Detektory jsou oči elektronového mikroskopu, moravští vědci vyvinuli nový typ

Brněnští vědci vyvinuli unikátní detektor elektronů pro environmentální rastrovací mikroskop. Umožní zkoumat i vysoce citlivé biologické vzorky v přirozeném stavu, některé dokonce živé. Novinka získala českou i mezinárodní patentovou ochranu a publikoval ji vědecký časopis Ultramicroscopy.

Detektory elektronů jsou v podstatě oči elektronového mikroskopu. Kolika různými detektory je mikroskop vybaven, tolik různých typů informací mohou vědci vidět a analyzovat. Úroveň detektorů ovlivňuje rozlišení i kvalitu obrazu, který operátor mikroskopu vidí po digitálním zpracování na monitoru počítače.

Vzorek dodali Doc. Aleš Hampl a Mgr. Michaela Kloučková z Ústavu histologie a embryologie, Lékařské fakulty, Masarykovy univerzity
Zdroj: AV ČR

Nový detektor je výsledkem více než desetiletého výzkumu a vývoje. Kombinuje tři typy detektorů, které umožňují současně zkoumat povrchovou topografii i materiálové složení vzorků, a to s relativně vysokou kvalitou i v prostředí různě vysokého tlaku plynů.

Vidí tam, kde jsou jiné přístroje slepé

Detektor je tak citlivý, že dokáže zachytit informaci i při velmi nízkých proudech elektronového svazku, tedy v podmínkách, kde většina ostatních detektorů „vidí“ pouze šum. Mikroskop vybavený novým detektorem umožňuje zkoumat i nejcitlivější biologické vzorky často v přirozeném stavu tak, že jim elektronový paprsek prakticky neublíží.

Z hlediska realizace jde při tom o relativně jednoduchý a levný koncept. Unikátní vlastnosti spolu s nízkou výrobní cenou dělají z detektoru vysoce atraktivní inovaci pro všechny výrobce elektronových mikroskopů na světě, uvedla Pavla Schieblová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.

Vědecká skupina, která se v Ústavu přístrojové techniky věnuje environmentální elektronové mikroskopii, si v posledních letech připsala řadu inovací. V brněnském ústavu funguje také laboratoř zaměřená nejen na základní výzkum a vývoj detekčních systémů, ale také na spolupráci s českými i zahraničními vědci z různých oborů.

V laboratoři tak nyní zkoumají raná somatická embrya rostlin, dále geneticky modifikované rostliny či speciální biopolymery pro průmyslové i lékařské použití. Vědci se zaměřují také na vlastnosti ledu nebo výzkum rozsivek pomocí originální metody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 7 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 8 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 11 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 12 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 12 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
9. 11. 2025

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025
Načítání...