Čína chce mít největší létající dron světa. Chytrý stroj nahradí piloty

Čína vsází na automatizaci. Rozhodla se, že vyvine největší komerční létající dron, který by mohl přepravovat zboží po celém světě. Bude vybavený špičkovou umělou inteligencí.

Největší civilní dron pro přepravu nákladů na světě vyvíjejí vědci pekingské Beihang univerzity (dříve Beijing University of Aeronautics and Astronautics – BUAA). Prototyp zařízení, které má uletět 1500 kilometrů zatížené až tunou nákladu, by měl být hotov v roce 2019 a první let se má uskutečnit o rok později, uvedl list China Daily.

Pokud testy dopadnou dobře, hromadná výroba nákladních dronů začne v roce 2025, uvedl hlavní projektant Čang Šuo v rozhovoru s listem.

Zařízení, které na své jméno ještě čeká, bude 11,9 metrů dlouhé, rozpětí křídel bude 19,6 metru a maximální vzletová hmotnost má činit 3,6 tuny. Poháněno bude dvěma motory a objem nákladního prostoru bude 16 metrů krychlových. Pokud by dron měl přepravovat pasažéry, uveze jich devět.

Zaplatí to Alibaba?

Univerzita je před podpisem dohody o strategickém partnerství s logistickou společností Cainiao, kterou kontroluje čínský internetový gigant Alibaba.

Dron vybavený umělou inteligencí se bude během letu sám ovládat a sám se také vypořádá s případnými poruchami. Létat bude rychlostí 360 kilometrů za hodinu a bude schopen startovat a přistávat i na krátkých a hrbolatých drahách.

Největším dronem na světě je nyní americký vojenský Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk dlouhý 14,5 metru s rozpětím křídel 39,9 metru a maximální vzletovou hmotností 15 tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...