ve finále. Vůz při ní jel rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi „loopu“ by se mělo jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. 

Musk tehdy i oznámil, že už opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Cena těchto kol se měla pohybovat kolem 200 až 300 dolarů pro celé auto. Systém měl být zacílený na majitele plně elektrických vozů schopných autonomního provozu.

Systém je nyní jiný

Nyní představila Boring Company vylepšení celého projektu: jízda tunelem je zcela plynulá a auto může dosáhnout rychlosti kolem 200 kilometrů v hodině. Podařilo se to díky vydláždění tunelu. 

To je sice řešení jednoduché a účinné, jde ale zcela proti původním Muskovým záměrům. Ty počítaly s tím, že tunel bude vybaven jen kolejemi a nebude zapotřebí ho velmi přesně dláždit. Z „loopu“ se de facto stal obyčejný tunel, jakých jsou na Zemi tisíce. Jen je tak úzký, že se do něj vejde jediný automobil.

Boring Company ovšem zatím nadobro nezavrhla ani systém, ve kterém se má auto pohybovat díky plošině umístěné na kolejích.

Nedávno firma uzavřela smlouvu s Las Vegas na tunel, jímž bude probíhat doprava k tamnímu kongresovému centru. Projekt v hodnotě 48,6 milionu dolarů (v přepočtu 1,1 miliardy korun) ale také počítá s klasickými auty s pneumatikami.

Když se Muska na Twitteru fanoušci ptali, proč to vypadá, že je původní myšlenka mrtvá, vizionář jim odpověděl: „Tohle je jednoduché a funguje to.“

Měli kritici pravdu?

Už když Musk svůj koncept „loopu“ představoval, objevila se spousta kritik, které tvrdily, že je celá myšlenka v praxi nepoužitelná.

Web Wired upozornil na neefektivitu „loopu“. Jeden tunel měl být schopen přepravit 16 tisíc cestujících za hodinu – v případě, že v jednom autě pojedou čtyři lidé. Na první pohled to vypadá jako vysoké číslo, ve skutečnosti je to ale kapacita jedenácti vlaků newyorského metra.

Aby Muskův plán fungoval, muselo by se také výrazně urychlit vrtání tunelů. Ty pro „loop“ by sice byly výrazně užší než ty dnes používané, ale stejně by vyžadovaly nové technologie. Musk doufal, že upravený razící stroj předhoní jeho ochočeného šneka Garyho. To by znamenalo, že by se razilo oproti dnešní realitě přibližně čtrnáctkrát rychleji.

Většina oslovených profesionálů tehdy uvedla, že to není z technických důvodů možné, a čas jim dal za pravdu: razící stroj už šneka Garyho neporazí, plž totiž mezitím zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.