Přistávací modul čínské sondy Čchang-e 6 úspěšně odstartoval z odvrácené strany Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi i s odebranými vzorky hornin, oznámila v úterý čínská státní média. Úspěšný odlet znamená, že se Čína přiblížila tomu, aby se stala prvním státem, který získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters.
Návrat vzorků sledují vědci z celého světa v naději, že tyto vzorky pomohou odpovědět na otázky ohledně původu Sluneční soustavy, anebo – jak poznamenala agentura AFP – pomohou lépe pochopit, jak vznikl Měsíc jako přirozená družice Země.
Přistávací modul mise Čchang-e 6 dosedl podle plánu v neděli v oblasti South Pole-Aitken. Ke zpátečnímu letu sonda odstartovala v 01:38 SELČ. Modul pro návrat na Zemi by pak měl přistát v poušti na severu Číny 25. června.
Po úspěšném sběru vzorků kamenů a půdy v předchozích dvou dnech byla na přistávacím modulu rozvinuta čínská státní vlajka, která se tak stala první státní vlajkou na odvrácené straně Měsíce, napsal čínský státní server China Daily.
Projekt „přináší mnohé technické inovace, velké riziko a vysokou obtížnost“, uvedla již dříve čínská vesmírná agentura, která z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan vyslala svou sondu 3. května za pomoci rakety Dlouhý pochod 5. O téměř měsíc později zařízení přistálo v oblasti na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země.
Vzorky k analýze
Číňané chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tak na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a Sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené a známější přivrácené straně.
Mise na odvrácenou stranu jsou náročnější, protože vyžadují styčný satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídicím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu.
Úspěšné přistání sondy posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce. Několik zemí včetně Spojených států doufá, že budou schopné v nejbližší dekádě využít tamních minerálů na podporu dlouhodobých misí s astronauty a lunárních základen.
