Covid-19 mělo ve Wu-chanu podle studie skoro 500 tisíc lidí. Téměř desetkrát víc, než říkaly čínské úřady

Nová čínská studie, která analyzovala množství protilátek proti novému koronaviru, zjistila, že ve Wu-chanu mohlo mít covid-19 téměř půl milionu lidí. To je asi desetkrát více, než zněla oficiální informace čínských úřadů.

Podle této studie bylo rozšíření protilátek, a tedy i míra nákazy ve Wu-chanu mnohem vyšší než v okolních oblastech Číny. Autoři tvrdí, že to ukazuje, jak dobře město zvládlo nákazu, přestože bylo první, které bylo v té době neznámou nemocí postiženo.

Studie, kterou provedlo čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), testovala protilátky ve vzorcích krevního séra od přibližně 34 tisíc lidí ve Wu-chanu a dalších městech provincie Chu-pej, ale také na několika dalších místech –⁠ v Pekingu, Šanghaji a provinciích Kuang-tung, Ťiang-su, S'-čchuan a Liao-ning.

Podle zprávy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí vědci našli mezi populací Wu-chanu, kde žije asi 11 milionů lidí, protilátky u 4,43 procenta lidí. To znamená, že celkem se ve městě mohlo covidem-19 nakazit až 487 tisíc lidí. A také tento údaj výrazně převyšuje 50 354 oficiálně hlášených případů.

Město Wu-chan bylo čínskými úřady uzavřeno od 23. ledna 2020 na celých 76 dní; podobné lockdowny se později v různých podobách opakovaly i v dalších městech provincie Chu-pej, takže podle odhadů bylo v karanténě celkem přes 56 milionů lidí.

CDC uvedlo, že mimo Wu-chan byl výskyt protilátek mnohem nižší, v jiných částech Chu-peje to bylo jen 0,44 procenta a mezi více než 12 tisíci testovanými mimo tuto provincii se podařilo odhalit dokonce jen dvě osoby s protilátkami.

„Výsledky průzkumu ukazují, že populace naší země byla celkově málo nakažená. To naznačuje, že kontrola epidemie s Wu-chanem jako hlavním bojištěm byla úspěšná a účinně zabránila rozsáhlému šíření epidemie,“ uvedli vědci. 

První data, která čínská strana poskytla světu, uváděla malé množství nakažených –⁠ to naznačovalo vysokou smrtnost nemoci. Postupně se ale údaje měnily, například v dubnu úřady revidovaly ve Wu-chanu počet úmrtí směrem nahoru o 50 procent –⁠ měl to být důsledek nesprávných nebo opožděných hlášení z nemocnic, a nikoli toho, že informace byly potlačovány.

Čínské řešení

Už v dubnu ale studie hongkongských akademiků konstatovala, že počáteční diagnostická kritéria pro identifikaci nemoci jsou velmi úzká, a byla proto opakovaně měněna s tím, jak přicházely nové informace o nemoci a jak se rozšiřovala kapacita laboratorních testů. Tato studie odhadovala, že v první vlně covidu-19 v pevninské Číně mohlo být nakaženo více než 232 tisíc lidí, což je čtyřnásobek oficiálních údajů.

Řada médií Čínu obviňovala z nedostatku transparentnosti; mimo jiné proto, že se tato země zaměřila na lékaře a novináře, kteří se snažili šířit informace o vypuknutí epidemie. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyšle do Wu-chanu v příštím roce zvláštní vyšetřovací misi, která by měla vznik i šíření viru popsat.

CDC tuto studii vydal v pondělí na svých internetových stránkách, ale zatím nevyšla v odborných žurnálech. Její výsledky odpovídají údajům, se kterými přišla čínská média v květnu –⁠ tehdy informovala o tom, že množství protilátek je ve Wu-chanu vyšší, než se čekalo.

Díky masivní intervenci se ve velké části Číny, včetně Wu-chanu, vrátil život v podstatě k normálu –⁠ přesto se občas objevují lokální ohniska nemoci, nejčastěji dovezená ze zahraničí. V úterý informovaly čínské úřady o 27 nových případech, o den dříve jich bylo 21.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...