Brněnští vědci vyvinuli unikátní detektor elektronů pro environmentální rastrovací mikroskop. Umožní zkoumat i vysoce citlivé biologické vzorky v přirozeném stavu, některé dokonce živé. Novinka získala českou i mezinárodní patentovou ochranu a publikoval ji vědecký časopis Ultramicroscopy.
Detektory jsou oči elektronového mikroskopu, moravští vědci vyvinuli nový typ
Detektory elektronů jsou v podstatě oči elektronového mikroskopu. Kolika různými detektory je mikroskop vybaven, tolik různých typů informací mohou vědci vidět a analyzovat. Úroveň detektorů ovlivňuje rozlišení i kvalitu obrazu, který operátor mikroskopu vidí po digitálním zpracování na monitoru počítače.
Vzorek dodali Doc. Aleš Hampl a Mgr. Michaela Kloučková z Ústavu histologie a embryologie, Lékařské fakulty, Masarykovy univerzity
Nový detektor je výsledkem více než desetiletého výzkumu a vývoje. Kombinuje tři typy detektorů, které umožňují současně zkoumat povrchovou topografii i materiálové složení vzorků, a to s relativně vysokou kvalitou i v prostředí různě vysokého tlaku plynů.
Vidí tam, kde jsou jiné přístroje slepé
Detektor je tak citlivý, že dokáže zachytit informaci i při velmi nízkých proudech elektronového svazku, tedy v podmínkách, kde většina ostatních detektorů „vidí“ pouze šum. Mikroskop vybavený novým detektorem umožňuje zkoumat i nejcitlivější biologické vzorky často v přirozeném stavu tak, že jim elektronový paprsek prakticky neublíží.
Z hlediska realizace jde při tom o relativně jednoduchý a levný koncept. Unikátní vlastnosti spolu s nízkou výrobní cenou dělají z detektoru vysoce atraktivní inovaci pro všechny výrobce elektronových mikroskopů na světě, uvedla Pavla Schieblová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.
Vědecká skupina, která se v Ústavu přístrojové techniky věnuje environmentální elektronové mikroskopii, si v posledních letech připsala řadu inovací. V brněnském ústavu funguje také laboratoř zaměřená nejen na základní výzkum a vývoj detekčních systémů, ale také na spolupráci s českými i zahraničními vědci z různých oborů.
V laboratoři tak nyní zkoumají raná somatická embrya rostlin, dále geneticky modifikované rostliny či speciální biopolymery pro průmyslové i lékařské použití. Vědci se zaměřují také na vlastnosti ledu nebo výzkum rozsivek pomocí originální metody.