Noční obloha bez hvězd, nepřetržitě osvětlená města, zmatená zvířata, spánkové poruchy a zvýšené riziko rakovinotvorných nádorů. To jsou příklady negativních důsledků ztráty přirozené tmy, kterou nám vzala současná, technicky vyspělá doba. Vláda ve středu projednávala dokument, který má přispět ke zmírnění tzv. světelného znečištění. Návrh obsahuje konkrétní úkoly i termíny plnění.
Ministerstvo životního prostředí s vědci a ve spolupráci mimo jiné s ministerstvy průmyslu i zdravotnictví připravilo nelegislativní materiál pro vládu, co vlastně světelné znečištění v Česku obnáší a jaké důsledky by mohly být, pokud by se nijak neregulovalo. „Cílem regulace není snaha přestat svítit. Cílem je nesvítit zbytečně, nebezpečně a škodlivě,“ uvádí se ve zprávě.
Světlo jako rušení nočního klidu
Podle astronoma Pavla Suchana je nutné zachytit zdroje znečištění v jednotlivých resortech. Každé ministerstvo by tak mělo přispět s řešením: Ministerstvo životního prostředí uvažuje o tom, že by se dopad světelného znečištění měl objevit v posudcích staveb, ministerstvo zdravotnictví by mělo řešit působení světelného znečištění na zdraví člověka. Ministerstvo vnitra se má podívat na to, zda se nedá považovat světelné znečištění za rušení nočního klidu.
„My jsme se pustili nejenom do diskuse o světelném znečištění, ale i do přípravy konkrétních úkolů, které mají jeho negativní dopady eliminovat. Nově by se např. technické parametry správného osvětlování měly zahrnovat do dotačních titulů na výměnu veřejného osvětlení, bude nutné zabývat se světelnou zátěží způsobenou dopravní infrastrukturou nebo zvýšit povědomí o škodlivém vlivu modré složky světla na naše zdraví,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
- Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla v nové studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA).
„V poslední době se u nás proti světelnému znečištění hodně dělá, ale je to bohužel nesystémové. Zpracováváme například žádosti o měření a posudky ze Správy Chráněné krajinné oblasti Brdy nebo Správy Národního parku Podyjí. Zájem je ze strany jednotlivých útvarů ochrany přírody čím dál větší,“ uvedl Suchan, který je zároveň předsedou odborné skupiny České astronomické společnosti pro tmavou oblohu.
Lidé už neznají hvězdy, protože je nevidí
Právě astronomové zjišťují světelné znečištění velmi citlivými detektory, které používají k měření jasnosti jednotlivých hvězd. Podle nich se takzvaný světelný smog nad územím Česka za posledních 50 let výrazně zhoršil. Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla také v nedávné studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA).
Potýká se s ním i Česko, nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách, Podyjí nebo v Českém Švýcarsku. Další oblast tmavé oblohy vzniká v příhraničním pásmu národního parku Podyjí, a to i díky menšímu osídlení.
- Umělý jas oblohy (sky glow, též lidově nazývaný „světelný smog“) nad městy, způsobený rozptylem světla v atmosféře;
oslnění (glare), kdy je překročena adaptační schopnost oka na světlo;
neúměrná intenzita osvětlení (over-illumination) objektu nebo interiéru; a
světelný přesah (light intrusion/trespass) do nevhodných prostor.
EU zatím světelný smog moc neřeší
Problematika světelného znečištění není ani na evropské úrovni dostatečně právně vyřešena, přestože EU reguluje řadu jiných oblastí. Brabec k tomu uvedl, že téma chce ministerstvo využít i pro nadcházející mezinárodní konferenci o krajině, kterou letos bude pořádat Česká republika.
Zatím se na regulaci členské státy osmadvacítky neshodly. Podle Brabce jen asi čtyři evropské státy světelné znečištění nějak řeší, například Itálie, Francie a Slovinsko, nikoliv země visegrádské čtyřky nebo Německo.
„Chceme jít cestou moderních zemí v Evropě, jako je třeba Slovinsko, které má svoje vlastní vládní nařízení,“ uvedl místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. Dobré zkušenosti s regulací světelného smogu má například Opava.
