Covid-19 mělo ve Wu-chanu podle studie skoro 500 tisíc lidí. Téměř desetkrát víc, než říkaly čínské úřady

Nová čínská studie, která analyzovala množství protilátek proti novému koronaviru, zjistila, že ve Wu-chanu mohlo mít covid-19 téměř půl milionu lidí. To je asi desetkrát více, než zněla oficiální informace čínských úřadů.

Podle této studie bylo rozšíření protilátek, a tedy i míra nákazy ve Wu-chanu mnohem vyšší než v okolních oblastech Číny. Autoři tvrdí, že to ukazuje, jak dobře město zvládlo nákazu, přestože bylo první, které bylo v té době neznámou nemocí postiženo.

Studie, kterou provedlo čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), testovala protilátky ve vzorcích krevního séra od přibližně 34 tisíc lidí ve Wu-chanu a dalších městech provincie Chu-pej, ale také na několika dalších místech –⁠ v Pekingu, Šanghaji a provinciích Kuang-tung, Ťiang-su, S'-čchuan a Liao-ning.

Podle zprávy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí vědci našli mezi populací Wu-chanu, kde žije asi 11 milionů lidí, protilátky u 4,43 procenta lidí. To znamená, že celkem se ve městě mohlo covidem-19 nakazit až 487 tisíc lidí. A také tento údaj výrazně převyšuje 50 354 oficiálně hlášených případů.

Město Wu-chan bylo čínskými úřady uzavřeno od 23. ledna 2020 na celých 76 dní; podobné lockdowny se později v různých podobách opakovaly i v dalších městech provincie Chu-pej, takže podle odhadů bylo v karanténě celkem přes 56 milionů lidí.

CDC uvedlo, že mimo Wu-chan byl výskyt protilátek mnohem nižší, v jiných částech Chu-peje to bylo jen 0,44 procenta a mezi více než 12 tisíci testovanými mimo tuto provincii se podařilo odhalit dokonce jen dvě osoby s protilátkami.

„Výsledky průzkumu ukazují, že populace naší země byla celkově málo nakažená. To naznačuje, že kontrola epidemie s Wu-chanem jako hlavním bojištěm byla úspěšná a účinně zabránila rozsáhlému šíření epidemie,“ uvedli vědci. 

První data, která čínská strana poskytla světu, uváděla malé množství nakažených –⁠ to naznačovalo vysokou smrtnost nemoci. Postupně se ale údaje měnily, například v dubnu úřady revidovaly ve Wu-chanu počet úmrtí směrem nahoru o 50 procent –⁠ měl to být důsledek nesprávných nebo opožděných hlášení z nemocnic, a nikoli toho, že informace byly potlačovány.

Čínské řešení

Už v dubnu ale studie hongkongských akademiků konstatovala, že počáteční diagnostická kritéria pro identifikaci nemoci jsou velmi úzká, a byla proto opakovaně měněna s tím, jak přicházely nové informace o nemoci a jak se rozšiřovala kapacita laboratorních testů. Tato studie odhadovala, že v první vlně covidu-19 v pevninské Číně mohlo být nakaženo více než 232 tisíc lidí, což je čtyřnásobek oficiálních údajů.

Řada médií Čínu obviňovala z nedostatku transparentnosti; mimo jiné proto, že se tato země zaměřila na lékaře a novináře, kteří se snažili šířit informace o vypuknutí epidemie. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyšle do Wu-chanu v příštím roce zvláštní vyšetřovací misi, která by měla vznik i šíření viru popsat.

CDC tuto studii vydal v pondělí na svých internetových stránkách, ale zatím nevyšla v odborných žurnálech. Její výsledky odpovídají údajům, se kterými přišla čínská média v květnu –⁠ tehdy informovala o tom, že množství protilátek je ve Wu-chanu vyšší, než se čekalo.

Díky masivní intervenci se ve velké části Číny, včetně Wu-chanu, vrátil život v podstatě k normálu –⁠ přesto se občas objevují lokální ohniska nemoci, nejčastěji dovezená ze zahraničí. V úterý informovaly čínské úřady o 27 nových případech, o den dříve jich bylo 21.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...