Poslední listopadový den se nad hlavním městem Tchaj-wanu Tchaj-pejí objevila duha, která ne a ne zmizet. Podle profesora Chou Kun-hsuana šlo o vůbec nejstabilnější duhu, která byla pozorována.
Duha nad Tchaj-wanem zůstala stabilní po dobu osmi hodin a 58 minut. Předchozí rekord držel Sheffield, kde roku 1994 trvala duha přibližně šest hodin.
Vědci mají celou duhu díky náhodě skvělým způsobem zaznamenanou – jinak je duha jen těžko předpověditelný úkaz. V tomto případě ale fyzici duhu zkoumali úmyslně, zajímalo je otestování jedné teorie spojené s lomem světla. Jenže zatímco duhu zkoumali, ona stále nemizela.
„Bylo to úžasné… Jako dar z nebes… Je to něco tak výjimečného,“ uvedl Chou Kun-hsuan pro britskou BBC. „Když jsme překonali současný rekord, šestihodinovou duhu, jen těžko jsem se od ní odtrhl, abych se šel naobědvat,“ dodal vědec.
Odborníci pozorovali během devítihodinové doby celkem čtyři různé duhy, jednou se dokonce podařilo zachytit všechny na jedné fotografii. Učitelé a studenti pomocí fotek a videa jev monitorovali po celou dobu. Celkem získali přes 10 000 snímků, díky čemuž mají obrovské množství materiálů pro podrobnou analýzu – a také se pokusí nechat zapsat událost do Guinessovy knihy rekordů.
Nesmrtelná duha
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
V té době podle tchajwanských fyziků panovaly v oblasti ideální podmínky. Již den předtím byla vidět na stejném místě šestihodinová duha.
Za její trvanlivost může výjimečná souhra několika faktorů: sezonní monzun pomohl zadržet v místě většinu vzdušné vlhkosti, současně panovalo po několik dní téměř bezvětří. Nahromaděná vlhkost sice přispěla ke vzniku oblačnosti, z níž se vytvořil déšť, současně byla ale obloha dostatečně jasná.
Sluneční paprsky touto vlhkostí a jemným deštěm procházely a pod správným úhlem pak byl tento lom paprsků vidět jako nádherná duha. „S těmi 10 000 fotkami, které vznikly jen v našem oddělení, a s mnoha dalšími snímky, které vznikly jinde ve městě, máme dostatek podkladů k tomu, abychom tuto duhu dostali do Guinessovy knihy rekordů,“ napsal Chou Kun-hsuan.
Co je duha?
Duha patří, i když se to může zdát divné, mezi meteory, tedy světelné jevy na obloze. Protože voda má jiný index lomu než vzduch, láme se v ní světlo. A když je vzduch kvůli dešti plný vlhkosti, může začít efektní divadlo.
Světlo se na okrajích kapiček rozkládá lomem na jednotlivé složky, tedy na barvy. Tento princip duhy popsal už ve starověku Aristoteles, ale proč má tolik barev, to dokázal vysvětlit teprve Isaac Newton.
- V atlasu se tyto oblačné jevy nazývají meteory – jde vlastně o všechny jevy, které se dají vizuálně na obloze pozorovat. Dělí se na mnoho druhů podle způsobu, jak vznikají. Patří mezi ně třeba smog, duha, blesky nebo polární záře.
Duha nejčastěji vypadá jako oblouk, ale není to tak vždy. Záleží na výšce Slunce nad obzorem a výšce pozorovatele. Když je pozorovatel třeba v balónu nebo letadle, může duhu spatřit klidně jako kruh. Jasnost duhy je přímo úměrná velikosti dešťových kapek – čím větší kapky, tím sytější jsou barvy duhy.
Není duha jako duha
Nejčastější duha je klasický oblouk. Ale existují i jiné druhy, sice méně časté, ale o to zajímavější.
Dvojitá duha je zajímavá tím, že druhotná duha, která vzniká nad první, má opačnou posloupnost barev – zatímco ta normální má vždy červenou barvu na vnější straně, sekundární duha ji má uvnitř.
Trojitá a čtverná duha: zcela výjimečně se objevují i trojité a složitější duhy; ale jejich existence od čtvrté po složitější je jen spekulativní.
Kruhová duha vzniká nikoliv při dešti, ale pokud se světlo láme na ledových krystalcích.
Bílá duha je typická pro mlhu, barvy jednotlivých složek světla jsou v ní nevýrazné.
Měsíční duha se vyskytuje jen výjimečně za extrémně silného úplňku – jinak není světlo Měsíce dostatečně silné.
