Díra na ISS nemohla být vyvrtaná zevnitř, tvrdí ruští experti po průzkumu stanice

Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev během téměř osmihodinové pracovní směny vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) našli a prozkoumali záhadný otvor v plášti ruské lodě Sojuz MS-09. Pořídili fotografie a videa a odebrali vzorky, které mají analyzovat ruští experti na Zemi. Kvůli zhruba dvoumilimetrové trhlině v létě unikl vzduch a v ISS klesl tlak. Posádka nebyla v ohrožení a trhlinu brzy hermeticky zakryla.

Dvojice kosmonautů se během výstupu do volného kosmického prostoru na otvor podívala zvnějšku. Kononěnko, který na ISS dorazil teprve minulý týden, nejdřív musel s pomocí nářadí proříznout izolaci a ochranný štít. Kosmonauti pak pořídili snímky a odebrali vzorky.

Komplikovaná a fyzicky náročná směna trvala téměř osm hodin, tedy zhruba o hodinu a půl déle, než se plánovalo. Podle serveru Newsru.com Rusům dokonce chybělo jen 28 minut do nového rekordu v délce pobytu ruského kosmonauta v otevřeném vesmíru.

Podle listu Kommersant ale Kononěnko a Prokopjev ani tak nestihli všechny úkoly, konkrétně pokrýt místo, kde na plášti pracovali, dodatečným izolačním a ochranným materiálem a upevnit jej svorkami. Řídicí středisko na Zemi se totiž rozhodlo do této práce nepouštět. Kosmonauti rovněž nezvládli odebrat kontejnery se vzorky pro dva experimenty. Tento úkol ale podle Kommersantu nebyl prioritní a mělo k němu dojít jenom v případě, že by na něj zbyl čas.

Trhlina podle všeho nevznikla zevnitř

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi jednoho z nich kvůli nemoci. To ale Rogozin odmítl.

Čerstvé poznatky z obhlídky záhadné trhliny podle serveru Newsru.com naznačují, že nemohla být vyvrtána zevnitř: přinejmenším kosmonauti na materiálu ochranného štítu a izolace, který museli odřezat, nezaznamenali žádné stopy po vrtáku.

Odebrané vzorky, které se na Zemi vrátí 20. prosince, prozkoumají podle Rogozina vyšetřovatelé. V současnosti se podle serveru zkoumají hypotézy o poškození pláště lodi jak zevnitř, tak zvenčí, v obou případech není vyloučen ani zlý úmysl, ani chyba při vrtání.

Sojuzem MS-09 by se pak měli 20. prosince vrátit Prokopjev, americká astronautka Serena Auňónová Chancellorová a německý astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Alexander Gerst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 14 mminutami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 1 hhodinou

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 1 hhodinou

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 17 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 20 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025
Načítání...