Dvěma pětinám rostlinných druhů hrozí vyhynutí

Téměř čtyřiceti procentům rostlinných druhů hrozí vyhynutí, upozornila nová zpráva britské Královské botanické zahrady. Podle ní je potřeba začít okamžitě jednat a do ochrany přírody více investovat. Vědci také poukázali na to, že pouze malou část plodin lidstvo využívá jako potraviny či biopaliva.

Rostliny a houby tvoří základ života na Zemi. Představují totiž do značné míry nevyčerpatelnou zásobárnu potravin, léků či biopaliv. Ta by mohla lidstvu pomoct vypořádat se s různými problémy.

Možností, jak rostliny a houby využít k zajištění potravinové bezpečnosti či k boji proti změně klimatu, nicméně ubývá.

Naléhavá potřeba jednat

Zpráva Královské botanické zahrady se opírá o výzkum více než 200 expertů ve 42 zemích. Vyhynutí podle ní hrozí 39,4 procentům druhů cévnatých rostlin. Situace je tak mnohem vážnější, než se doposud předpokládalo – odhad z roku 2016 totiž hovořil o 21 procentech.

I když za daným nárůstem podle vědců může stát i schopnost sofistikovanějšího a lepšího odhadu, situace je vážná. Lidstvo žije ve věku vymírání, varoval profesor Alexandre Antonelli z Královské botanické zahrady.

Závěry zprávy jsou podle něj natolik alarmující, že je potřeba okamžitě jednat a do ochrany druhů více investovat „Ztrácíme závod s časem, protože druhy mizí rychleji, než jsme schopni je hledat a pojmenovávat,“  řekl Antonelli podle BBC.

Malé využití potenciálu rostlin

Zpráva také upozornila na to, že pouze malou část druhů využívá rostoucí světová populace jako potraviny či biopaliva. Výživový potenciál má přitom podle vědců více než sedm tisíc jedlých rostlin. 

Zhruba 2500 druhů by pak mohlo pro miliony lidí zajistit energii. K výrobě drtivé většiny biopaliv se přitom produkuje pouze šest plodin – kukuřice, cukrová třtina, sója, palmový olej, řepka a pšenice.

„V současnosti tuto zásobárnu tvořenou divokými druhy rostlin, o kterých máme stále větší povědomí, ignorujeme. Můžeme je přitom zkoumat pro dobro lidstva,“ podotkl doktor Colin Clubbe z Královské botanické zahrady. „Bez rostlin a hub bychom nepřežili, závisí na nich veškerý život,“ dodal Antonelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 4 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...