Elon Musk opouští hlavní myšlenku revolučního tunelu pro auta

Miliardář Elon Musk ustupuje od plánu na „loop“, originální způsob dopravy, který měl spočívat v přepravě automobilů na mobilních platformách úzkými tunely. Z Muskových nejnovějších vyjádření vyplývá, že speciálními tunely budou auta jezdit zcela normálně, bez pohyblivých platforem.

Před dvěma lety představil Elon Musk světu vizi své nové společnosti Boring Company. Firma se měla specializovat na ražení tunelů a měla být úzce spojena s myšlenkou hyperloopu, revolučního dopravního systému založeného na rychlém cestování vakuovou trubicí v tunelu.

Roku 2018 pak Musk představil i první testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v Los Angeles.

Myslím, že je to všelék. Všelék na hroznou nemoc – doprava je jako kyselina pro duši.
Elon Musk

Autonomní vozidla a elektromobily by podle něj mohly být ve světových metropolích pomocí výtahů spouštěny do tunelů. Tam by se mohly všechny vozy pohybovat svou maximální rychlostí. „Je to spíš podzemní dálnice než metro,“ popsal Musk.

Zkušební jízda na konci roku 2018 byla podle účastníků působivá, byť kodrcavá. Musk mezitím zdůraznil, že tunel ještě čekají úpravy, které zajistí plynulou jízdu.

Testovací jízda byla také výrazně pomalejší, než se očekává ve finále. Vůz při ní jel rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi „loopu“ by se mělo jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. 

Musk tehdy i oznámil, že už opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Cena těchto kol se měla pohybovat kolem 200 až 300 dolarů pro celé auto. Systém měl být zacílený na majitele plně elektrických vozů schopných autonomního provozu.

Systém je nyní jiný

Nyní představila Boring Company vylepšení celého projektu: jízda tunelem je zcela plynulá a auto může dosáhnout rychlosti kolem 200 kilometrů v hodině. Podařilo se to díky vydláždění tunelu. 

To je sice řešení jednoduché a účinné, jde ale zcela proti původním Muskovým záměrům. Ty počítaly s tím, že tunel bude vybaven jen kolejemi a nebude zapotřebí ho velmi přesně dláždit. Z „loopu“ se de facto stal obyčejný tunel, jakých jsou na Zemi tisíce. Jen je tak úzký, že se do něj vejde jediný automobil.

Boring Company ovšem zatím nadobro nezavrhla ani systém, ve kterém se má auto pohybovat díky plošině umístěné na kolejích.

Nedávno firma uzavřela smlouvu s Las Vegas na tunel, jímž bude probíhat doprava k tamnímu kongresovému centru. Projekt v hodnotě 48,6 milionu dolarů (v přepočtu 1,1 miliardy korun) ale také počítá s klasickými auty s pneumatikami.

Když se Muska na Twitteru fanoušci ptali, proč to vypadá, že je původní myšlenka mrtvá, vizionář jim odpověděl: „Tohle je jednoduché a funguje to.“

Měli kritici pravdu?

Už když Musk svůj koncept „loopu“ představoval, objevila se spousta kritik, které tvrdily, že je celá myšlenka v praxi nepoužitelná.

Web Wired upozornil na neefektivitu „loopu“. Jeden tunel měl být schopen přepravit 16 tisíc cestujících za hodinu – v případě, že v jednom autě pojedou čtyři lidé. Na první pohled to vypadá jako vysoké číslo, ve skutečnosti je to ale kapacita jedenácti vlaků newyorského metra.

Aby Muskův plán fungoval, muselo by se také výrazně urychlit vrtání tunelů. Ty pro „loop“ by sice byly výrazně užší než ty dnes používané, ale stejně by vyžadovaly nové technologie. Musk doufal, že upravený razící stroj předhoní jeho ochočeného šneka Garyho. To by znamenalo, že by se razilo oproti dnešní realitě přibližně čtrnáctkrát rychleji.

Většina oslovených profesionálů tehdy uvedla, že to není z technických důvodů možné, a čas jim dal za pravdu: razící stroj už šneka Garyho neporazí, plž totiž mezitím zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 4 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 7 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 20 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...