Chytré oblečení možná zlevní. Čeští vědci vytvořili hybridní nit, kterou se elektronika všije do oděvu

Nahrávám video
Události: Čeští vědci vytvořili hybridní nit, kterou se elektronika všije do oděvu
Zdroj: ČT24

Vědci ze Západočeské univerzity a podniku VÚB v Ústí nad Orlicí vytvořili nebývale odolnou vodivou nit. Ta umožňuje vyšívat elektroniku přímo do oblečení. Inovace může výrazně zlevnit výrobu takzvaného chytrého textilu. Trička, spodní prádlo nebo prostěradla z nové nitě sama měří třeba tep, EKG nebo frekvenci dechu.

Vodivá hybridní nit, kterou vyvinuli čeští vědci, je základní surovina pro výrobu chytrého oblečení. To má přímo v sobě doslova vyšitou elektroniku. Chytrý textil může pomoci třeba ve zdravotnictví.

Oblečení sleduje řadu údajů: teplotu, vlhkost nebo pohyb pacienta, naopak vzor vyšitý na prostěradle může vytápět.

Trika zase umí sama monitorovat dech. „Pokud dýcháte, tak se tričko roztahuje, tím se i vodivé nitě v triku napínají a mění svůj elektrický odpor. Další aplikací mohou být například antény nebo senzor teploty,“ vysvětlil Tomáš Blecha z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.

Triko, které měří dech
Zdroj: ČT24

Nová hybridní nit je odolná, šít se z ní může přímo v textilkách

Slabinou předchozích generací podobných nití byla odolnost. Vydržely maximálně dvacet praní. Nová nit vyvinutá i díky podpoře Technologické agentury je v tomto ohledu nejméně pětkrát lepší.

Díky její odolnosti s ní mohou pracovat i stroje, které jsou v textilkách běžné. To umožňuje levnější sériovou výrobu chytrých textilií. „Nit se skládá ze dvou složek. A sice z textilní složky a potom ze složky, která je vlastně to nekonečné ultra jemné kovové vlákno,“ upozornil  vedoucí Odboru speciálních textilií podniku VÚB Miroslav Tichý.

Odborníci teď pracují na dalším vylepšení, věnují se stabilnějšímu ultrazvukovému svařování kontaktů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 15 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...