Čtyři ztracené životy denně. Sebevražd v Česku meziročně přibylo

V České republice ve srovnání s předchozím rokem přibylo sebevražd o šest procent, celkem si vzalo život téměř 1400 lidí, převážně mužů - to je přibližně 13 osob na 100 000 obyvatel. Počet má pomoci snížit Národní plán prevence sebevražd, na kterém pracují odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a z ministerstva zdravotnictví. Oznámil to mluvčí ústavu Jan Červenka.

Podle aktuálních předběžných údajů Českého statistického úřadu si loni vzalo život 1395 osob, v roce 2016 to bylo 1316 lidí.

„Minulý rok jsme upozorňovali na skutečnost, že v České republice je míra sebevražednosti nad průměrem evropských zemí: že denně na sebevraždy připadají čtyři ztracené životy. Přitom lze sebevraždě v mnoha případech předejít. Upozorňovali jsme i na to, že v Česku preventivní aktivity v podstatě neexistují,“ uvedl vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. 

Plán proti sebevraždám

Na varování zareagovalo ministerstvo zdravotnictví. Ve spolupráci s evropskou kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) vznikne do konce roku 2019 první Národní plán prevence sebevražd, který bude vycházet z analýzy českého prostředí a z poznatků pracovní skupiny pro prevenci sebevražd. Zapojí se také zahraniční experti.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace si ročně vezme vlastní rukou život více než 800 tisíc osob, což je v průměru 2191 lidí denně. Na problematiku má upozornit Světový den prevence sebevražd, který připadá na 10. září. Odborníci z NUDZ při té příležitosti připravili stručné manuály, pro veřejnost dostupné na webu www.nudz.cz

„Znát varovné příznaky je klíčové, stejně tak je nutné vědět, jak vhodně reagovat. Většina lidí si například myslí, že otázkami na sebevražedné myšlenky nebo plány mohou situaci zhoršit, zatímco opak je pravdou. Osoba procházející krizí většinou ocení možnost si promluvit. Pokud se vám někdo svěří, je důležité naslouchat a bez povyšování nebo odsudku podpořit a motivovat dotyčnou osobu k vyhledání odborné pomoci,“ vysvětlil Winkler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 19 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...