Díra na ISS nemohla být vyvrtaná zevnitř, tvrdí ruští experti po průzkumu stanice

Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev během téměř osmihodinové pracovní směny vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) našli a prozkoumali záhadný otvor v plášti ruské lodě Sojuz MS-09. Pořídili fotografie a videa a odebrali vzorky, které mají analyzovat ruští experti na Zemi. Kvůli zhruba dvoumilimetrové trhlině v létě unikl vzduch a v ISS klesl tlak. Posádka nebyla v ohrožení a trhlinu brzy hermeticky zakryla.

Dvojice kosmonautů se během výstupu do volného kosmického prostoru na otvor podívala zvnějšku. Kononěnko, který na ISS dorazil teprve minulý týden, nejdřív musel s pomocí nářadí proříznout izolaci a ochranný štít. Kosmonauti pak pořídili snímky a odebrali vzorky.

Komplikovaná a fyzicky náročná směna trvala téměř osm hodin, tedy zhruba o hodinu a půl déle, než se plánovalo. Podle serveru Newsru.com Rusům dokonce chybělo jen 28 minut do nového rekordu v délce pobytu ruského kosmonauta v otevřeném vesmíru.

Podle listu Kommersant ale Kononěnko a Prokopjev ani tak nestihli všechny úkoly, konkrétně pokrýt místo, kde na plášti pracovali, dodatečným izolačním a ochranným materiálem a upevnit jej svorkami. Řídicí středisko na Zemi se totiž rozhodlo do této práce nepouštět. Kosmonauti rovněž nezvládli odebrat kontejnery se vzorky pro dva experimenty. Tento úkol ale podle Kommersantu nebyl prioritní a mělo k němu dojít jenom v případě, že by na něj zbyl čas.

Trhlina podle všeho nevznikla zevnitř

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi jednoho z nich kvůli nemoci. To ale Rogozin odmítl.

Čerstvé poznatky z obhlídky záhadné trhliny podle serveru Newsru.com naznačují, že nemohla být vyvrtána zevnitř: přinejmenším kosmonauti na materiálu ochranného štítu a izolace, který museli odřezat, nezaznamenali žádné stopy po vrtáku.

Odebrané vzorky, které se na Zemi vrátí 20. prosince, prozkoumají podle Rogozina vyšetřovatelé. V současnosti se podle serveru zkoumají hypotézy o poškození pláště lodi jak zevnitř, tak zvenčí, v obou případech není vyloučen ani zlý úmysl, ani chyba při vrtání.

Sojuzem MS-09 by se pak měli 20. prosince vrátit Prokopjev, americká astronautka Serena Auňónová Chancellorová a německý astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Alexander Gerst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 3 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 4 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.