Čeští vědci zavedli nový obor: kyber-egyptologii

Čeští vědci spojili dohromady dvě zdánlivě nesourodé disciplíny, kybernetiku a egyptologii. Výsledkem je velmi podrobné poznání vztahů mezi hodnostáři, členy královské rodiny či kněžími ve starém Egyptě.

Útržkovitá data o téměř pěti tisících lidí, získaná z různých zdrojů, dokážou seřadit tak, že vytvářejí pozoruhodné sítě vztahů mezi významnými lidmi v období stavitelů pyramid. Uvedlo to České vysoké učení technické (ČVUT), jehož odborníci se na projektu podílí.

Egyptologové z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Miroslava Bárty se zabývají obdobím staré říše z let 2700 až 2180 před naším letopočtem. Veronika Dulíková s týmem vytváří databázi dávných úředníků, kteří byli pohřbeni v Abúsíru a na přilehlých pohřebištích v Sakkáře a Gíze. Informace o těchto lidech nejsou úplné a dát je dohromady tak, aby bylo jasné, jaké mezi sebou měli vztahy, by byl nadlidský úkol. Zvládnout ho může umělá inteligence a kybernetika.

Právě s odborníky na tuto oblast se egyptologové spojili. Radek Mařík z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vytvořil program, který dokáže kusé informace roztřídit, doplnit a propojit. Obor, který tím vznikl, nazývá ČVUT kyber-egyptologií. „Museli jsme překonat nejen nemalé komunikační bariéry, ale i rozdílné přístupy k vědecké práci a publikační činnosti. Rovněž nejde o pouhé aplikování již známých metod k získání interpretace egyptologických dat, ale o vývoj modifikovaných technik postavených na principech kybernetiky, umělé inteligence a analýzy komplexních sítí, které si poradí s omezeným množstvím neurčitých komplikovaných struktur s chybějícími položkami,“ uvedl Mařík.

Struktura egyptské společnosti

Třídění a spojování informací do ucelených sítí vztahů mezi egyptskými hodnostáři bylo o to těžší, že staroegyptská civilizace se vyvíjela skokově. Vědci museli při tvoření sítí myslet na rodinné vztahy, ale také na vlivy zájmových skupin, které hrály velkou roli při obsazování významných pozic. Podařilo se jim zachytit velmi složitou strukturu, ve které mají své místo příslušníci královské rodiny, vezíři, kněží, soudci či úředníci. Výsledky této práce dokumentují vědci například na hodnostáři jménem Ty, o němž použitá metoda ukázala, že měl blízko k vezírům a k nejvyšším úředníkům.

Egyptolog Bárta o nálezu hrobky královny Chentkaus (zdroj: ČT24)

Podle Bárty využívají egyptologové získaná data také ke srovnání s trendy v jiných civilizacích. Ukazuje se, že celá řada zákonitostí je platná i dnes. „Tento směr výzkumu určuje náš ústav a stal se předmětem zájmu nejen společenských věd, ale i bezpečnostních složek, o čemž svědčí i nedávno organizovaný seminář pro ozbrojené a bezpečnostní složky na Potomac Institute ve Washingtonu, DC,“ uvedl egyptolog.

Výzkum podpořila Grantová agentura ČR. V současnosti o něm vzniká kapitola v monografii věnované možným aplikacím kybernetiky v egyptologii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem (nestr. za SPOLU). Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
před 15 mminutami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 31 mminutami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 2 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 4 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 8 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
včera v 16:16

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
včera v 13:20

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
včera v 11:08
Načítání...