Ekologická kapsle je energeticky soběstačný minidomek. Vymysleli jej na Slovensku

Ekologický mobilní domek se hodí do jakéhokoliv prostředí, funguje i v teplotách kolem 40 stupňů nad nulou. Je schopný plně využívat dešťovou vodu.

Slovenská společnost chce zahájit sériovou výrobu energeticky soběstačného mobilního mikrodomu v polovině příštího roku. V plánu má vyrobit 500 domů ročně, zatím pro účely bydlení. V současnosti vyrábí limitovanou sérii 50 kusů za cenu 80 000 euro (2,1 milionu korun). Některé díly vznikají poblíž Olomouce, montáž firma provádí na Slovensku. 

„Ve spolupráci s investiční platformou Crowdberry máme za cíl zajistit kompletážní halu a od poloviny příštího roku rozjet sériovou výrobu. Nebudeme ji stavět, pronajmeme si ji. Mělo by to být v nějaké dostupné vzdálenosti od Bratislavy,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Žáček.

6 minut
Ecocapsule
Zdroj: ČT24

Z 50 kusů v limitované sérii půjde většina do Austrálie, USA, Japonska, Nizozemska nebo Rakouska. „Je to limitovaná série pro solventnější zákazníky. Země Visegrádské čtyřky pro nás aktuálně nejsou trh. První kus už odešel jednomu klientovi do Japonska. Cena je zatím 80 000 eur za kus, ale v takovém pionýrském produktu může být těžko nižší. Po rozjetí sériové výroby se ale chceme dostat na výrazně nižší cenu. Přesnou částku říkat zatím nechceme, ale určitě se budeme snažit tlačit na naše dodavatele,“ uvedl Žáček.

Hlavní výhoda? Mobilita

S nápadem na výrobu energeticky soběstačného mobilního domu přišel se svými kolegy v roce 2008. Dnes má domek rozměry 4,7 metru na délku, 2,2 metru na šířku a vysoký je 2,5 metru. Samotná kapsle podle Žáčka váží 1,6 tuny. Součástí jsou solární panely a větrná turbína. Uvnitř je rozkládací postel, pracovní stůl, dvě židle, záchod se sprchou a kuchyňský kout.

Za velkou výhodu považuje Žáček mobilitu. „Do jednoho námořního kontejneru se vejdou dvě kapsle. Vyrábíme k ní i samostatný vozík, na který se dá naložit a může se přemisťovat po silnici. Výhodou je také energetická soběstačnost. Samozřejmě, když to postavíte pod strom, kde nefouká a nesvítí tam slunce, tak to fungovat nebude. Do lesa to není. Spíše na větší pozemky,“ doplnil Žáček.

Domy jsou podle něj určené do teplot od minus deseti do plus 40 stupňů. „Nechceme nějaké extrémy, jako třeba sever Švédska. Ale na stěnách je 20 centimetrů polyuretanu. To je jako 40 centimetrů polystyrenu, čili dobrá tepelná izolace,“ doplnil Žáček. Mobilní dům může využívat dešťovou vodu nebo vodu z jezer a potoků. „Voda prochází přes sérii filtrů a poté se dá využít jako užitková nebo pitná. Samozřejmě se nedá využít hodně znečištěná voda. Ale třeba vodu z Vltavy by to zvládlo,“ podotkl Žáček.

Zájem podle něj mají třeba farmáři, kteří si na ranči bez infrastruktury nechají mobilní dům jako zázemí. Využití vidí také v turistických resortech. „Teď konkrétně dodáme osm kusů do chráněného parku v Austrálii. Uplatnění může mít třeba pro surfaře nebo snowboardisty. Bavíme se o uplatnění pro rezidenční účely. Ale zájem je i o jiné typy. Například jako ambulance pro lékaře, kancelář nebo zázemí pro policii,“ dodal Žáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...