Dvěma pětinám rostlinných druhů hrozí vyhynutí

Téměř čtyřiceti procentům rostlinných druhů hrozí vyhynutí, upozornila nová zpráva britské Královské botanické zahrady. Podle ní je potřeba začít okamžitě jednat a do ochrany přírody více investovat. Vědci také poukázali na to, že pouze malou část plodin lidstvo využívá jako potraviny či biopaliva.

Rostliny a houby tvoří základ života na Zemi. Představují totiž do značné míry nevyčerpatelnou zásobárnu potravin, léků či biopaliv. Ta by mohla lidstvu pomoct vypořádat se s různými problémy.

Možností, jak rostliny a houby využít k zajištění potravinové bezpečnosti či k boji proti změně klimatu, nicméně ubývá.

Naléhavá potřeba jednat

Zpráva Královské botanické zahrady se opírá o výzkum více než 200 expertů ve 42 zemích. Vyhynutí podle ní hrozí 39,4 procentům druhů cévnatých rostlin. Situace je tak mnohem vážnější, než se doposud předpokládalo – odhad z roku 2016 totiž hovořil o 21 procentech.

I když za daným nárůstem podle vědců může stát i schopnost sofistikovanějšího a lepšího odhadu, situace je vážná. Lidstvo žije ve věku vymírání, varoval profesor Alexandre Antonelli z Královské botanické zahrady.

Závěry zprávy jsou podle něj natolik alarmující, že je potřeba okamžitě jednat a do ochrany druhů více investovat „Ztrácíme závod s časem, protože druhy mizí rychleji, než jsme schopni je hledat a pojmenovávat,“  řekl Antonelli podle BBC.

Malé využití potenciálu rostlin

Zpráva také upozornila na to, že pouze malou část druhů využívá rostoucí světová populace jako potraviny či biopaliva. Výživový potenciál má přitom podle vědců více než sedm tisíc jedlých rostlin. 

Zhruba 2500 druhů by pak mohlo pro miliony lidí zajistit energii. K výrobě drtivé většiny biopaliv se přitom produkuje pouze šest plodin – kukuřice, cukrová třtina, sója, palmový olej, řepka a pšenice.

„V současnosti tuto zásobárnu tvořenou divokými druhy rostlin, o kterých máme stále větší povědomí, ignorujeme. Můžeme je přitom zkoumat pro dobro lidstva,“ podotkl doktor Colin Clubbe z Královské botanické zahrady. „Bez rostlin a hub bychom nepřežili, závisí na nich veškerý život,“ dodal Antonelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 14 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 15 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 15 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.