Čím více cukru jí, tím více trpí depresemi. Výzkum ukázal vliv slazených potravin na muže

Muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, trpí častěji depresemi, tvrdí autoři mezinárodní studie. Neví ale zatím, co je příčinou, ani proč se to netýká žen.

Výzkumníci z University College London (UCL) se pokusili na vzorku 5000 mužů a 2000 žen rozpoznat, zda existuje nějaká spojitost mezi stravou a mentálními problémy.

Našli silnou souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a depresí u mužů. Ti muži, kteří konzumovali cukr nejvíce (tedy více než 67 gramů denně), měli o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět mentální poruchou než muži, kteří měli spotřebu cukru menší než 39,5 gramů.

Vědci se nyní pokoušejí zjistit, co je příčinou: tedy, zda deprese vedou muže k větší konzumaci cukru, anebo zda cukr způsobuje vyšší tendenci k depresím. Hlavní autorka práce Anika Knüppelová tvrdí: „Jídla s vysokým množstvím cukru mají množství vlivů na naše zdraví a naše studie ukazuje, že by mohlo existovat i propojení mezi konzumací cukru a změnami duševních stavů – zejména mezi muži. Existuje množství faktorů, které mají vliv na změny nálad, ale strava s množstvím cukru v jídle i nápojích může být tou kapkou, po níž už pohár přeteče.“

Nečekané je, že autoři práce nenašli žádnou spojitost mezi množstvím zkonzumovaného cukru a depresemi u žen; vědci netuší, proč u mužů se to děje, a u žen ne. Věří ale, že další podrobnější výzkum by to mohl objasnit.

Cukr je však podezřelým stále více – v posledních letech se objevuje stále více náznaků, jak silný je jeho dopad na tělesné zdraví. Autory práce by tedy podle jejich slov vůbec nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že existuje i spojitost mezi cukrem a duševním zdravím. Ostatně naznačují to podle Knüppelové nejméně tři starší práce, byť jsou provedené na menším počtu testovaných osob.

Nejhorší droga naší doby

Obaly sladkých nápojů by měly obsahovat podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž silně návykový a nebezpečný. Už před několika lety to navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen. Podle něj je cukr dokonce nejnebezpečnější drogou dnešní doby.

Nahrávám video
Události ČT: Výzkum vědců z IKEM vykročil k léčbě cukrovky
Zdroj: ČT24

„Stejně jako alkohol a tabák je cukr v podstatě droga. Vláda by měla jeho konzumaci omezit. A uživatelé by si měli být vědomi nebezpečí,“ napsal na webu Paul van der Velpen. „Může se to zdát přitažené za vlasy, ale cukr je nejnebezpečnější droga dnešní doby. Dá se lehce získat po celém světě,“ dodal.

Lidé se sladkým nedokážou přestat, i když už mají dost

Van der Velpen přitom citoval výsledky výzkumů, z nichž vyplynulo, že cukr na rozdíl od tuku a jiných živin ovlivňuje chuť a vytváří neodolatelnou touhu po dalším jídle. Podle něj toho potravinářský průmysl zneužívá a snaží se zvýšit spotřebu svých výrobků.

„Každý, kdo používá cukr, chce víc a víc, i když už není hladový. Darujte někomu vajíčka a v určitém okamžiku je dotyčný přestane jíst. U sušenek nepřestane, ani když ho bude bolet žaludek,“ poznamenal šéf zdravotní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 5 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 7 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 8 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...