Ekologická kapsle je energeticky soběstačný minidomek. Vymysleli jej na Slovensku

Ekologický mobilní domek se hodí do jakéhokoliv prostředí, funguje i v teplotách kolem 40 stupňů nad nulou. Je schopný plně využívat dešťovou vodu.

Slovenská společnost chce zahájit sériovou výrobu energeticky soběstačného mobilního mikrodomu v polovině příštího roku. V plánu má vyrobit 500 domů ročně, zatím pro účely bydlení. V současnosti vyrábí limitovanou sérii 50 kusů za cenu 80 000 euro (2,1 milionu korun). Některé díly vznikají poblíž Olomouce, montáž firma provádí na Slovensku. 

„Ve spolupráci s investiční platformou Crowdberry máme za cíl zajistit kompletážní halu a od poloviny příštího roku rozjet sériovou výrobu. Nebudeme ji stavět, pronajmeme si ji. Mělo by to být v nějaké dostupné vzdálenosti od Bratislavy,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Žáček.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Z 50 kusů v limitované sérii půjde většina do Austrálie, USA, Japonska, Nizozemska nebo Rakouska. „Je to limitovaná série pro solventnější zákazníky. Země Visegrádské čtyřky pro nás aktuálně nejsou trh. První kus už odešel jednomu klientovi do Japonska. Cena je zatím 80 000 eur za kus, ale v takovém pionýrském produktu může být těžko nižší. Po rozjetí sériové výroby se ale chceme dostat na výrazně nižší cenu. Přesnou částku říkat zatím nechceme, ale určitě se budeme snažit tlačit na naše dodavatele,“ uvedl Žáček.

Hlavní výhoda? Mobilita

S nápadem na výrobu energeticky soběstačného mobilního domu přišel se svými kolegy v roce 2008. Dnes má domek rozměry 4,7 metru na délku, 2,2 metru na šířku a vysoký je 2,5 metru. Samotná kapsle podle Žáčka váží 1,6 tuny. Součástí jsou solární panely a větrná turbína. Uvnitř je rozkládací postel, pracovní stůl, dvě židle, záchod se sprchou a kuchyňský kout.

Za velkou výhodu považuje Žáček mobilitu. „Do jednoho námořního kontejneru se vejdou dvě kapsle. Vyrábíme k ní i samostatný vozík, na který se dá naložit a může se přemisťovat po silnici. Výhodou je také energetická soběstačnost. Samozřejmě, když to postavíte pod strom, kde nefouká a nesvítí tam slunce, tak to fungovat nebude. Do lesa to není. Spíše na větší pozemky,“ doplnil Žáček.

Domy jsou podle něj určené do teplot od minus deseti do plus 40 stupňů. „Nechceme nějaké extrémy, jako třeba sever Švédska. Ale na stěnách je 20 centimetrů polyuretanu. To je jako 40 centimetrů polystyrenu, čili dobrá tepelná izolace,“ doplnil Žáček. Mobilní dům může využívat dešťovou vodu nebo vodu z jezer a potoků. „Voda prochází přes sérii filtrů a poté se dá využít jako užitková nebo pitná. Samozřejmě se nedá využít hodně znečištěná voda. Ale třeba vodu z Vltavy by to zvládlo,“ podotkl Žáček.

Zájem podle něj mají třeba farmáři, kteří si na ranči bez infrastruktury nechají mobilní dům jako zázemí. Využití vidí také v turistických resortech. „Teď konkrétně dodáme osm kusů do chráněného parku v Austrálii. Uplatnění může mít třeba pro surfaře nebo snowboardisty. Bavíme se o uplatnění pro rezidenční účely. Ale zájem je i o jiné typy. Například jako ambulance pro lékaře, kancelář nebo zázemí pro policii,“ dodal Žáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 22 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.