Díra na ISS nemohla být vyvrtaná zevnitř, tvrdí ruští experti po průzkumu stanice

Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev během téměř osmihodinové pracovní směny vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) našli a prozkoumali záhadný otvor v plášti ruské lodě Sojuz MS-09. Pořídili fotografie a videa a odebrali vzorky, které mají analyzovat ruští experti na Zemi. Kvůli zhruba dvoumilimetrové trhlině v létě unikl vzduch a v ISS klesl tlak. Posádka nebyla v ohrožení a trhlinu brzy hermeticky zakryla.

Dvojice kosmonautů se během výstupu do volného kosmického prostoru na otvor podívala zvnějšku. Kononěnko, který na ISS dorazil teprve minulý týden, nejdřív musel s pomocí nářadí proříznout izolaci a ochranný štít. Kosmonauti pak pořídili snímky a odebrali vzorky.

Komplikovaná a fyzicky náročná směna trvala téměř osm hodin, tedy zhruba o hodinu a půl déle, než se plánovalo. Podle serveru Newsru.com Rusům dokonce chybělo jen 28 minut do nového rekordu v délce pobytu ruského kosmonauta v otevřeném vesmíru.

Podle listu Kommersant ale Kononěnko a Prokopjev ani tak nestihli všechny úkoly, konkrétně pokrýt místo, kde na plášti pracovali, dodatečným izolačním a ochranným materiálem a upevnit jej svorkami. Řídicí středisko na Zemi se totiž rozhodlo do této práce nepouštět. Kosmonauti rovněž nezvládli odebrat kontejnery se vzorky pro dva experimenty. Tento úkol ale podle Kommersantu nebyl prioritní a mělo k němu dojít jenom v případě, že by na něj zbyl čas.

Trhlina podle všeho nevznikla zevnitř

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi jednoho z nich kvůli nemoci. To ale Rogozin odmítl.

Čerstvé poznatky z obhlídky záhadné trhliny podle serveru Newsru.com naznačují, že nemohla být vyvrtána zevnitř: přinejmenším kosmonauti na materiálu ochranného štítu a izolace, který museli odřezat, nezaznamenali žádné stopy po vrtáku.

Odebrané vzorky, které se na Zemi vrátí 20. prosince, prozkoumají podle Rogozina vyšetřovatelé. V současnosti se podle serveru zkoumají hypotézy o poškození pláště lodi jak zevnitř, tak zvenčí, v obou případech není vyloučen ani zlý úmysl, ani chyba při vrtání.

Sojuzem MS-09 by se pak měli 20. prosince vrátit Prokopjev, americká astronautka Serena Auňónová Chancellorová a německý astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Alexander Gerst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Evropský pohled